Poslanec a bývalý místopředseda KSČM Jiří Dolejš přichází na první zasedání širšího vedení strany po komunálních a senátních volbách. | foto: ČTK

Moralistní argumenty, že se zdaňuje něco vraceného, neobstojí, říká Dolejš

  • 687
Smlouvy mezi státem a církvemi nemohou podle Jiřího Dolejše z KSČM nijak blokovat to, že se stát rozhodne uložit daň, která se bude platit od termínu účinnosti daně. „Moralistní argumenty, že se zdaňuje něco vraceného, neobstojí,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Dolejš. Zajímá ho, jak by dopadla odluka církví od státu, kdyby je měli formou asignací platit věřící.

Prosadili jste ve Sněmovně zdanění náhrad církvím. Když říkáte, že byly předražené, máte tedy nějakou analýzu, jak vysoké by měly být, aby to bylo adekvátní?
Především si myslím, že spor o tu částku je ve vztahu k tomu zákonu dost irelevantní, protože ten propočet byl věcí určité politické licitace. Nejde o akt restituce, ale o dohodu státu a církví, která se v uplynulých letech nějak vyvíjela a dosahovala různých částek. V roce 2012 došlo k tomu, že si stát plácl s církvemi na nějakou částku. Vydávání majetku se ovšem většinou nějak dokládá. Pokud jde o ty finanční náhrady....

Zpochybňujete to číslo, když říkáte, že to byla jen politická licitace?
Je to do jisté míry hausnumero. Kdyby byl seznam nevydatelného majetku, tak je to všechno v pořádku. Ale v době, kdy se o tom rozhodovalo, žádný seznam jako příloha zákona neexistoval. To, že ti, co vyjednávali, měli v ruce nějaké podklady pro svou argumentaci, to je pravda. Ale nebylo to něco, co bylo závazné, protože kdyby to bylo závazné, tak se to může rozporovat, jestli na to nárok je nebo není. Takže ta částka celá je pofiderní, včetně toho, že je v tom zakomponován prvek odluky církve od státu. Ty moralistní argumenty, že se zdaňuje něco vraceného, neobstojí. Je to příjem církví na základě dohody. Časem se církve oddělí od státu, a tak dostávají nějaké peníze. Mimochodem už moc let nezbývá, takže velká část peněz je vydaná, protože nelze zdaňovat zpětně. Bavíme se jen o zdanění částek od roku 2020, čili toho zbytku.

Pokud bych předbíhal a uhájli byste svůj postup i u Ústavního soudu, kolik stát ušetří?
Kdyby se to udělalo už v minulém volebním období poté, co to vykřikovali ve volební kampani sociální demokraté nebo pan premiér, tak by to byla částka, pokud jde o miliardy, dvouciferná. Dnes jsou to už jen miliardy.

Abych chápal vaši logiku správně, to že se tehdejší vládní garnitura dohodla s církvemi z vašeho pohledu na „hausnumeru“, tak to, že ta suma zdaní, nebude znamenat, že se dostaneme k číslu, které by více odpovídalo hodnotě nevydaného majetku?
Nechceme se trefit do nějakých jiných čísel, nám jde o to, aby se to správně zdanilo.

Řekli jste premiérovi Andreji Babišovi, že kdyby ten zákon neprošel, skončila by komunistická podpora jeho vlády?
Byl by to samozřejmě velký problém. Narušená důvěra je věc, která komplikuje přesvědčit členy, abychom určitou pozici drželi.

Spoléhat na to, že to odmítne Ústavní soud, je zavádějící

V debatě ve Sněmovně Pirát Mikuláš Ferjenčík řekl, že smysl toho, aby zákon prošel, byl „zavřít hubu komunistům, aby podpořili vládu“. Miroslav Kalousek z TOP 09 zase tvrdil, že premiér Andrej Babiš na českých biskupstvích a Jaroslav Faltýnek na moravských biskupstvích říkají, že se nemají čeho bát, že to Ústavní soud stejně shodí...
Nevím samozřejmě, jaké má informace od pánů biskupů. Pokud někdo hovoří za nějakou politickou stranu s biskupem, tak jediný, kdo o tom ví, tak ten člověk, který s biskupem mluví, a biskup sám, nikdo jiný. Nevím, jestli mu to řekli ti biskupové. V každém případě, pokud někdo předem ví, jak dopadne rozhodnutí Ústavního soudu, tak skoro nepotřebujeme Ústavní soud, protože se můžeme obracet na toho, kdo to ví. Ústavní soud je nezávislý ve svém rozhodování, rozhoduje o podané stížnosti, o níž ještě ani nevíme, jak bude znít. Já upřímně řečeno, si myslím, že naděje na to, že zdaňovat se má, je velká. Spoléhat se na to, že to odmítne Ústavní soud, je zavádějící a kolega Pavel Kováčik to dokonce označil za formu nátlaku.

Výše náhrad církvím není dána jen zákonem, ale i smlouvami, které za stát podepsal tehdejší premiér Petr Nečas. Vy si skutečně myslíte, že můžete změnou zákona ovlivnit i podobu dříve podepsaných smluv, závazných pro obě strany?
Pochopitelně. Paralela je v tom, že daně se vyplácí na základě účinné legislativy. Jestli tento zákon uloží platit daně, tak od termínu účinnosti této daně to nemůže blokovat žádná už uzavřená smlouva. Když si představíte solární barony, pojišťovací smlouvy, zkrátka když schválíte změnu daňového systému, tak logicky od účinnosti té daňové změny se musí platit daně podle platné legislativy.

A co morální kritérium? Minimálně některé církve byly poškozeny tím, že byly v minulosti okradeny.
A některé církve na tom seznamu ani nebyly, čili tam je dohoda 16 církví a u těch církví je pozice různá. Jsou i církve, které mohou těžko vznášet nároky, protože v té době třeba ani neexistovaly. Rádoby etickou argumentací se dostáváme úplně mimo právo. Pokud já uznám, že ten zákon není restituční, že ta částka není opřená o doložené restituční nároky, ale že je to výsledek nějakého politického jednání, tak nemohu hovořit o tom, že je to vracení ukradeného majetku, ale jenom narovnávání vztahu. Stát slíbil církvím, že jim dá nějaké peníze. Pro ty církve je to příjem a příjem se daní. I my víme, že se po roce 1948 spousta věcí porušilo, že to nebylo jen dokončení reformy...

Ty peníze nejsou opřeny o doložené restituční nároky

Něco porušilo, tedy ukradlo?
No, ano. Stala se celá řada i kriminálních záležitostí, která se dá doložit, ale my se bavíme o nějakém systému, kdy se vyplácejí peníze církvím, ty peníze nejsou opřeny o doložené restituční nároky, tudíž tato debata je mimoběžná.

Na úplně jednoduchou otázku, zda byly církve po roce 1948 okradeny, byste odpověděl ano, nebo ne?
Byly připraveny o majetek, rozhodně. Otázka je, jak s ním bylo naloženo. Po roce 1990 se vydávaly některé majetky, bylo možno si zažádat. O restitučním nároku, pokud by byl sporný, mohly rozhodovat soudy. My jsme teď o 25 let dále. A tady šlo o politickou dohodu o tom, že církve dostanou nějaké peníze, aby byla nějaká tečka a už jsme se k těm věcem nemuseli vracet, a že se současně vyřeší odluka církve od státu. Bylo by zajímavé, kdyby ta odluka byla postavena na daňových asignacích. Já bych chtěl vidět, jak naši věrní věřící platí tolik církví a zejména tu největší.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video