Nejvíce dětí se naopak loni narodilo v Turecku. Žena tam má v průměru "dva a půl dítěte". Počet dětí na jednu ženu u nás dosáhl naopak kritických 1, 17.
"Nerada přeháním, ale je to dramatické," říká demografka Jitka Rychtaříková z Univerzity Karlovy. Stát podle ní nepodniká téměř žádné kroky, aby lidé mohli mít děti, když je chtějí mít.
V Česku klesá počet narozených dětí od roku 1995, kdy jich poprvé přišlo na svět méně než sto tisíc. Úbytek se nezastavil ani přesto, že do rodičovského věku dospěly silné ročníky ze sedmdesátých let.
Tehdy v Česku přicházelo ročně na svět okolo dvou set tisíc dětí. "Očekávání vyšší porodnosti se nenaplnila," přiznává demografka Rychtaříková.
Dětí je méně. Čechy víc zajímá kariéra
Křivka porodnosti českých žen připomíná už léta volný pád. A experti varují, že Česko v posledních letech balancuje na pokraji demografické katastrofy. Méně dětí než u nás se rodí už jen v Arménii.
Počet novorozenců klesá od roku 1974, kdy populační kroky tehdejšího režimu přispěly k rekordní porodnosti českých maminek: na svět přivedly bezmála 200 tisíc novorozenců. Loni to bylo již jen 92 tisíc.
Odborníci to přičítají neúměrně rostoucím nákladům na rodinu s dětmi a diskriminací matek, které hledají jen velmi obtížně práci, takže ženy mateřství léta odkládají a snaží se nejprve vyniknout ve své profesi. "To ovšem znamená, že v pozdějším věku se ženy většinou spokojí pouze s jedním dítětem," říká demografka Jitka Rychtaříková z Univerzity Karlovy.
Stále typičtější je názor středoškolačky Daniely Beritové, která pracuje v soukromé pražské firmě: "Děti mít nechci. V osmadvaceti si vůbec neumím představit, jak bych se měla - byť o jedno - postarat. Musím si teď vydělat na bydlení, zajistit si postavení v práci. Chci také cestovat a zdokonalit se v jazycích."
Její slova potvrzuje poslední studie Eurobarometr, v níž tisícovka mladých Čechů ve věku 15 až 24 let dává před rodičovstvím přednost životní úrovni. Varovný je však prudký růst počtu mladých lidí, kteří nechtějí mít děti vůbec. Před pěti lety se jich zřekla jen dvě procenta dotázaných, zatímco loni už sedm procent.
"Dnešek je o výkonu. Dříve jsme neměli šanci zbohatnout. Nyní touha po přepychu zastiňuje i touhu mít děti," vysvětluje psycholog Jiří Šípek.
Gynekologové navíc varují, že s rostoucím věkem ženy prudce klesá schopnost otěhotnět a roste i riziko vrozených vývojových vad miminek. "Plodnost žen jde po pětatřicátém roku strmě dolů. Ve čtyřiceti pak už žena velmi riskuje, že už nikdy neotěhotní," připomíná gynekolog Pavel Čepický.
"Chodí za mnou zralé a již zajištěné ženy, které vynikly ve svých profesích, a nemohou pochopit, že ony svou příležitost mít děti už propásly."
Sociolog Jaromír Volek nicméně soudí, že trend "odložených mateřství" bude pokračovat. Loni byl průměrný věk matky při narození prvního dítěte 25 let, což je o dva a půl roku více než před čtyřmi lety.
