Finanční motivace k přijetí zaměstnání je u řady lidí malá a významnou roli v tom hrají nízké mzdy, včetně té minimální. „Studie ukazuje, že v řadě případů osobám, které už tak složitě hledají slušně placenou práci, hrozí po přijetí nízko hodnocené práce i pokles reálných příjmů celých rodin. Přijetí často nejistého zaměstnání pro ně může v dlouhodobém výhledu znamenat riziko,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
„Závislost“ na dávkách je tak možné vidět víc jako důsledek příliš nízkých mezd než příliš štědrého systému.
O studiiStudie s názvem Kdy se práce vyplatí je první částí rozsáhlejšího výzkumu o finanční výhodnosti zaměstnání v České republice. Pro vládní Agenturu pro sociální začleňování ji vypracovala sdružení Multikulturní centrum Praha a SPOT. |
Studie představuje pět modelů domácností s různými počty dospělých i dětí a to, jak se mění příjmy těchto domácností po přijetí zaměstnání s různou výší mzdy od 8 500 korun měsíčně, což je minimální mzda, do 14 500 korun měsíčně.
Pokud osamělý dospělý, který žije v nájemním bytě, přijme zaměstnání za minimální mzdu a jeho náklady na zaměstnání (dojíždění, pracovní oděv či stravování mimo domov) jsou zároveň ve výši dvou tisíc korun měsíčně, sníží se jeho měsíční příjmy o 115 korun oproti situaci, kdy by zůstal nezaměstnaný.
Stejně tak domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi, ve které první dospělý pracuje a druhý vstupuje do zaměstnání za minimální mzdu, se reálný příjem sníží. Pokud jsou měsíční výdaje na zaměstnání a na děti ve výši tří tisíc korun, sníží se měsíční příjem takové rodiny o 731 korun.
Minimální mzda v Česku je jedna z nejnižších
Při přijetí lépe placené práce se v řadě dalších případů příjmy domácností zvýší, rozdíl mezi zaměstnáním a pobíráním sociálních dávek je však často velmi nízký.
„Zajímavé je například sledovat, že tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun měsíčně, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu,“ poukazuje vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová, která se dlouhodobě zabývá oblastí zaměstnanosti.
„Spíše než důsledek štědrého systému jde o to, že ani zaměstnání na plný úvazek nedostačuje k tomu, aby domácnost pokryla základní výdaje, příjmy domácnosti zaměstnaných se často pohybují pod hranicí absolutní chudoby. Svou roli hraje i nízká úroveň minimální mzdy v České republice, která patří mezi jednu z nejnižších v zemích OECD,“ uvádí jedna z autorek výzkumu Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha.
Velmi nízká je například také finanční motivace k zaměstnání pro mladého dospělého, který žije s rodiči. Naprostou většinu příjmů ze zaměstnání mladý člověk použije pro potřeby domácnosti jako celku. U nízko hodnocených zaměstnání je důsledkem nejen minimální finanční výhodnost.
Studie popisuje i vliv dalších faktorů, které mohou ovlivnit motivaci k přijetí zaměstnání, například možnosti využití nelegálního zaměstnání nebo možné zadlužení a uvalené exekuce na mzdu. „Například v Rakousku je součástí aktivní politiky zaměstnanosti též kompenzace prvotních nákladů, které lidé mají při přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnání. Úřad práce jim hradí náklady na dojíždění, školkovné či pořízení nezbytného ošacení,“ uvádí Zieglerová, jak by bylo možné posílit motivaci nezaměstnaných přijmout zpočátku i hůře placenou práci.
