Bývalý středočeský hejtman David Rath (uprostřed) prochází kolem novinářů při...

Bývalý středočeský hejtman David Rath (uprostřed) prochází kolem novinářů při příchodu do budovy Vrchního soudu v Praze, kde začal odvolací jednání v takzvané první větvi Rathovy kauzy. (10. června 2019) | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Žalobkyně pro mě navrhla majetkový trest smrti, prohlásil Rath u soudu

  • 422
Za „návrh na majetkový trest smrti“ označil David Rath požadavek státní zástupkyně Kateřiny Weissové na zvýšení peněžité sankce pro něj a některé jeho spoluobžalované. Žalobkyně uvedla, že by měl odvolací senát rozhodnout o zabavení veškerého Rathova majetku. Podle ní bral úplatky a nikdy se nesnažil nahradit škodu.

Žalobkyně v přednesu odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí v korupční kauze někdejšího politika v pondělí u pražského vrchního soudu uvedla, že bývalý hejtman podle ní bral úplatky, i když netrpěl nedostatkem, nikdy se za to neomluvil a o náhradu škody se také nikdy nesnažil.  

Weissová podle někdejšího politika svým tvrzením, že by nebyl bez větší peněžité sankce náležitě potrestán, naprosto zlehčuje důsledky mnoholetého trestu vězení. Její návrh pak označil za „návrh na majetkový trest smrti“. Zabavení celého majetku a zákazy činnosti požaduje státní zástupkyně i pro některé spoluobžalované bývalého hejtmana.Rath od počátku případu trvá na tom, že je nevinný. 

Rath čelí obžalobě z přijímání úplatků za zmanipulovaná výběrová řízení na získání zakázek Středočeského kraje. 

Prvoinstanční Krajský soud v Praze mu za to loni uložil trest 8,5 roku vězení. Někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr, kteří podle žalobců machinace s tendry organizovali, dostali tresty o rok nižší. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.

„Osm a půl roku vězení, to je jako nic?“ reagoval Rath na slova státní zástupkyně o nedostatečnosti jeho potrestání. I daleko kratší tresty mají podle něj na lidskou psychiku naprosto zničující dopad. „Státní zástupkyně si neuvědomuje, že posílá lidi téměř na smrt,“ prohlásil. Dlouhodobý trest vězení podle něj minimálně společenskou a profesní smrtí je. Úvahu bývalého politika o efektivitě vězeňského systému pak musel přerušit předseda senátu Pavel Zelenka, podle kterého se Rath odklonil od podstaty svého odvolání.

Někdejší hejtman také uvedl, že se nemá komu omlouvat a komu nahrazovat škodu, protože žádná škoda nevznikla a v případu není žádný poškozený. Weissová podle něj odůvodnila své odvolání zcela politicky a bulvárně tím, že „vysával veřejné rozpočty“.

Bývalý politik následně vypočetl své zásluhy o veřejné finance z doby, kdy byl za ČSSD poslancem a ministrem zdravotnictví. Dodal, že mu o peníze nikdy nešlo a že je nepotřebuje.

V případu vystupuje jedenáct lidí. Všichni dostali nepodmíněné či podmíněné tresty vězení. V pondělí již přednesli odvolání právníci deseti z nich, včetně obou advokátů Ratha. Podnikatelka Ivana Salačová, která vystupovala v případu jako spolupracující obviněná a jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz, své původní odvolání vzala zpět.

Žalobkyně žádá propadnutí Rathova majetku. Nenastala sebereflexe, tvrdí

Jako jediný z obžalovaných také v pondělí začal Rath přednášet své odvolání. V projevu pokračoval celý dnešní jednací den, mluvit bude i v pondělí, kdy je nařízené další jednání. Nejprve zopakoval argument svých obhájců o tom, že krajský soud nerespektoval pokyny odvolacího senátu, který už o případu jednou rozhodoval a stejný rozsudek zrušil kvůli použití odposlechů. Výrok Nejvyššího soudu, podle kterého lze odposlechy použít jako důkaz, byl podle něj pouze akademický a neměl mít právní dopad. 

Poté začal někdejší hejtman rozebírat veškeré jednotlivosti případu a vysvětlovat, proč svědčí o jeho nevině.

Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video