Chovanec doplnil, že ubytování na jihu Moravy by bylo k dispozici například v tělocvičnách a dalších veřejných budovách. Sloužilo by pro krátkodobý pobyt.
„Jsme připraveni jednorázově na skupinu 300 běženců,“ uvedl Martin Vondrášek, první náměstek policejního prezidenta. Jednalo by se o přechodnou péči. Poté by se uprchlíci museli přesunout do některého ze záchytných zařízení.
Kontroly zaměřené na migraci zvýšila policie od poloviny června. Od té doby počet zadržených běženců přesáhl 1 870. O minulém víkendu například policisté zajistili 235 utečenců (více čtěte zde).
Nápor migrantů v Evropě sílí kvůli několikadennímu zablokování hranic mezi Makedonií a Řeckem. Po jejich uvolnění se takzvanou balkánskou cestou začal přesouvat mnohem větší počet lidí (více o konfliktu na hranicích zde).
Podle evropského azylového systému se musí o běžence postarat ten členský stát, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko. Problémy mají ale i další státy. Rakouská policie ve čtvrtek nedaleko hranic s Maďarskem našla v odstaveném chladírenském voze přes sedmdesát mrtvých běženců (více zde).
„To, co se stalo v Rakousku, nelze vyloučit kdekoliv v rámci Evropy. My kvůli tomu nebudeme přijímat žádná zvláštní opatření. Ta, která dnes platí měsíc a půl, jsou z našeho pohledu dostatečná,“ reagoval Chovanec na neštěstí v Rakousku.
Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót na uprchlíky, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Vláda nicméně schválila, že do konce roku 2017 přijme celkem 1 500 migrantů.
Kvůli uprchlíkům se v uplynulých dnech dostali do sporu ministr financí Andrej Babiš (ANO) a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Babiš prohlásil, že je nutné bránit území většiny evropských států před přílivem uprchlíků uzavřením vnější hranice schengenského prostoru. Zapojit by se podle něj mělo NATO. Bělobrádek takový názor označil za populistický.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje za cestu k řešení krize především ukončení konfliktů na Blízkém východě. Hovořil také o definování seznamu bezpečných zemí, odkud nebudou mít lidé nárok na azyl, nebo o pomoci státům, které hlídají hranice schengenského prostoru.
Tisíce migrantů prolomily řecko-makedonskou hranici 22. srpna:
