Přitom ještě v úterý i ve středu sociální demokraté i komunisté spolu s dalšími pěti stranami ve Sněmovně (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) hlasovali pro to, že Sněmovna má situaci na dálnici řešit a vládu zaúkolovat, co by měla dělat.
Poté, co byl ve středu schválen státní rozpočet na příští rok hlasy 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, faktická fungující koalice ve Sněmovně se semkla a nechtěla dovolit jednání o ničem jiném než EET.
O tom, aby se se poslanci věnovali spíše dálnici D1, se hlasovalo dvakrát. Šéf hnutí STAN Petr Gazdík navrhl, aby jednání o evidenci tržeb Sněmovna přerušila do doby, než přestane sněžit a na dálnici D1 se už nebudou tvořit kolony. Pro to bylo 69 ze 156 přítomných, s výjimkou trojice stran ovládajících Sněmovnu.
O zařazení mimořádného bodu usilovali lidovci, kteří navrhují řidičům osobních vozidel odpustit na D1 dálniční poplatek. KDU-ČSL podle šéfa strany Pavla Bělobrádka požaduje, aby byly vozy do 3,5 tuny zbaveny na dálnici D1 poplatků vzhledem k tomu, že i příští rok na ní mají pokračovat rozsáhlé rekonstrukce, které ji prakticky zbavují parametru dálnice.
Sněmovna má podle nich také vládu vyzvat, aby do 31. března přijala opatření k omezení rizikového chování řidičů, a to včetně zákazu předjíždění kamiónů v levém pruhu, a aby do poloviny příštího roku předložila komplexní plán rekonstrukce páteřních komunikací. Poslanec ODS Jan Skopeček požaduje, aby Sněmovna vzhledem ke stavu dálnic zavázala vládu ke snížení ceny dálničních známek na rok 2020.
Ač sociální demokraté, poslanci ČSSD a komunistů trvali na jednání o evidenci tržeb, ani na šestý pokus se jim nepodařilo dokončit ani první čtení návrhu zákona. A k řešení problému dálnice se poslanci nedostali vůbec.
Smysl rozšiřování projektu EET zpochybnil poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Přínos třetí a čtvrté vlny EET bude do deseti miliard korun ročně,“ řekl. Jsou podle něj mnohé problémy zásadnější, jako to, že vláda nepracuje na důchodové reformě či na snížení zatížení práce.
