Když sem poprvé komunisti přivezli Vietnamce, neměl jsem je rád, jako všechno, co nám vnutili. Ale po roce 1989 se mohla ukázat jejich pravá povaha. Pracovitost, skromnost a houževnatost. Jejich děti jsou často premianti třídy a práce jejich rodičů byla celoživotní úděl. Je to národ, který začínal z ničeho a začátky neměli jednoduché. Když to srovnávám s dnešními přivandrovalci, tak musím prohlásit: Vietnamci, hluboce před vámi smekám za to, co jste dokázali.

Není. Přešli na výrobu drog.

https://www.policie.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx

Tady máte návod. Tak snad prokážete, že jste muž činu a budete náležitě konat, máte-li konkrétní podezření. Jak pravil klasik: "K Vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět doma se založenýma rukama."

While most historians agree that pho was invented in the late 19th and early 20th Century in northern Vietnam during French colonial times, its origins are murky. Some believe pho was an adaptation of the French one-pot beef and vegetable stew pot-au-feu, which shares a phonetic similarity to "phở". Others say it was from the Chinese communities who settled in the north of Vietnam and sold a dish called 牛肉粉 (beef with noodles). The Chinese character for 粉 (pinyin: fěn) is pronounced "fuh", which is similar to the Vietnamese "phở".

Jak mohli rodiče jenom tak přicestovat v roce 1995 a začít pracovat na tržnici?????? To jako měli jaké vízum? Tržnicové?

Normální pracovní povolení.

Presne tak to je s Cinany v US. Deti prijdou za rodici ve veku 4 let.To se jeste nauci dobre anglicky, anglictina se stane jejich materskym jazykem, rodice je podporuji ve studiu a dojdou az na Harvard nebo Yale. S dalsi generaci to potom nebyva jiz tak dobre. Stanou se z nich moc Americane.

Jen škoda, že se ho nezeptali, jak je to v těch jejich kšeftech s daněmi a praním peněz. Ale to je asi zakázané téma...

Já vám odpovím.

Co se týče daní, podáváme já i rodiče, stejně jako všichni, které známe, daňové přiznání vždy nejpozději do 3 měsíců po ulpynutí zdaňovacího odbodbí, a samozřejmě spolu s tím i daň řádně uhradíme. Dobře, rodiče zpravidla o něco dřív, protože táta je na tohle děsnej pedant.

A k tomu praní peněz se rovnou přiznám, že vůbec netuším, protože jsem to já, rodiče, ani kdokoli jiný, koho známe, nikdy nedělali.

A proč jsou Vietnamci tak úspěšní? Protože se nesnažili o nějakou přiblblou integraci, ale vsadili na asimilaci.

A na vzdělání. Jejich děti patří ve škole k těm nadprůměrným.

Jop, víceméně jsem se v tom našel. Akorát po mně nikdo nechtěl, abych přebíral večerku, naši byli naopak rádi, že dělám něco jiného.

Oproti zpovídanému pánovi jsem ještě o pět let napřed a mám na celou tu otázku kolem identity trochu jiný náhled. Možná to bude tím, že vietnamsky mluvím a běžně komunikuju i s rodiči, nicméně nemůžu o sobě říct, že bych byl uvnitř úplně bílý. Některé naše zvyky dodržuju, stejně jako rodiče, a bylo by mi líto, kdybych o to přišel - připadal bych si, jako bych tím přišel i o ty rodiče. Ale nikomu to nevnucuju, ani manželce, ani případně dětem, pokud o to nebudou samy stát.

I proto se mi úplně nelíbí, když mi občas lidi říkají, že už nejsem Vietnamec, že jsem přece Čech. Naprosto chápu, že to ti lidi myslí dobře a nikdy jsem se kvůli tomu na nikoho nenaštval, ale sám to nedokážu jednoznačně určit, tak bych jenom byl rád, kdyby to za mě nedělali jiní. Ale aby nedošlo k nedorozumění, ve sportu fandím samozřejmě našim a pokud by na to nedej Bože došlo a bylo by to potřeba, snad budu mít i koule na to jít a bránit zem.

Na závěr malá zajímavost k tomu, jak ve Vietnamu poznají místního od emigranta - mimo věci zmíněné v článku se emigranti poznají i podle toho, že mají hodně silný přízvuk. Ono to dává smysl - člověk mluví celá léta převážně česky a to se na té vietnamštině hodně podepíše.

Tohle prosím nechat ''otisknout'' na první článku Romea.cz, aby ostatí minorita věděla, jak se to dělá... Děkuji.

*stránku

Cely rozhovor naskyta otazku: v com to asi je, ze druha generacia pristahovalcov (u nas Vietnamcov) sa plne zaclenila do spolocnosti aj napriek izolacii rodicov a na Zapade skor pocujeme ako dalsie generacie su casto frustrovane, rebeluju, maju problem s pracovnym zaradenim, podpaluju auta na uliciach. Pritom na Zapade je ovela viac propagacie o rovnosti a ich ferovom zacleneni.