Veškeré dění v místnosti, kterou využívá veřejnoprávní rozhlas, mělo být sledováno po dobu půl roku. Opatření se mělo týkat i soukromých hovorů.
To, že k odposlechům nakonec nedošlo, je zásluhou Tomáše Almera. Šéf policejního Útvaru zvláštních činností, který se odposlechy zabývá, totiž navzdory přání inspekce odmítl odposlechy bez vědomí sněmovní ochranky zahájit.
"Požadavek na utajení tohoto úkonu se v podstatě nepodařilo sladit s úkoly, které plní v objektu ochranná služba," řekl ČT Almer. Štěnice se tak do budovy Poslanecké sněmovny vůbec nedostaly.
Policistovi může zavařit dopis
Odposlechy povolil soudce Jan Novotný. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ho podle ČT potrestat nechce. Zato šéfa Útvaru zvláštních činností teď inspekce podezřívá, že porušil svou pravomoc. Mohl by být potrestán za to, že v dopise upozornil na odposlechy politiků, novinářů a lidí z jejich okolí.
Almer v dopise upozornil na 46 telefonních stanic, které měly být odposlouchávány v souvislosti s osmi lidmi, o které se kvůli úniku Kubiceho zprávy do médií vnitro zajímalo.
Kromě nového ministra Langera (ODS), šéfa branného výboru Jana Vidíma (ODS) a šéfa policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Kubiceho, to měli údajně být i dva novináři.
Tehdejší ministr vnitra František Bublan o odposleších neměl tušení: "O tom jsem myslím ani nevěděl, protože o tom bych ani vědět nesměl," uvedl.
Kubiceho zpráva vzbudila rozruch těsně před červnovými parlamentními volbami. Obsahovala prý důkazy o propojení organizovaného zločinu a některých vládnoucích politických špiček, stejně tak o politickém nátlaku na pracovníky ÚOOZ. Dokument tehdy unikl do médií. - více zde
Státní zástupce nedávno rozhodl, že Kubiceho a jeho dva podřízené nebude trestně stíhat.
