„Úroveň znalosti cizích jazyků byla vyšší u mladších osob, lidí s vyšším vzděláním a s vyššími příjmy,“ přibližuje Alena Hykyšová ze statistického úřadu.
Po šesti letech se předloni opět konalo celoevropské šetření o vzdělávání dospělých (Adult Education Survey – AES), které zjišťuje, zda, v jakých oborech a nakolik se dospělí vzdělávali. Součástí dotazníku byl i blok otázek věnovaný jazykům.
Ruština ustupuje
„Při dotazování nebyla znalost ani samotná úroveň znalosti cizích jazyků nikterak ověřována, výsledky jsou tedy založené jen na posouzení a hodnocení samotných respondentů,“ upozorňuje Hykyšová. Data z výzkumu teď její úřad publikoval v časopise Statistika & My .
Angličtina vede, ale v úrovni její znalosti panují mezi Čechy značné rozdíly. Mezi mladými ve věku 18–24 let se jí podle odpovědí na základní úrovni dorozumí 89 procent, zatímco u osob ve věku 50–59 let 32 procent. Ještě nižší podíl deklarovali lidé mezi 60–69 lety, kde jich bylo jen 19 procent.
Výuka druhého cizího jazyka se musí změnit, u zkoušek pohoří až 30 % žáků |
V roce 2016 byl podíl osob starších 50 let, které umějí na základní úrovni anglicky, o poznání nižší. Ve věkové skupině 50–59 let činil 23 procent a ve skupině 60–69 let necelých 14 procent.
V posledních dvou zmíněných věkových skupinách převládá znalost ruštiny, která se do sametové revoluce učila ve školách povinně. V roce 2022 činila 37 procent ve věkové kategorii padesátiletých osob a 39 procent u šedesátníků. Ve střední generaci ve věku 35–49 let by se alespoň na základní úrovni rusky prý domluvilo 12 procent lidí, zatímco v roce 2016 více než 31 procent.
Francouzština pro ženy
Tradičně druhým nejčastěji deklarovaným cizím jazykem je u nás němčina. Domluví se jí údajně 31 procent dospělých mladších 70 let. „V roce 2016 umělo německy 35 procent populace ve sledovaném věku a lze konstatovat, že ve všech věkových kategoriích došlo v roce 2022 k poklesu,“ popisuje Hykyšová.
K největšímu poklesu podle ní došlo ve věkové skupině 25–34 let, a sice o necelých osm procent. V roce 2016 mluvily německy více než dvě pětiny osob z této skupiny, o šest let později necelá třetina.
Na třetím místě u Čechů je znalost ruštiny, alespoň základně ji ovládá údajně pětina osob. V roce 2016 to bylo 28 procent.
Cizí jazyk neumí každý pátý vysokoškolák, ve věku nad 30 dokonce dva z pěti |
S velkým odstupem pak následuje znalost francouzštiny. I zde došlo k poklesu, a sice ze čtyř procent v roce 2016 na necelá tři. Mezi ženami se najdou čtyři procenta hovořící francouzsky, kdežto u mužů je podíl ani ne poloviční.
Nejvyšší zastoupení osob, které umějí francouzsky, se nachází v nejmladší věkové skupině mezi 18 a 24 lety, a sice sedm procent. V roce 2016 se jejich podíl blížil devíti procentům.
Na pátém místě je španělština, jejíž základní znalost zůstává okolo dvou procent.
„Schopnost domluvit se cizími jazyky roste s vyšším dosaženým vzděláním. Výjimku představuje ruština, jejíž znalost je spíše podmíněna věkem,“ uvádí Hykyšová.
Angličtina je základ. Další jazyk vám dává konkurenční výhodu |
Podle výzkumu je nejčastěji uváděnou úrovní znalosti „domluvím se jednoduchým způsobem“ – což odpovídá úrovni A1 společného evropského referenčního rámce úrovně znalosti cizího jazyka. Vybralo ji 35 procent osob. Téměř 29 procent prý „zvládne většinu komunikačních situací“ – B1. Zhruba pětina uvedla pouze „základní znalost“ a zbylých 16 procent se údajně „vyjadřuje plynule a pohotově“ – C1.
V zemích EU mluví nějakým cizím jazykem v průměru 75 procent obyvatel. Nejvyšší podíl zaznamenaly Slovinsko, Švédsko a Litva s více než 95 procenty. Na opačném konci srovnání se nachází Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, kde alespoň jeden cizí jazyk ovládá polovina populace.
