Čínští křesťané se v Česku rychle integrovali, to jim uškodilo, tvrdí právnička

Ministerstvo vnitra minulý týden rozhodlo o všech žádostech o azyl, které v Česku podali čínští křesťané. Vyhovělo pouze osmi žadatelům, sedmdesát jich odmítlo. Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zastupovala třicet Číňanů, říká, že v očích vnitra žadatelům přitížila i rychlá integrace.

Čínští katolíci na vánoční bohoslužbě. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Ze 78 žádostí o azyl vyhovělo ministerstvo vnitra pouze osmi. Jsou mezi vašimi klienty někteří z těch úspěšných žadatelů?
Ministerstvo o rozhodnutích informovalo, ale oni je posílají postupně. Budou je předávat v horizontu tří týdnů. Ke čtvrtku jsme zatím měli pět zamítavých rozhodnutí, ještě během pátku přibylo další. Zatím jsme žádné úspěšné neobdrželi a nevíme ani od jiných právníků o pozitivním rozhodnutí.

Můžete říct, jak vnitro v těch negativních rozhodnutích argumentuje?
Detaily říct nemůžu. Nicméně ministerstvo nerozporuje, že by křesťanské komunity v Číně byly v problematické situaci. Ale tvrdí, že tito konkrétní žadatelé neprokázali, že jsou pronásledováni a jejich žádosti jsou důvodné. Pak jim také k tíži kladou, že sem přicestovali ve větším počtu a že se integrují. Například, že si našli práci, což považujeme za zvláštní. Vidí v tom nějaké postranní ekonomické úmysly.

Čínští křesťané chtějí do Česka

O azyl v ČR loni požádalo 60 čínských občanů, kteří tvrdí, že jsou ve své zemi pronásledováni kvůli své křesťanské víře. Pokud by ministerstvo vnitra žadatelům mezinárodní ochranu udělilo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva.

Takže české úřady čínské křesťany spíše vnímají jako ekonomické migranty?
Z toho rozhodnutí to nedokážu takto vyvodit. Má asi dvojnásobek stránek, než taková rozhodnutí obvykle mívají, a těžko říct, jaká ta část je pro ministerstvo nejpodstatnější. Pro nás je podstatné, že se nepodařilo v očích ministerstva prokázat, že ti lidé jsou ve vlasti pronásledovaní.

Jak takové dokazování vypadá? Co všechno vaši klienti předložili jako důkazy?
To je poměrně nová situace v azylovém řízení. Pokud nemají v ruce konkrétní důkaz o svém pronásledování, což je v podstatě nemožné, aby něco takového měli, tak v praxi se prověřování provádí na základně ověřování zpráv z různých zdrojů, které popisují lidskoprávní situaci v Číně či pronásledování náboženských skupin. Jak ti žadatelé, tak my jsme dodali takových zpráv celou řadu. Avšak i na základě těchto zpráv vyvodilo ministerstvo tento závěr.

Když neuspěli s žádostí o azyl, proč nedostali od vnitra alespoň doplňkovou ochranu? (nižší forma mezinárodní ochrany, která se uděluje cizincům, kteří nesplňují důvody pro udělení azylu, ale zároveň by v případě návratu do vlasti mohli utrpět újmu)
Ta odůvodnění, která jsme zatím pročítali, zní velice podobně. To znamená, že ministerstvo tvrdí, že by jim v případě návratu do Číny nehrozila žádná větší újma. Doplňková ochrana se uděluje z trochu jiných důvodů než azyl, ale argumentace ministerstva byla v podstatě stejná.

Můžete popsat, jakým perzekucím čelili vaši klienti? V čem spočívalo to pronásledování?
Já bohužel nemůžu jít do detailů, je možné, že později dají klienti souhlas s jejich zveřejněním. Ale zcela obecně: Když se například sdružovali k modlitbám, tak se ocitli v hledáčku státních úřadů. Řada z Číňanů uvedla, že někteří souvěrci z jejich náboženské komunity byli zatčeni. Ale není reálné, aby o tom mohli předložit tady důkaz.

Azylové řízení trvalo přibližně dva roky. Jak tady žadatelé trávili čas během čekání na rozhodnutí?
Celkem záhy se začali učit česky. Myslím, že řada z nich udělala velký pokrok v češtině. Poměrně rychle se zařadili do různých křesťanských skupin. Chodí do kostelů, kde bydlí. Jsou tam aktivními členy místních komunit, někteří se věnují dobrovolným aktivitám. Jakmile mohli, což žadatelé o azyl mohou po půl roce, snažili se najít si práci. Řadě z nich se to podařilo. Myslím, že z tohoto pohledu dělali, co bylo v jejich silách.

Souhlasíte s tím, že ministerstvo vnitra zamítlo většinu žádostí čínských křesťanů o azyl?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pátek 2. března 2018. Anketa je uzavřena.

Ne

86 %(5399 hlasů)

Ano

14 %(854 hlasů)

Jaký bude další postup? Přemýšlí někteří z Číňanů o návratu?
Oni mají velké obavy se vrátit. Obávám se, že to pro ně nepřipadá v úvahu. Mají možnost podat žaloby na rozhodnutí, na to je lhůta patnáct dní. My jim to určitě doporučíme, jelikož z našeho pohledu to jsou důvodné případy. Ale nepředbíhejme, uvidíme, jak to bude vypadat.

Žádal někdo z vašich klientů o azyl už v jiné evropské zemi?
Z lidí, které jsme zastupovali, nikde jinde v Evropě nežádali. Do České republiky přijeli proto, že o ní měli povědomí. Řada z nich odkazovala na historii bývalého Československa, čím jsme si tu prošli, že máme podobnou zkušenost s komunistickým pronásledováním věřících.

Vnitro poskytlo tabulku srovnání přiznaných azylů čínským občanům v zemích Evropské unie. Z ní vyplývá, že Česko svým rozhodnutím nevybočuje z evropských měřítek.
Pro české ministerstvo vnitra je důležité, že musí vyvozovat vlastní závěry, i kdyby třeba použilo stejné zdroje, jako použili v jiných zemích. Že v některém státě dopadli žadatelé o azyl tak a tak, by nemělo být pro ministerstvo nijak závazné. Samozřejmě nevím, jaké konkrétní případy řešily jiné země.

Z prohlášení ministerstva vnitra:

• Každá jednotlivá žádost o mezinárodní ochranu je posuzována striktně individuálně s ohledem na uváděné důvody.

• Obecně lze říci, že v případě posuzování důvodů pro udělení azylu se řeší pouze a jen otázka, zda konkrétní žadatel byl či nebyl v zemi původu pronásledován ze strany státních orgánů této země z důvodu své rasy, národnosti, náboženství či kvůli politickému přesvědčení, případně zda lze očekávat, že podobnému pronásledování bude čelit v případě návratu do vlasti.

• V rámci správního řízení musí být přitom prokázáno, že je to konkrétní žadatel, který ve vlasti čelil nebo by tam čelil v případě návratu pronásledování, konkrétně závažnému porušení jeho lidských práv či ohrožení života. Samotná skutečnost, že je členem menšinové komunity, ať již z hlediska národnosti, náboženství či politického přesvědčení, pro udělení azylu nestačí.

• Důkazní břemeno v případě řízení o mezinárodní ochraně je zejména na straně žadatele, který jedině má konkrétní informace ohledně problémů, které měl podle něj ve vlasti, a které dokládá jak svou výpovědí, tak i nejrůznějšími materiály.

• MV pak následně jeho tvrzení srovnává s dostupnými informacemi o zemi původu žadatele, které získává z nejrůznějších objektivních, nezávislých a odborně uznávaných zdrojů (OSN, UNHCR, Amnesty International, Human Rights Watch, Freedom House, Výroční zprávy MZV USA, Výroční zprávy MV Velké Británie, odborné publikace a další a další).

Závěrem MV hodnotí, zda v případě konkrétního žadatele došlo k jeho individuálnímu pronásledování ve smyslu zákona o azylu či nikoliv. Pokud toto individuální pronásledování shledá, pak udělí azyl.