Muž, který je v rozsudku označovaný jako L. Y., je jedním ze skupiny čínských křesťanů, kterým v Číně hrozí pronásledování a věznění. Tvrdil, že se policii v březnu 2014 podařilo odhalit jeho domácí setkání věřících Církve boha všemohoucího. Odvezli ho spolu s ostatními na policejní stanici, kde je policisté bili rukama, pevnou složkou, tyčí a nakonec rozbitou skleněnou láhví. Po zaplacení pokuty byl propuštěn, s následky se ale ještě nějakou dobu léčil.
Čínští křesťané se v Česku rychle integrovali, to jim uškodilo, tvrdí právnička |
Po incidentu byl L. Y. propuštěn z práce, protože mu nadřízený řekl, že jeho víra způsobuje problémy i jemu. Poté, co učitelé jeho dítěte zjistili, že jsou i s manželkou věřící, obávali se nového zatčení. V rámci čínských provincií se pak ukrývali. V roce 2016 se L. Y. rozhodl přicestovat letecky do Česka z Hongkongu přes Istanbul.
U ministerstva vnitra usiloval o získání azylu v Česku. Tu mu však jeho žádost zamítlo. Rozhodl se proto ministerstvo zažalovat. Žalobu posuzoval pardubický krajský soud, podle kterého nešlo o pronásledování, ale o „individuální kriminální čin policistů.“ Podle soudu si měl stěžovat v zemi původu.
„Takový přístup je třeba jasně odmítnout. Odporuje zprávám o dodržováním lidských práv, například zpráva ministerstva zahraničí USA obsáhle popisuje zprávy o aktech pronásledování a šikany a to i za účasti policie namířené vůči příslušníkům různých náboženských společenství,“ říká Nejvyšší správní soud (NSS) s tím, že není patrné, z čeho krajský soud čerpá přesvědčení, že nešlo o akt státní politiky, ale o individuální exces několika policistů.
Účast na náboženských setkáních je v Číně trestná
NSS dále rozhodoval i o případu muže, který je v rozsudku označován jako X.
Křesťané v Číně
|
Ten je také členem Církve boha všemohoucího a o azyl si zažádal společně s manželkou. Sice fyzické násilí ze strany čínských orgánů nezažili, ale uvádí, že ve svém domě objevili odposlouchávací zařízení a o rok později byla manželka na ulici sledována jiným mužem, patrně agentem.
Podle krajského soudu ani ministerstva nejsou všichni členové církve Boha všemohoucího pronásledovaní. „X byl jen řádovým členem hnutí, jehož postavení lze srovnávat s anonymním sympatizantem,“ uvedl krajský soud. Podle něj je u řádového člena církve možnost zatčení nepravděpodobná.
„V případě X nelze předpokládat, že by byl vystaven negativnímu jednání ze strany čínských orgánů,“ dodal soud.
Nejvyšší správní soud se s názorem krajského soudu neztotožňuje a jeho rozsudek spolu s rozhodnutím ministerstva zrušil. Podle něj by se mělo ministerstvo vnitra znovu zabývat otázkou, zda neúspěšným žadatelům o azyl zpět do Číny nehrozí skutečné nebezpečí pronásledování v důsledku výkonu svobody náboženského vyznání, konkrétně účasti na náboženských setkáních, která trestná jsou.
Podle judikatury NSS totiž není nezbytné, aby žadatel o mezinárodní ochranu již byl v minulosti pronásledování vystaven. Stačí, pokud existuje přiměřená pravděpodobnost, že by mu nebezpečí po návratu do země teprve hrozilo. Taková přiměřená pravděpodobnost může vyplývat i z toho, zda mu v Číně bude skutečně hrozit trestní stíhání.
Čínští agenti?
Vnitro dále uvedlo, že se X mohl přemístit v rámci Číny. Takovou úvahu ale NSS označil za „zkratkovitou, protože ministerstvo nevysvětlilo, ve kterých částech Číny by byla hrozba trestního stíhání menší než v domovské provincii X.“
Čína přitvrzuje v pronásledování křesťanů. Zavírá kostely, pálí bible i kříže |
Krajský soud je toho názoru, že skupina čínských křesťanů opustila Čínu z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů pronásledování. Celá skupina přicestovala v rámci organizované skupiny a i další křesťanští žadatelé o udělení mezinárodní ochrany přiletěli ve stejném období na turistické vízum.
Podle NSS je toto tvrzení založeno pouze na domněnkách. Podle něj takové odůvodnění musí být založeno na racionálních důvodech a „ne v náznacích a čteních mezi řádky.“
Ministerstvo vnitra údajně dlouho prověřovalo, zda mezi žadateli o azyl nejsou příslušníci cizích tajných služeb nebo jiných zahraničních úřadů. Do zkoumání, zda nejde o agenty, se údajně zapojily i české tajné služby. Česká bezpečnostní informační služba je ale jako takové ohrožení nevidí. V materiálu, který ministerstvu ke kauze připravovala, ale nic takového nezmiňuje. Uvedla to organizace Sinopsis, které to potvrdil zdroj z bezpečnostních kruhů.
Většinu žádostí soud zamítl
Podle krajského soudu ani L. Y., ani X nikdo ve vyznávání víry nebránil. Uvedl, že z veřejně dostupných informací plyne, že rodina a přátelé mají právo se doma setkávat za účelem modlení a studia bible bez registrace u čínských státních orgánů. Poukázal na oficiální stanovisko čínské státní správy náboženských záležitostí. Podle NSS je čerpání představy o náboženské svobodě v Číně z prohlášení čínské vlády „přinejmenším překvapující“ a není zjevné, proč krajský soud věří samotným čínským státním úřadům.
Případ čínských křesťanek a křesťanů usilujících o azyl v Česku začal před třemi lety. Tehdy přes 70 Číňanů podalo žádost o udělení azylu. Ministerstvo ale většinu žádostí zamítlo, úspěšných bylo pouze osm případů. Někteří z žadatelů nezvládli dlouhé čekání v nejistotě a tak odjeli zpět do Číny.
Třicítka odmítnutých žadatelů se obrátila na královéhradecký krajský soud. Ten dosud podle ČTK rozhodl o 21 z 30 žalobách na české ministerstvo vnitra. Pravomocná jsou zatím čtyři rozhodnutí, řekl mluvčí krajského soudu Jan Kulhánek. Dalšími případy se však zabývaly krajské soudy po celém Česku.
