Čím V.Klaus ohrožuje demokracii:

Neuznává rovnost občanských sdružení s politickými stranami. Jako prezident proto bude komunikovat pouze se stranami, které podle něj mají výhradní právo rozhodovat o všem (i o ekologii, ČT, atp.), ostatní občané se mohou účastnit politického života pouze prostřednictvím stran, čili jednou za čtyři roky vhodit papír do bedny a dost.

Bude spolupracovat s KSČM, čímž ji morálně rehabilituje. Tím jí umožní získávat stále větší vliv.
Neuznává žádné morální hodnoty. Je schopen “pragmaticky” říci cokoli, co mu přináší momentální zisk (který ovšem většinou není přímo finanční, ale spíše mocenský), aby to příště naprosto popřel a hlásal pravý opak. Tomu se obvykle říká: člověk bez skrupulí. Morálně tím ještě více oslabí celou společnost. Ryba smrdí od hlavy.
Neuznává žádné duchovní hodnoty. Proto jeho postoje budou proticírkevní. Také nepovolí příjezd Jeho svatosti dalajlamy, minule byl velmi ostře proti, aby to nenarušilo ekonomické vztahy s Čínou. Duchovní rozměr české republiky bude ještě více klesat.
V zahraničních vztazích bude vnímán jako arogantní vševěd, který všem radí, jak to mají dělat správně. Jeho fakticky protievropský postoj zhorší naše pozice při vyjednávání. Zhorší se vztahy s Německem. Česká republika se bude izolovat.
Využije pragmaticky všech pravomocí prezidenta (i které V.H. nevyužíval) k nátlaku na parlament a vládu. Posune tím funkci prezidenta k fakticky mocenské pozici. Znemožní změnu Ústavy k přímé volbě prezidenta. Bude se snažit posouvat společnost co nejdál od přímé demokracie a občanské společnosti. Moc bude soustřeďovat co nejvíce u sebe a ODS.
Bude jmenovat guvernéra Národní banky, který bude jeho člověk, čímž získá přímý vliv na ekonomiku v ČR.
Bude jmenovat soudce Ústavního soudu, takže získá vliv na změny zákonů ve svůj prospěch.
Svým vlivem event. milostmi zbaví trestné odpovědnosti lidi, kteří vykradli stát ve velkém. Tím uzavře kapitolu tzv. privatizace. První milost bude pro V.Železného.
Jeho sebestřednost a egoismus mu naprosto brání soucítit s bezmocnými. Proto skončí jedna z archetypálních funkcí prezidenta, totiž dovolání se spravedlnosti u “poslední instance”.