"Zájemci o vysokoškolské studium, na které se pro nedostatečné kapacity vysokých škol nedostávalo, budou mít šanci uspět," připustil ministr školství Eduard Zeman. Právě příští rok by podle něj měl pomoci výrazně srovnat rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po studiu.
Fakulty mohou přijímat sotva polovinu všech uchazečů - přes šedesát procent z nich však tvoří právě ti, kteří se o přijetí pokoušeli už v předchozích letech. "Ten přetlak byl doposud skutečně obrovský.
Počty míst na vysokých školách už dlouho nedostačují tomu, co společnost očekává. Je jenom dobře, že se budou moci za rok dostat někteří z těch, kteří dříve neměli šanci," uvedl rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.
Na vysokých školách se už dnes vedou diskuse, jak bude vůbec akademický rok 2000/2001 vypadat či jaká by mohla být úroveň těch, kteří se budou chtít za rok přihlásit. "Je ale otázka, zda propad počtu zájemců bude skutečně tak velký, jak se očekává," podotkl kvestor Univerzity Karlovy Josef Kubíček. Podle něj je nutné počítat se studenty, kteří byli rok v cizině, a pak také s těmi, kteří chodí na víceletá gymnázia, a tedy se jich povinná devátá třída nijak nedotkla.
Odborníci navíc upozorňují, že pokud se bude o této příležitosti na veřejnosti často hovořit, bude se chtít na vysokou školu dostat i ten, koho by to předtím vůbec nenapadlo. "Je to samozřejmě věštění z křišťálové koule. Ale skutečně by to mohlo nalákat hodně lidí," míní brněnský sociolog Ladislav Rabušic, jenž je zároveň proděkanem na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nepředpokládá, že by se propad studentů právě na této fakultě nějak výrazněji projevil: "Až dosud jsme mohli přijmout zhruba jen deset procent lidí. Takže je jedině dobře, když dostanou šanci i další." Jakkoliv zůstávají vysoké školy v klidu, na mnoha vyšších odborných školách se příští rok očekává s obavami. Část studentů vyšších škol se totiž nijak netají s tím, že tu v podstatě jen přežívá do dalších přijímacích zkoušek a studiem se "udržuje v kondici". A hrstka nových maturantů jistě vycítí šanci dostat se na vysoké školy. "Soudím, že rok 2000 bude v rámci konkurenčního boje mezi vyššími a vysokými školami jakýmsi prubířským kamenem," prohlásil Pavel Zelený, ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání, který odhaduje pokles počtu studentů vyšších odborných škol na jednotlivých školách mezi deseti až čtyřiceti procenty. "Obávám se, že pro třetinu až polovinu menších a méně etablovaných vyšších škol by příští rok mohl znamenat konec. Protože kdo jiný by se měl dostat na vysokou školu než student vyšší školy, která jej perfektně připravila," ptá se Zelený.
Stejnou otázku si kladou i na vyšších školách: jediným možným řešením, jak se na příští rok připravit, by bylo letos přijmout větší počet studentů. Předzásobit se. "Zatím nemáme signály, že by se něco podobného dělo. Počty žáků, které mohou vyšší školy přijmout, jsou však výrazně limitovány rozsahem státní dotace," uvedl ministr Zeman.
To v praxi znamená, že pokud by školy přijaly více studentů, než na kolika se dohodnou se školskými úřady, nedostaly by na ně ani korunu. "To víte, že máme z příštího roku strach. Ale nemyslím si, že by to naše škola nepřežila," uvedl ředitel Vyšší odborné školy a Obchodní akademie v Příbrami Jiří Kadlec.
Problémem podle něj bude i to, že pokud nepřibudou žádní noví studenti, bude nutné propustit učitele: "A bude těžké za ně pak znovu hledat stejně kvalitní náhradu." Potíže čeká i Vyšší dopravní akademie v České Třebové. "Bude málo studentů. Počítáme tedy s tím, že nejspíš vůbec neotevřeme první ročník," tvrdí zástupce ředitele školy Aleš Stránský. Ten se však neobává toho, že by současní studenti ze školy houfně utíkali na vysoké školy. "Kdo chce odejít, udělá to většinou hned v prvním ročníku - později už pochopí praktické výhody vyššího odborného studia," dodal Stránský
Fakulty mohou přijímat sotva polovinu všech uchazečů - přes šedesát procent z nich však tvoří právě ti, kteří se o přijetí pokoušeli už v předchozích letech. "Ten přetlak byl doposud skutečně obrovský.
Počty míst na vysokých školách už dlouho nedostačují tomu, co společnost očekává. Je jenom dobře, že se budou moci za rok dostat někteří z těch, kteří dříve neměli šanci," uvedl rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.
Na vysokých školách se už dnes vedou diskuse, jak bude vůbec akademický rok 2000/2001 vypadat či jaká by mohla být úroveň těch, kteří se budou chtít za rok přihlásit. "Je ale otázka, zda propad počtu zájemců bude skutečně tak velký, jak se očekává," podotkl kvestor Univerzity Karlovy Josef Kubíček. Podle něj je nutné počítat se studenty, kteří byli rok v cizině, a pak také s těmi, kteří chodí na víceletá gymnázia, a tedy se jich povinná devátá třída nijak nedotkla.
Odborníci navíc upozorňují, že pokud se bude o této příležitosti na veřejnosti často hovořit, bude se chtít na vysokou školu dostat i ten, koho by to předtím vůbec nenapadlo. "Je to samozřejmě věštění z křišťálové koule. Ale skutečně by to mohlo nalákat hodně lidí," míní brněnský sociolog Ladislav Rabušic, jenž je zároveň proděkanem na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nepředpokládá, že by se propad studentů právě na této fakultě nějak výrazněji projevil: "Až dosud jsme mohli přijmout zhruba jen deset procent lidí. Takže je jedině dobře, když dostanou šanci i další." Jakkoliv zůstávají vysoké školy v klidu, na mnoha vyšších odborných školách se příští rok očekává s obavami. Část studentů vyšších škol se totiž nijak netají s tím, že tu v podstatě jen přežívá do dalších přijímacích zkoušek a studiem se "udržuje v kondici". A hrstka nových maturantů jistě vycítí šanci dostat se na vysoké školy. "Soudím, že rok 2000 bude v rámci konkurenčního boje mezi vyššími a vysokými školami jakýmsi prubířským kamenem," prohlásil Pavel Zelený, ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání, který odhaduje pokles počtu studentů vyšších odborných škol na jednotlivých školách mezi deseti až čtyřiceti procenty. "Obávám se, že pro třetinu až polovinu menších a méně etablovaných vyšších škol by příští rok mohl znamenat konec. Protože kdo jiný by se měl dostat na vysokou školu než student vyšší školy, která jej perfektně připravila," ptá se Zelený.
Stejnou otázku si kladou i na vyšších školách: jediným možným řešením, jak se na příští rok připravit, by bylo letos přijmout větší počet studentů. Předzásobit se. "Zatím nemáme signály, že by se něco podobného dělo. Počty žáků, které mohou vyšší školy přijmout, jsou však výrazně limitovány rozsahem státní dotace," uvedl ministr Zeman.
To v praxi znamená, že pokud by školy přijaly více studentů, než na kolika se dohodnou se školskými úřady, nedostaly by na ně ani korunu. "To víte, že máme z příštího roku strach. Ale nemyslím si, že by to naše škola nepřežila," uvedl ředitel Vyšší odborné školy a Obchodní akademie v Příbrami Jiří Kadlec.
Problémem podle něj bude i to, že pokud nepřibudou žádní noví studenti, bude nutné propustit učitele: "A bude těžké za ně pak znovu hledat stejně kvalitní náhradu." Potíže čeká i Vyšší dopravní akademie v České Třebové. "Bude málo studentů. Počítáme tedy s tím, že nejspíš vůbec neotevřeme první ročník," tvrdí zástupce ředitele školy Aleš Stránský. Ten se však neobává toho, že by současní studenti ze školy houfně utíkali na vysoké školy. "Kdo chce odejít, udělá to většinou hned v prvním ročníku - později už pochopí praktické výhody vyššího odborného studia," dodal Stránský
