Loni v květnu spadl z chátrajícího domu v Kotlářské ulici v centru Brna kus omítky a muži čekajícímu na zastávce trolejbusu rozsekl hlavu (více čtěte zde). V Dubňanech na Hodonínsku se zase v říjnu propadl strop nedostavěných jatek a v sutinách zahynul chlapec (více zde). V obou případech stavební úřady v minulosti majitelům nařídily, aby budovy zajistily - avšak neúspěšně.
Na demolice obce nemají, ukázal průzkumV roce 2013 vydaly stavební úřady celkem 668 rozhodnutí o demolici či opravě domu v soukromém vlastnictví. V 55 případech (v osmi procentech) však rozhodnutí nebylo realizováno. Ukázal to výzkum ombudsmanky z roku 2014. Mezi důvody, proč nebylo rozhodnutí stavebního úřadu vykonáno, uvedlo 100 procent obcí nedostatek finančních prostředků. |
Obdobných případů, kdy je majitel zbořeniny nedohledatelný nebo hluboce zadlužený a neschopný situaci řešit, existuje v Česku nespočet.
„Pokud se jedná o budovy v dezolátním stavu patřící cizímu vlastníkovi, stojí samosprávy obcí před otázkou, jestli investovat peníze do cizího majetku. Velmi to zvažují, protože to znamená, že finance budou zase chybět někde jinde,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová. „Tyto peníze jsou od vlastníků budov velmi obtížně vymahatelné,“ dodala.
Na problém již řadu let upozorňuje kancelář veřejného ochránce práv. Z průzkumu mezi obcemi, který v roce 2014 nechala vypracovat ombudsmanka Anna Šabatová, vyplynulo, že pět až osm procent staveb, u nichž stavební úřad nařídil demolici či opravu, zůstává i nadále nedotčených.
V roce 2012 tak na jeden kraj připadalo průměrně 31 chátrajících objektů, v roce 2013 už 55, přičemž situace v jednotlivých krajích jsou velmi rozdílné. „Největší problém je v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami, v Ústeckém a Moravskoslezském kraji,“ říká právnička z kanceláře ombudsmanky Jana Gregorová.
Šlechtová: Dotace na demolice jsou pro nás nepřijatelné
Návrh řešení přitom existuje už několik let - opravy či demolice zbořenin, k nimž se vlastníci nehlásí, by mělo zajišťovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) formou tzv. průtokové dotace obcím. Shodly se na tom MMR, ministerstvo financí a vnitra, Asociace krajů, Svaz měst a obcí i ombudsmanka na jednání v roce 2014.
Dotace na demolice obecních domůLoni v říjnu MMR vyhlásilo dotační výzvu, v rámci níž obcím rozdělí na demolice zchátralých domů přes sto milionů korun. Týká se však pouze objektů vlastněných obcemi a nacházejících se v sociálně vyloučených lokalitách. Žádost mohly podávat obce mající ve svém katastru území, které je možné definovat jako sociálně vyloučenou lokalitu dle Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR. Dotace je poskytována až do výše 80 % (min. 300 tisíc a max. 5 milionů Kč) vynaložených nákladů. |
Jenže od té doby je ticho po pěšině. „Ministerstvo pro místní rozvoj přes svoje přísliby členům pracovní skupiny nepředložilo pravidla pro poskytování financí na zajištění výkonu rozhodnutí obecných stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu,“ kritizuje Šabatová.
A nyní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová od plánu, s nímž před třemi lety souhlasila, couvá.
„Návrh na zřízení průtokového dotačního programu je pro MMR nepřijatelný. Jedná se o nesystémový krok, kdy stát by dával dotace na výkony rozhodnutí územně samosprávních celků, které rozhodují v přenesené působnosti státu. Není to logické. Pak nemusíme mít obce ani kraje,“ uvedla Šlechtová v pondělí na dotaz iDNES.cz.
MMR sice loni v říjnu vyhlásilo dotační program nazvaný Podpora revitalizace území, v rámci něhož obcím poputuje na demolice chátrajících budov sto milionů korun. Program se však týká pouze objektů v majetku obcí. Problém se zbořeninami v rukou soukromníků tedy neřeší.
Ministryně dostala za úkol navrhnout vládě řešení
Minulý týden se problémem zabývala vláda na jednání s ombudsmankou Šabatovou. Výsledkem bylo, že ministryně Šlechtová dostala za úkol do konce března vládě předložit varianty, jak situaci kolem chátrajících domů vyřešit.
„Řešíme to velmi aktivně a do března zpracujeme analýzu respektive rozbor legislativy, vyhlášek, zákona o obcích, krajích, našeho stavebního zákona, struktury státního rozpočtu a navrhneme řešení koncepční. Kraje dostávají ročně na tyto účely dva miliony korun (každý kraj) ze státního rozpočtu, nicméně v praxi je nepoužívají na dané problematické situace,“ dodala Šlechtová.
Podle Šabatové však dva miliony zdaleka nepokryjí náklady na nutné práce na chátrajících domech. „Byli bychom rádi, aby od 1. ledna příštího roku už existoval funkční systém financování. Je důležité, aby to vláda zapracovala už do rozpočtu na příští rok,“ říká Šabatová.
„Z žádosti o dotaci by samozřejmě mělo být patrné, že obec vynaložila veškeré možné úsilí k tomu, aby demolici zařídil vlastník. Dotace je až náhradní řešení,“ podotýká.
