Zavoral odůvodnil propuštění úsporou personálních nákladů kvůli chystanému zvyšování platů i změnou zákona o DPH.
Odboráři ve středu uvedli, že nepříznivou finanční situaci Českého rozhlasu nezavinili zaměstnanci, a proto nemohou na překotné řešení situace doplatit ztrátou místa. Za vývoj finanční bilance podle nich nesou zodpovědnost představitelé managementů - minulých i současného. Přesto ještě 5. června 2018 trval generální ředitel na tom, že nebude usilovat o zvýšení koncesionářských poplatků, dodali.
„Vedení Českého rozhlasu prosazuje masivní propouštění bez představy, jaké dopady to bude mít na úroveň programu,“ řekl předseda odborů Jiří Hubička. . Odbory podle něj proto požadují, aby vedení ČRo od záměru ustoupilo a předložilo personální koncepci s návazností na koncepci rozvoje a programu Českého rozhlasu.
Odbory dále uvedly, že sběr podpisů pod otevřený dopis potrvá do 27. června. Iniciátoři dopisu předali text vedení Českého rozhlasu a následně ho zaslali na vědomí Radě Českého rozhlasu, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny, Českomoravské konfederaci odborových svazů a ministerstvu kultury ČR.
Plánované snížení počtu pracovních míst o tři procenta se má týkat všech divizí, dalších pět procent pak budou muset uspořit vybrané úseky, kterých se dosud personální změny týkaly jen minimálně. Například ze zpravodajství, ve kterém pracuje 323 lidí, by mělo odejít 20 až 25 zaměstnanců. Personální náklady tvoří 59 procent rozpočtu Českého rozhlasu.
Platy se mají zvýšit ve dvou vlnách. Díky uspořeným financím by mohli pracovníci divizí, kterých se bude týkat propouštění významněji, dostat přidáno na podzim. Plošné navýšení mezd pro všechny zaměstnance Českého rozhlasu je pak možné očekávat od ledna příštího roku. Průměrná mzda v ČRo byla loni 37 901 Kč.
Proti tomu, že by Český rozhlas byl v nepříznivé finanční situaci se důrazně ohradil jeho mluvčí Jiří Hošna. „Je to naprostý nesmysl, ekonomika Českého rozhlasu je stabilizovaná, hospodaříme s vyrovnaným rozpočtem,“ řekl. Zopakoval, že jedním z hlavních důvodů kroku je to, aby ČRo mohl přidat peníze současným zaměstnancům a byl konkurenceschopný na trhu práce. „Musím odmítnout, že by šlo nesystémové propouštění,“ dodal Hošna.
Vláda chce připravit veřejnoprávní média o část peněz
Český rozhlas bude při personálních změnách podle dřívějšího vyjádření mluvčího Jiřího Hošny postupovat v souladu s platnými zákony, podle platné kolektivní smlouvy s odborovou organizací a co nejcitlivěji. Všichni zaměstnanci, kteří budou z Českého rozhlasu odcházet, budou mít možnost uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru, a získat tak navíc dva průměrné měsíční výdělky nad rámec kolektivní smlouvy.
Dalším důvodem pro nutné vytvoření úspor je novela o DPH, připravovaná ministerstvem financí. Kvůli tomuto legislativnímu kroku by mohl Český rozhlas přijít ve svém ročním rozpočtu o částku kolem 120 milionů korun. V příštím roce tak bude podle Hošny pravděpodobně nutné peníze šetřit i v dalších personálních položkách, jako jsou honoráře nebo dohody o provedení práce či pracovní činnosti.
Hošna řekl, že ČRo se bude snažit ve Sněmovně o pokračování výjimky, která by jej od této ztráty uchránila. „Budeme usilovat i o to, aby byl navýšen rozhlasový poplatek, protože od roku 2005 jeho výše stagnuje,“ dodal.
Osobní náklady ČRo se pro letošek mají meziročně zvýšit o jedno procento na 983 milionů korun. Veřejnoprávní firma má letos hospodařit s náklady a výnosy 2,253 miliardy korun. Vyrovnaný rozpočet je o 16,7 milionu Kč vyšší než loni. Hlavním příjmem ČRo jsou koncesionářské poplatky. Letos zůstaly zachovány na 45 Kč. Výběr koncesionářských poplatků by měl letos vzrůst o pět milionů korun na 2,075 miliardy Kč.
