Pracovníci rozhlasu se ohrazují proti středečnímu vystoupení ředitele na jednání Rady ČRo. Zavoral prohlásil, že reportáže o podnikání Agrofertu, byly nevyvážené a neobjektivní. Novináři rozhlasu v čele s Kroupou se věnovali hospodaření zemědělců na pozemcích, které jim nepatří (více v článku Agrofert neoprávněně obdělává 1 700 hektarů zde).
Zavoral svůj názor zaštiťoval analýzou Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prohlášení mu však vytýká, že z dokumentu citoval pouze pasáže, které se mu hodily.
Závěr analýzy Karla Hvížďaly k reportážím a výstupům Janka Kroupy o hospodaření holdingu Agrofert na pozemcích bez jasného majitele. https://t.co/h5UkMMS7mV
Prohlášení poukazuje na to, že podle zmíněné analýzy lze určitá pochybení vysvětlit přesvědčením autorů příspěvků o významnosti pojednávaného případu a jeho aktérů. Analýza zmiňuje „enormní“ ekonomickou moc holdingu Agrofert a politickou a mediální moc Andreje Babiše (ANO).
„Monitorování (a možná i preventování či vyvažování) výkonu (a zejm. zneužívání) těchto typů moci je primárním úkolem veřejnoprávního média. Včetně investigativní žurnalistiky, na kterou nelze uplatňovat standardní žurnalistické normy bezezbytku,“ cituje prohlášení z analýzy. Tuto část podle podepsaných Zavoral nezmínil. Kritiku si vysloužil i za opomenutí dalších dvou analýz, které „naopak upozorňují na objektivitu zpracovaných příspěvků“.
Investigativní novinář Janek Kroupa
Jednu z nich vypracoval publicista a mediální analytik Karel Hvížďala, druhou Ivan Vodochodský ze společnosti Newton Media. Hvížďalova analýza podle Zavorala nenaplňovala požadavky na kvantitativní výstup, druhá prý „nerámovala“ mediální obsah.
„Domníváme se, že vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu je manipulativní a jeho chování a vyjadřování velmi poškozuje dobré jméno veřejnoprávního Českého rozhlasu,“ shrnuje prohlášení a zároveň žádá Etickou komisi ČRo, aby zhodnotila reportáže i vystupování Zavorala, které je „možné vnímat jako zastrašování“.
Zavoral se k práci reportéra Kroupy nedávno vyjadřoval i v pořadu televize Barrandov, který uvádí manželka hradního kancléře Alexandra Mynářová.
Zastrašování je nesmysl, reaguje mluvčí
Vedení rozhlasu s kritikou zaměstnanců nesouhlasí. „Musím odmítnout, že by generální ředitel vybíral pouze tu analýzu, která se mu hodí, jak to uvádějí autoři toho dopisu. Generální ředitel postupuje směrem k zaměstnancům velmi otevřeně a transparentně. Měl k dispozici tři analýzy, které posuzoval z hlediska toho, jak dokonale to téma popsaly. Proto nemohl použít analýzu pana Hvížďaly, protože postrádala kvantitativní složku a ta kvalitativní je také diskutabilní,“ řekl iDNES.cz mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.
Postavil se také proti tvrzení, že si Zavoral vybral z analýzy části podporující jeho názory. „Musím zcela odmítnout, že by generální ředitel chtěl někoho zastrašovat. To je nesmysl. Pokud jde o tuhle kauzu, ředitel nikdy nezpochybňoval to téma, pouze vyjádřil pochybnosti nad formou zpracování toho tématu. Analýza Fakulty sociálních věd potvrdila nedostatky,“ uvedl mluvčí. Dodal, že reportáže byly odvysílané a že ředitel nechce zasahovat do zpravodajství.
Rada ČRo se ve středu přiklonila k argumentaci Zavorala a jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“. Její místopředseda Tomáš Kňourek, který publikuje texty na webu Parlamentní listy, reportáže označil za paskvil. Proti tomu se ohradil ředitel rozhlasového zpravodajství Jan Pokorný, který ale během jednání nebyl radními osloven.
Podepsat prohlášení mají zaměstnanci možnost do pátečního dopoledne. Reportér Kroupa ve středu ČTK řekl, že zvažuje svoje další působení v rozhlasu.
