Zatímco Evropa šla většinou cestou státních nebo časem státem ovládnutých stanic, v Americe se od samého počátku prosadila soukromá iniciativa. První komerční rádio , které zahájilo vysílání 2. listopadu 1920 v Pittsburghu, bylo projekt elektrotechnické společnosti Westinghouse. A ta si datum nevybrala náhodou, na ono podzimní úterý připadly první poválečné volby prezidenta a stanice chtěla průkopníky, kteří si pořídili přijímač, informovat o jejich výsledku.
Český rozhlas spustí web v ukrajinštině, přinese zprávy i praktické rady |
Podobný nápad ovšem dostali i jiní, už koncem srpna 1920 například přenášel výsledky místních voleb vysílač patřící deníku Detroit News. Primát prvního rozhlasového vysílání ale může patři i dalším. Situace s rozhlasovým vysíláním totiž byla na prahu 20. let minulého století nejen ve Spojených státech složitá, teprve se rodily potřebné předpisy. Nikdo také neměl přesnou představu o tom, k čemu by takové vysílání mělo sloužit a z čeho by se mělo platit.
Šéfové Westinghouseu původně trochu naivně plánovali, že se provoz stanice zaplatí z prodeje přijímačů. Provoz rádia totiž stál dost peněz, i kvůli odměnám umělcům a hlasatelům. V USA se nakonec - na rozdíl od Evropy, která šla docela jinou cestou - prosadil model založený na prodeji reklamy.
I když lidé z Westinghouseu zpočátku tvrdili, že pokud se inzerce se v éteru objeví, znehodnotí to „veškerou práci vynaloženou na to, abychom lidem přinesli kvalitní informace a příjemnou zábavu“.
Co byla Tesla Romance a jak se dělal rozhlas připomíná výstava věnovaná rádiu |
Nakonec se ale museli přizpůsobit a reklama se začátkem druhé půle 20. let postupně stávala samozřejmou součástí vysílání. Během prvních pěti let se vysílání nejen postupně rozšiřovalo do dalších amerických měst a získalo legislativní rámec, ale pevnější podoby nabýval i program.
Po průkopnické éře, kdy hudbu hráli živě zaměstnanci firmy Westinghouse, přišli na řadu profesionálové, později i hudba z desek, přímý přenos z bohoslužby a v srpnu 1921 i živá reportáž z baseballového zápasu.
V Evropě se ovšem vysílání vyvíjelo trochu jiným směrem než v Americe. První stanice se na starém kontinentu zrodila už o rok dříve než v USA, a to v Nizozemsku - a také ji založili s výhledem, že přinese zákazníky pro rozhlasovou techniku.
Český rozhlas slaví stoleté výročí novinkami ve vysílání i unikátní výstavou |
Projekt inženýra Hanso Idzerdy, známý pod volacím znakem PCGG (zkratka hesla Pracht Concerten Gratis Geven, tedy Skvělé koncerty dáváme zdarma), si rychle získala oblibu, a to nejen v Nizozemsku, ale i v Británii, kam se přes moře jeho signál šířil.
Soukromníci zprvu iniciovali vysílání i v dalších evropských zemích včetně Francie, Německa nebo právě Velké Británie, ve které se na podzim 1922 zrodila British Broadcasting Company (přímá předchůdkyně BBC), za níž stáli ostrovní výrobci přijímačů. O pět let později se ale z akciové společnosti stala rozhodnutím parlamentu národní institucí.
A stát postupně začal hrát podstatnou nebo hlavní roli i ve zbytku Evropy, zatímco v USA rozhlasový éter nadále ovládaly soukromé firmy.
Masarykovské Československo přitom nebylo v rámci evropských zemí výjimkou, snad jen v tom, že zdejší vývoj šel někdy rychleji než jinde. První úspěšné pokusy s vysíláním řeči a hudby z vojenské radiostanice na Petříně se datují už do roku 1919, o rok později byl ke druhému výročí vzniku republiky odvysílán hodinový pořad. Poté čs. experimenty s radiofonií úspěšně pokračovaly až do května 1923, kdy začalo pravidelné vysílání ze stanice ve Kbelích u Prahy.
