„Doslova přeloženo je parteshjelpen přítel v řízení. Česká republika by vstoupila do řízení jako účastník na straně paní Michalákové. Otázka je, jak se to dělá v praxi, protože to je naprosto nevyzkoušená cesta,“ vysvětlil pro iDNES.cz právník Pavel Hasenkopf.
Norští právní zástupci Michalákových informovali české velvyslanectví v Oslu o možnosti parteshjelpen už v listopadu loňského roku. Pokud by jej Česká republika využila, stal by se z toho precedent, protože dosud se tato právní možnost na státní úrovni nevyužívala.
Druhý případ v NorskuČeská matka devítiměsíční holčičky, kterou odebrala norská sociálka, se musí vyjádřit, jestli chce pomoc úřadů. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je Česká republika připravena pomoci. Zdroj: ČTK |
Česko se ovšem podle ministerstva zahraničí do případu zasáhnout nechystá.
„Máme informace, že v norském právu neexistuje možnost parteshjelpenu - vstupování do procesu dalším státem. Není to podle našich informací možné. Zůstává platné naše stanovisko, že paní Michaláková musí v tuto chvíli vyčerpat veškeré možnosti, které jí dává justiční systém v Norsku,“ řekla iDNES.cz Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.
Michaláková se odvolala k soudu proti rozhodnutí norské krajské komise, která na začátku října loňského roku poslala jejího mladšího syna k adopci k jeho současným pěstounům a v případě staršího zbavila Evu Michalákovou rodičovských práv a zakázala jí další schůzky (více o rozhodnutí zde). Soud projedná případ na konci února.
Podle ministerstva zahraničí musí Michaláková projít celým odvolacím procesem. Česko se do případu zapojí až ve chvíli, pokud Michaláková neuspěje a obrátí se na soud pro lidská práva ve Štrasburku.
O osud dětí odebraných v Norsku se zajímá prezident Miloš Zeman. V úterý večer se setkal s poslankyní Jitkou Chalánkovou. Podle ČTK spolu jednali o možných krocích na pomoc rodinám.
Případ hrubého porušení lidských a dětských práv
O případu Evy Michalákové mluvila v úterý také senátorka a ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. „Nadace se účastnila protestu před norským velvyslanectvím v Praze v sobotu 16. ledna (více zde). Za dobu své 22leté činnosti jsme se nesetkali s příběhem tak hrubého porušení lidských a dětských práv,“ uvedla na tiskové konferenci.
Zdůraznila, že udání na Michalákovou, které stálo na počátku odebrání synů Denise a Davida, se nepotvrdilo.
„V opatrovnickém soudním řízení vypovídali policisté jednoznačně ve prospěch rodičů. Přesto bylo rozhodnuto, že paní Michaláková uvidí své syny dvakrát ročně po dvou hodinách. Během setkání s nimi nesmí mluvit česky, nesmí je obejmout ani dávat najevo své emoce. To setkání bylo pod stálou kontrolou Barnevernu. Výsledek je, že v současné době byla zbavena rodičovských práv,“ shrnula Baudyšová průběh případu Michalákových (více čtěte zde).
Petiční výbor na pomoc rodině Michalákových v úterý dále informoval o tom, že se k němu nově připojili europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Petr Mach (Svobodní).
Druhý jmenovaný o víkendu na demonstraci proti Barnevernu představil návrh mezinárodní smlouvy, která by umožnila návrat odebraných dětí do České republiky.
