Vyplývá to ze zprávy, kterou tento týden dostala od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) k dispozici vláda.
Zmíněných 14 miliard jsou náklady na zajištění příjmu a poskytnutí dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny. Další peníze například vynaložilo ministerstvo zahraničních věcí (MZV) na 27 projektů humanitární pomoci, a to ve výši 193 milionů korun.
Pomoc ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku
Šest projektů se týkalo pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku, zbytek pomoci vnitřně vysídleným ukrajinským obyvatelům a podpory dostupnosti základních služeb v napadené zemi. Další prostředky v souhrnné hodnotě přes 180 milionů byly do rozpočtu MZV přiděleny až v prosinci, využity budou letos.
Vnitro skrze programy MEDEVAC a Pomoc na místě přispělo 150 miliony korun Ukrajině a Moldavsku na 20 aktivit. V říjnu vláda také schválila Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023 až 2025, na který má jít každoročně půl miliardy korun. Více než polovina peněz je v gesci MZV, dalšími spravovateli jsou pak ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu, školství a zdravotnictví.
Vláda ve Vimperku rozhodla o pomoci Ukrajině po zničení Kachovské přehrady |
Válka na Ukrajině v humanitární oblasti znamenala mimořádné peníze na průběžnou podporu Ukrajiny, ale také globální dopady zejména v potravinovém zabezpečení, uvedlo ministerstvo. Další výzvou a zároveň příležitostí pak bylo české předsednictví v Radě EU v druhé polovině loňského roku.
Ministerstvo upozornilo na to, že v kontextu mezinárodních příležitostí, výzev a hodnocení je stále nejpalčivějším problémem českého rozvojového úsilí omezené a dále stagnující, nebo dokonce klesající financování. Předběžné výsledky oficiální rozvojové pomoci sice vykazují výrazný nárůst objemu peněz, podle české diplomacie ale jde jen o jednorázové navýšení vzhledem k započitatelnosti financí vynaložených na příjem ukrajinských uprchlíků.
Na syrské uprchlíky v Turecku 48,2 milionu
Výraznou částku tvoří také předběžný podíl českého příspěvku na rozvojovou spolupráci EU, který loni činil 5,05 miliardy korun. Na finanční nástroj pro syrské uprchlíky v Turecku Česko vyčlenilo 48,2 milionu.
Česko se opět věnovalo také šesti prioritním zemím rozvojové spolupráce, a to Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Česká rozvojová agentura (ČRA) loni vydala na projekty 313,2 milionu korun. Rozvojové aktivity v těchto zemích se týkaly udržitelného nakládání s přírodními zdroji, řádné správy věcí veřejných, ekonomického růstu, zemědělství a rozvoje venkova či inkluzivního sociálního rozvoje.
Co se týče další rozvojové a humanitární aktivity v gesci MZV, na 62 malých lokálních projektů ve 43 zemích šlo 25,5 milionu korun. Nejvíce jich bylo podpořeno v Asii a Oceánii a v subsaharské Africe.
Češi známkovali vládu. Nejlepší je v pomoci Ukrajině, nejhůř dopadl Stanjura |
V humanitárním rozpočtu MZV Lipavský loni schválil 44 aktivit v 18 zemích v hodnotě 150,6 milionu korun. Celkové čerpání po zahrnutí prostředků na naléhavou a stabilizační pomoc pro Ukrajinu ale činilo 321,1 milionu, uvedl resort.
Součástí humanitární pomoci byla okamžitá pomoc při katastrofách, například povodních v Brazílii nebo zemětřesení v Afghánistánu, při konfliktech a nuceném vysídlení nebo komplexních humanitárních krizích způsobených kombinací chudoby, nestability a klimatických vlivů.
Na ochranu lidských práv 63 milionů
Na program transformační spolupráce, jehož cílem je přispívat k vytváření a posilování demokratických institucí na ochranu lidských práv, k podpoře právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy věcí veřejných, bylo využito 63 milionů.
Financováno bylo 92 projektů českých nevládních organizací a institucí. Na účelové dary mezinárodním rozvojovým organizacím pak bylo loni vyčleněno 67,7 milionu korun.
Co se týče vládních stabilizačních programů v gesci ministerstva zahraničí, na aktivity v programu Afrika šlo 92,9 milionu korun, na rekonstrukční program v regionu Blízkého východu 92,4 milionu.
