Česká StB chtěla jít proti polské Solidaritě

  1:00aktualizováno  1:00
Mělo to být něco podobného jako československý srpen 1968. Šlo ovšem o Polsko. Komunisté tam ztráceli pozice, režim se hroutil, a nakonec v prosinci 1981 zasáhla polská armáda. Pokud by se tak nestalo, byli k intervenci připraveni sovětští či českoslovenští vojáci.

Akci s krycím názvem Sever schválil tehdejší prezident Husák. Ilustrační foto.

Jenže na Polsko se sousední Československo zaměřovalo už dlouho před nástupem polských vojáků. Dokazují to donedávna tajné dokumenty.

Právě v té osudové době, kdy v Polsku ztráceli komunisté moc, patřily sympatie většiny tamní veřejnosti nezávislému odborovému svazu Solidarita.

A především proti této organizaci se komunisté z okolních zemí zaměřovali. Rozsáhlou akcí s krycím názvem Sever připravilo i československé ministerstvo vnitra. Schválil ji tehdejší generální tajemník ÚV KSČ a prezident Gustav Husák.

Opravdová hrozba
Vývoj v Polsku na počátku 80. let byl totiž podle hodnocení československých komunistů bezprostřední hrozbou.

Věděli dobře proč: Československo mělo s Polskem nejdelší státní hranici, na severní Moravě žila polská menšina a v zemi pracovaly tisíce Poláků. Ti byli pochopitelně nakaženi nepatřičným "duchem svobody".

Pražští komunisté chtěli postupovat proti Polákům tvrdě. Na poradách stranických představitelů vystupoval Husák spolu s východoněmeckým vůdcem Erichem Honeckerem jako hlavní zastánce násilného řešení polské krize. Ostatně měl co nabídnout: totiž své zkušenosti s "normalizací" po okupaci v srpnu 1968.

Okamžitě na vznik Solidarity reagují i českoslovenští komunisté: první náměstek ministra vnitra Vladimír Hrušecký vyhlásil akci Kruh.

O co šlo? O ochranu důležitých objektů například průmyslových závodů, dolů, elektráren a podobných zařízení v krizových situacích. Ale také o přípravu preventivních opatření proti potenciálním iniciátorům stávek.

"Gestorem akce byla ekonomická kontrarozvědka StB, která vypracovala podrobné plány s desítkami úkolů," píše historik Petr Blažek.

"Nechyběly mezi nimi popisy vybraných objektů a jejich vedení, hodnocení politické a sociální situace, soupisy a kartotéky 'nepřátelských osob', seznamy agentů Státní a Veřejné bezpečnosti, stranických důvěrníků, členů Lidových milicí a stanovení jejich úkolů a způsobů spojení pro případ vyhlášení takzvané mimořádné bezpečnostní akce."

"Jen do října 1982 byla vyhodnocena situace v 648 závodech, kde StB využívala 1549 tajných spolupracovníků a přes 700 důvěrníků. Pod kontrolou bylo v tomto období celkem 1148 potenciálních vůdců 'pravicových a antisocialistických sil', 1102 'aktivních kriminálních živlů' a 21 640 'kriminálně závadových osob'," píše Blažek.

Jen krůček od vojenské invaze
V prosinci 1980 se koná rozsáhlé vojenské cvičení některých států Varšavské smlouvy "Družba 80". Vše je v režii Sovětského svazu a namířené právě proti Polsku.

Právě v ten okamžik byla československá armáda patrně nejblíže invazi do sousední země. Nedůvěra v Československu ke všemu, co souvisí s Polskem, vrcholí. Vojenské jednotky, které byly pro případnou invazi vyčleněny, sleduje vojenská kontrarozvědka v rámci akce "Krkonoše".

Ale to není zdaleka vše. V září 1981 se začne pracovat na akci, o níž se donedávna téměř nic nevědělo. Nešlo o nic menšího než o nábor desítek, možná stovek dobrovolníků z řad příslušníků ministerstva vnitra, kteří měli jít v civilu do Polska a plnit tam tajné úkoly. Samozřejmě v případě, že tam vkročí i československá armáda.

Dobrovolníci, hlaste se!
Šlo o misi jak vystřiženou ze špionážních románů. Alespoň na první pohled: dobrovolníci v civilu měli zřejmě rozdávat letáky, vytipovávat například místa pro vysílačky, vysvětlovat intervenci, a naopak sledovat, co si polská veřejnost opravdu myslí. Samozřejmě měli také pomáhat ozbrojencům.

Jenže háček byl v tom, že Poláci v té době byli velmi ostře naladěni, a tak taková mise mohla být i pořádně nebezpečná. Zřejmě proto byla zvolena jako způsob výběru - dobrovolná volba.

Z původních tajných dokumentů, které Blažek našel v archivech, však vyplývá, jak taková dobrovolná volba měla vypadat. Na seznamech s nadpisem "Na pomoc Polské lidové republice se dobrovolně přihlásili tito soudruzi" se objevila například tato poznámka:

"Soudruh Kucian se po seznámení okamžitě přihlásil, ale vzápětí svoji přihlášku odvolal. Po projednání ve stranické skupině se opět hlásí."

Není vyloučeno, že přihláška na nebezpečnou misi do sousední okupované země mohla být i nepsanou podmínkou dalšího profesního postupu.

Historik Petr Blažek však navíc upozorňuje, že všichni dobrovolníci přitom museli mít na paměti otřesnou zkušenost z nedávné okupace své vlasti v roce 1968, a přesto se propůjčili k něčemu podobnému.

Poláci si krizi řeší sami
Dobrovolníci nakonec nebyli potřeba. Ukázalo se, že Poláci krizi vyřeší sami. Tedy přesněji za pomoci armády a generála Wojciecha Jaruzelského. Ale také za spolupráce Československa.

Kvůli válečnému stavu v Polsku 13. prosince 1981 začíná v Praze pracovat operační štáb, je vyhlášena padesátiprocentní pohotovost a plná dosažitelnost pro všechny příslušníky SNB a vojsk vnitra. Jsou uzavřeny československo-polské hranice. Začíná sledování domácího obyvatelstva a má se zabránit jeho ovlivňování Poláky, kteří se nacházeli v Československu.

Tajná policie sleduje zastupitelské úřady a opoziční skupiny, zejména signatáře Charty 77 a členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. A samozřejmě se sledovala situace v polsko-československém příhraničí.

Smutná bilance
Během polské krize zkontrolovali tajní policisté okolo šesti milionů poštovních zásilek, z nichž bylo "obsahově vytěženo" přes 300 tisíc! Díky odposlechům získali 17 tisíc zpráv. Dlouhodobě bylo sledováno kolem 30 budov.

Například Polské informační a kulturní středisko, pražské velvyslanectví a obchodní zastoupení. Tam také byla namontována odposlouchávací zařízení.

Stovky Poláků byli v první polovině osmdesátých let zadrženi při útěku na Západ a vyhoštěni zpět do Polska. Jen v období mezi 17. zářím a 9. listopadem 1981 bylo na železné oponě zadrženo 388 uprchlíků, z toho byla téměř polovina Poláků.

K odposlechům polského rádiového vysílání byly zřízeny v příhraničí "kontrolní body" s nepřetržitou obsluhou.

Ministerstvo vnitra poskytlo polské straně materiální pomoc, mimo jiné technické prostředky pro odhalování nelegálních rozhlasových stanic podzemní Solidarity a rozhánění pouličních demonstrací.

Autoři: ,

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.


  • Nejčtenější

Pojď, cvaknem ho! Čeští řidiči kamionu si vyřizovali účty s německým autem

„Hele, von mě tady drží, vole. Pojď vole, cvaknem ho, vytáhnem ho a dáme mu přes držku!“ rozčiluje se český...

Z večeře kamarádem. Příběh přátelství tygra a kozla skončil smutně

Neuvěřitelný příběh o přátelství kozla Timura a sibiřského tygra Amura, který Rusko sledovalo od roku 2015, skončil....

Vládní daňový balíček prošel. Zvýší se zdanění alkoholu, tabáku i hazardu

Vládě ANO a ČSSD se s pomocí komunistů podařilo ve Sněmovně prosadit daňový balíček, který bude znamenat zvýšení...

Přebraly jsme vaši roli, omlouvají se ženy mužům. Feministé nechápou

Video, na němž se ženy omlouvají mužům, zhlédlo za několik dní téměř čtyři sta tisíc lidí. „Videem jsme chtěli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rodičovský příspěvek se zvýší. 300 tisíc korun získá jenom část rodin

Poslanci schválili zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun. Dosáhnou na to ale jen rodiny s dětmi do...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

Privatizace byla nutná, shodli se v debatě expremiéři Nečas a Paroubek

Při příležitosti oslav 30. výročí Sametové revoluce pořádal Politologický klub Fakulty sociálních věd UK debatu...

Nad referendem o litoměřické nemocnici visí otazníky, možná se zopakuje

Více než polovina oprávněných voličů se v pátek zúčastnila historicky prvního referenda v Litoměřicích. Téměř 96...

Proč bojovat s genderovými stereotypy? V Rozstřelu odpoví psycholog Procházka

Před několika dny se v Praze uskutečnila největší evropská konference LGBT aktivistů. Hlavním tématem bylo prosazování...

Ze společnosti se vytratila solidarita a humanismus, myslí si Rychetský

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se domnívá, že ze společnosti zmizely základní zásady, jako je solidarita a...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz