S výkonem 3,1 rozvodu na tisícovku obyvatel se ČR usadila v čele pořadí rozvodovosti, s těsným náskokem před Estonci a Belgičany.
Nejméně rozvodů naopak připadá na katolickou Itálii a Irsko (0,7), Španělsko (0,9), Řecko (1,1), Polsko a Slovinsko (1,2). Slovensko se s dvěma rozvody na tisíc obyvatel prakticky trefilo do unijního průměru.
V počtu svateb na tisíc obyvatel je české číslo (5,12) na úrovni průměru. Nejvíce se žení a vdávají obyvatelé středomořského Kypru (15,07), za nimi se značným odstupem následují Dánové (6,82). Nejméně sňatků vykazují Slovinci (3,48) a Lotyši (3,93).
Křivka počtu svateb ovšem v celé EU v průměru klesá, naopak křivka rozvodovosti stoupá. Ještě počátkem 80. let připadalo na tisícovku Evropanů osm svateb, předloni už jen pět.
Zatímco z manželství uzavřených v roce 1960 ztroskotalo podle odhadů 15 procent, ze sňatků z poloviny 80. let se rozpadlo skoro každé třetí manželství.
Stoupl i věk novomanželů, statistický průměrný ženich v EU překročil třicítku, nevěsta 28 let. V Česku je to 28 a 25 let.
Vývoj pak kopírují i údaje o počtu potomků - počet dětí na jednu ženu postupně klesá od poloviny 60. let až k víceméně stabilnímu číslu okolo 1,5 dítěte na ženu. To je podle statistiků hluboko pod žádoucí mírou "obnovy obyvatelstva".
V evropských statistikách současně stoupá počet potomků, kteří se narodili mimo manželský svazek - od šesti procent na počátku 70. let k současným 30 procentům. Více než polovina dětí, 56 procent, se rodí nesezdaným párům ve Švédsku.
V Čechách se umírá o tři roky dřív než je evropský průměr
V míře rozvodovosti hraje Česko prim, naproti tomu v pravděpodobné délce života za evropským průměrem poněkud zaostáváme.
V roce 2002 měl narozený český chlapec vyhlídky dožít se 72 let, děvče o 6,5 roku více. Průměr současné pětadvacítky přitom činil u mužů 75 let a u žen 81 let.
Podobná jako v Česku a někde i horší byla situace u dalších nováčků v EU, lépe je na tom naopak bývalá patnáctka.
Celkově se očekávaná délka života v unii za poslední dekádu zvýšila, přičemž nejlepší vyhlídky měly před dvěma lety španělské ženy - podle Eurostatu se mohly dožít až 83 let. Dobře na tom byli i švédští muži s předpokládanou délkou života skoro 78 let.
Nejhůře je na tom naopak silné pohlaví v Estonsku a Lotyšku, kde pravděpodobná délka života mužů je kolem 65 let, tedy zhruba o deset roků míň, než činí průměr v EU.
Pokud jde o ženy, nejhorší vyhlídky měly Lotyšky a Maďarky - 76 až 77 let. Průměru EU nedosahovalo ani Slovensko: kolem 78 let u žen a 70 u mužů.
Průměrná předpokládaná délka života v EU byla před dvěma lety u obou pohlaví o rok vyšší než v USA, avšak nižší než v Japonsku, kde například žena může očekávat život v délce 84 let.
Obyvatelstvo EU celkově stárne. V porovnání s ostatními členy unie patřilo Česko v roce 2003 spíš k zemím, v nichž je z celkové populace menší skupina lidí nad 65 let. Konkrétně necelých 14 procent.
Nejvíc lidí (17,5 procenta) této věkové kategorie je v Německu, nejmíň v Irsku - asi 11 procent. Zvyšující se věk lidí nutí členské země přemýšlet nad reformami sociálních systémů, neboť se zvyšují nároky na důchodové zdroje.
