Pro vyslání dvousetčlenného kontingentu českých speciálních sil z Prostějova hovoří podle náměstka tyto důvody: Britům se součinnost s Čechy osvědčila v Bosně, Kosovu a zejména při poslední výsadkové operaci v Makedonii.
Tam sto dvacet chrudimských výsadkářů zajišťovalo bezpečnost britského štábu. Stejným prestižním úkolem by mohli být Češi pověřeni i v Afghánistánu. Rozdíl je pouze v tom, že o Čechy si Britové v srpnu řekli, zatímco nyní Praha reaguje na obecnou výzvu Britů, kteří akci plánují a sestavují i strukturu sil.
Právě v Makedonii se výsadkáři z Chrudimi podle Füleho Britům natolik osvědčili (na Balkán dorazili jako první leteckým výsadkem), že je velmi pravděpodobné zopakování podobné mise.
I ministr obrany Jaroslav Tvrdík uvádí, že nasazení speciálních sil z Prostějova je možné již 22. prosince, ale vojáci podle něj nemusí do akce vůbec odjet. Ministr se odvolává na to, že detaily mírové operace budou projednány až koncem týdne v Británii.
Pro misi počítají Britové s tří až pětitisícovým mezinárodním sborem, o něhož by se mohla afghánský vláda opřít. Předpokládá se, že operace potrvá asi tři měsíce a poté může - podle vývoje situace - změnit charakter.
Odjezd na Střední východ mají už naopak jistý vojáci protichemické jednotky z Liberce. O tu už v listopadu požádaly USA pro současnou protiteroristickou akci "Trvalá svoboda". Třísetčlenný prapor odjede v prvních lednových dnech. Armáda je připravena posílit chemiky o 6. polní nemocnici. Pak by kontingent vzrostl na 400 vojáků. Tato jednotka může podle důvěryhodných zdrojů skončit i v Kuvajtu.
Pokud vyjedou všechny tři české jednotky, roční náklady na expedici dosáhnou 1,5 miliardy korun, které vláda hodlá získat z dluhopisů.
