"Tyto země jsou opravdu ve hře," potvrdil zdroj blízký vládě. Soudě nicméně podle toho, že v Kuvajtu již operuje skupina českých důstojníků, kteří jsou součástí štábu spojenců, jenž rozhoduje o vyslání jednotek do bojových operací, protichemická jednotka skončí nejspíše v Kuvajtu. Armádní stratégové z toho vyvozují, že to může předznamenávat rozšíření protiteroristických úderů spojenců například na Irák.
"Může to však také být jen mezipřistání či přiblížení se k místu skutečné akce," řekl jeden z armádních plánovačů, jenž je do akce zasvěcen. Roční pobyt chemiků v oblasti bojů přijde zhruba na 850 milionů korun. I s touto částkou kabinet souhlasil. O chemiky Spojené státy požádaly již v listopadu.
Vláda jednala rovněž o expedici 6. polní nemocnice a armádní protiteroristické jednotky z Prostějova. Špitál může skončit jako humanitární pomoc v Afghánistánu, anebo také v týlu jednotek, jež se chystají do nového boje. Speciální síly z Prostějova mohou podle dostupných informací chránit humanitární mise spojenců na Středním východě. O vyslání těchto jednotek by měl parlament rozhodnout příští týden.
Chemici se už chystají do Kuvajtu
Po letech se čeští vojáci vrátí do Perského zálivu. Kromě chemiků se do spojeneckých vojsk zařadí i zdravotníci a muži ze speciálních sil.
Mimořádné zasedání vlády k vyslání českých jednotek do Perského zálivu, Afghánistánu či Pákistánu znamená jediné: dosud jen předpokládaná účast Čechů na protiteroristických akcích na Středním východě se stává realitou. A to tím spíše, že k bojovým misím se mají již příští týden ve středu vyjádřit obě komory parlamentu.
"Ty jednotky tam nemusí odjet zítra, ale také to zítra může být," řekl vlivný diplomat, jenž si nepřeje uvést jméno. A jiný zdroj blízký vládě vysvětlil: "Ten spěch je proto, abychom mohli okamžitě reagovat na žádost spojenců vyslat naše jednotky do akce." Jasno má po včerejšku velitel protichemické jednotky z Liberce Jiří Gajdoš. Se svými lidmi vyráží počátkem ledna do Kuvajtu.
V této zemi už působí speciální skupina českých odborníků, kteří jsou součástí spojeneckého týmu zaměřeného na plánování protiteroristických operací.
Kabinet už také rozhodl o částce, kterou bude stát roční mise chemiků.
Půjde zhruba o 850 milionů korun. Přičemž na 130 milionů přijde vybudování základního tábora české chemické jednotky. V Perském zálivu byl tento prapor nasazen před lety poté, co vojska Saddáma Husajna obsadila Kuvajt. Z tehdejších válečných veteránů však v Liberci slouží už jen jednotlivci.
Americký politolog Václav Panocha považuje vyslání českého protichemického praporu do Kuvajtu za jasný signál o přípravách blížícího se útoku na Irák.
"Odpovídá to i časově. K akci nedojde dříve než po Novém roce.
Američtí vojáci si musí po úderech v Afghánistánu odpočinout," míní.
Jestliže o chemiky Američané požádali už v listopadu, pak tutéž žádost o šestou polní nemocnici, které velí Jindřich Sita, hodlají podle českých vládních zdrojů přednést v nejbližších dnech.
Špitál zřejmě odcestuje do Afghánistánu jako humanitární pomoc, anebo jej - pokud se údery Američanů rozšíří na Irák - čeká stejně jako chemiky Kuvajt. Nemocnice by tedy poskytla zdravotnickou péči bojujícím spojeneckým jednotkám. I nemocnice byla před dvěma lety nasazena v Albánii (mise AFOR) a v zemětřesením postiženém Turecku.
Třetí jednotkou, o níž včera vláda jednala, jsou speciální síly z Prostějova. Tato mimořádně utajovaná protiteroristická jednotka srovnatelná s obdobným britským komandem Special Air Service (SAS) měla původně vystřídat Brity na Balkáně. Ale nyní s ní spojenci počítají spíše k ochraně konvojů s humanitární pomocí, které putují do Afghánistánu a Pákistánu.
Jakékoliv bližší informace o detailech připravované operace jsou tajné a nikdo z ministrů o nich nechtěl hovořit. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zareagoval na dotaz k mimořádnému zasedání vlády nezvykle příkře: "K tomu se nemohu vyjádřit." Stejně zareagoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart: "Bez komentáře."
