Černý scénář pro zdravotnictví: žádné placení plomb ani lázní

Špatné ekonomické vyhlídky dohnaly i zdravotnictví. Na poradách Hegerova resortu se mluví o tom, že v případě velkého propadu hospodářství stát změní zákony tak, aby hradil jen nejnutnější péči. V rozhovoru pro iDNES.cz to připustil Hegerův náměstek Petr Nosek.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

"Debatujeme i nad těmi nejčernějšími scénáři. V případě zdravotní péče je nejčernější představa v tom smyslu, že by se muselo uvažovat o vyřazení určitých druhů péče z úhrad zdravotního pojištění," řekl náměstek Petr Nosek, pod nějž spadá na ministerstvu agenda zdravotního pojištění.

"V okamžiku, kdy by tady byl propad řádově desítek procent hrubého domácího produktu a nebyly by absolutně žádné zdroje, můžeme si představit, že by bylo podstatné, aby byla zajištěna akutní péče, péče o ty nejzávažnější choroby," dodal Nosek. Krajní variantu připustil v rozhovoru pro iDNES.cz o změnách v lázeňské péči. Zatím zůstává jen u slov, na papíře černé scénáře ministerstvo nemá.

Rozhovor s náměstkem ministra Hegera

Rozhovor s náměstkem ministerstva zdravotnictví Petrem Noskem o změnách, které příští rok čekají lázeňství, čtěte na iDNES.cz v neděli.

Pád v řádu desítek procent by znamenal novelu zákona o zdravotním pojištění. "Za zbytnou péči by pak byla označena například lázeňská péče či dopravní zdravotní služba. Asi bychom se vrátili k úvaze, zda platit amalgámové plomby," popsal Nosek. 

Pokud by se ekonomika propadla jen o pár procent - to zatím předpovídají i nejpesimističtější ekonomové - ministerstvo by upravilo úhradovou vyhlášku, která vymezuje pravidla pro tok peněz ze zdravotního pojištění. "Měřítkem toho, že se něco musí dělat se systémem, je, dejme tomu, propad lhůt splatnosti pod 30 dnů. To už by znamenalo uvažovat o úpravě vyhlášky," dodal Nosek.

Náměstek ministra Leoše Hegera komentoval pochmurné plány pro zdravotnictví s tím, že jde zatím jen o hypotetickou situaci. Nikdo nyní nedokáže přesně říci, kam se bude ekonomika v dalších měsících ubírat. "Příští rok je jeden velký ekonomický otazník, protože všechno se bude odvíjet od toho, jak na nás dopadne krize eurozóny. Kromě hlasů, že peněz bude nedostatek, se objevují i ty, které říkají, že situace nemusí být tak tragická," dodal Nosek.

Ministerstvo financí zatím vymodelovalo tři ekonomické scénáře. Ten nejoptimističtější hovoří o růstu ekonomicky do jednoho procenta, možný je i propad v rámci procent. Pokud by padla eurozóna, podle ministra financí Miroslava Kalouska by Česko bojovalo o přežití.