Je leden, zhruba půl desáté večer. Studentka Petra z Brna se tramvají vrací z večerní směny v supermarketu, kde si přivydělává doplňováním zboží. Tramvaj je poloprázdná, ale jakmile se za ní zavřou dveře, znervózní – při nastupování si nevšimla dvou mužů, kteří na ni nyní mlsně zírají a pokřikují.
„Ahoj, kočičko!“ volá jeden z nich. „Tak se na nás trochu usměj, ne?“ Petra mlčí a předstírá, že je nevidí. Sedá si co nejdále od nich, dívá se do mobilu a píše svojí spolubydlící, že se bojí a zda na ni může počkat na zastávce.
Petřina vzpomínka na jednu z nočních jízd MHD není ojedinělá. Podle výzkumu Odboru pro rovnost mužů a žen Úřadu vlády ČR se s podobným obtěžováním za život setká každá třetí Češka. A také každý desátý Čech. Typický je i čas – sexuální obtěžování se nejčastěji děje v pozdních hodinách, zhruba od sedmi večer do půlnoci.
Petra mlčí a doufá, že její lhostejnost muže odradí. Oni se k ní však mezitím přiblíží, sednou si o několik sedaček za ní a nahlas se baví, také o jejím těle. V hovoru padají vulgární označení jejích ženských atributů a také několik úvah o tom, jaký by s ní mohl být pohlavní styk.
Pohyb po městě se liší dle pohlaví. Muži častěji jezdí autem, ženy MHD |
Pomoc u svědků často nenajdete
Další dva cestující, kteří jsou u Petry nejblíž, mají nasazená sluchátka a situaci ignorují koukáním z okna nebo do svých telefonů, starší paní o kousek dál si čte knihu a dělá, že nic neslyší.
Ani taková reakce není ojedinělá. Přestože až čtvrtina z tisícovky všech dotázaných uvedla, že byla sexuálního obtěžování svědkem, třetina z nich nijak nezareagovala a oběti nepomohla. Důvodem je mimo jiné neznalost problematiky, nevědomost, jak se zachovat, ale i strach a paralýza.
Obtěžování v MHDS nevítanými pokusy o hlazení, líbání či fyzické sblížení se setkalo 20 procent cestujících, s veřejným sebeukájením 19 procent cestujících, 8 procent cestujících agresor donutil k ukojení rukou nebo jinou částí těla a 6 procent cestujících zažilo nucení násilím k sexu či se setkalo s pokusem o sexuální styk nátlakem. Zdroj: Odbor rovnosti mužů a žen |
Co v podobných situacích dělat, radí lektorka sebeobrany Jasmína Houdek: „Pokud se to zrovna děje, vždycky je důležité popsat situaci – například ‚vy tady vytahujete penis‘ – a pro podobné situace mít připravenou nouzovou větu, třeba ‚tohle si ke mně nedovolujte‘ nebo ‚takhle se mnou nemluvte‘, ‚běžte pryč‘ nebo jen ‚ne!‘.“
„Pomůže vám to překonat paralýzu – pod velkým náporem adrenalinu má člověk tendenci zamrznout a právě naučená věta pomůže dostat se z tohoto stavu,“ uvedla.
Zažili jste někdy sexuální obtěžování v hromadné dopravě?
„Pokud je to cizí člověk, vždy vykejte. Určitě se ohraďte. Nepoužívala bych vulgarismy nebo gesta, i když si to lidé často radí. Nám ale jde o to se chránit a vycházet z těchto situací dobře a předcházet konfliktům. Takže se bránit v mantinelech,“ dodává. Větu je dobré opakovat a nepouštět se s dotyčným do konverzace.
Jak podotýká ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík, ohledně tématu sexuálního obtěžování probíhají workshopy ve školách, které organizuje nezisková organizace Konsent. Přestože mladí lidé reagují na informace pozitivně, v české společnosti pořád převládá bagatelizace a „lehčí“ formy sexuálního obtěžování jsou stále vnímány jako normální.
Navzdory zlehčování si až 65 procent těch, kteří sexuální obtěžování zažijí, odnáší pocity úzkosti a strachu. Častěji se jedná o ženy a mladší respondentky.
Ty jsi kočka, pojď si užít. Ženy čelí oplzlému pokřikování takřka denně |
Pohledy, zírání, osahávání
Pokřikování, komentáře a poznámky zažilo opakovaně 34 procent respondentů výzkumu. Nejčastější zůstává nežádoucí a znepokojující zírání nebo lascivní pohledy a bezdůvodné vstupování do intimní zóny. Ojedinělé není také zamezování v pohybu přidržením nebo zastoupením cesty. Až 20 procent respondentů pak někdy zažilo nevítané doteky.
Nejčastěji se sexuální obtěžování děje v tramvajích, kde jej zažilo 44 procent respondentů, následuje autobus či trolejbus. Více než třetina lidí jej zažila ve vlaku a čtvrtina v metru. Tři procenta uvedla, že se s podobným jednáním setkala také v taxislužbě.
Zamkl dveře a osahával mě. Třicet žen popsalo děsivé jízdy v českých taxících |
Výzkum také zjišťoval, co by podle cestujících mohlo situaci zlepšit. Dvě třetiny dotazovaných by ocenily nouzová tlačítka na přivolání obsluhy, další větší zapojení policie do kontrol či školení řidičů a řidiček. Jak podotýká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, české veřejnosti by mohla pomoct také mobilní aplikace k hlášení sexuálního obtěžování, možnost vystoupit mimo zastávky v nočních hodinách nebo například samostatná kupé či speciální sekce pro ženy či muže.
Situace, ve které se ocitla Petra, dopadla naštěstí dobře. Muži za ní nevystoupili a na zastávce ji vyzvedla spolubydlící, se kterou bezpečně došly domů. Že se však jedná o nepříjemnou zkušenost, která může dopadnout i velmi špatně, dokládají nejen fakta, ale i příběhy dalších žen. A myslí si to také dotázaní – většina z nich míní, že by se stát tímto tématem měl zabývat.
Pocit bezpečí při čekání na veřejnou dopravu po setmění
Zdroj: Dopravní chování žen a mužů |
VIDEO: Otočte se! Pozor! Reportér řval a školil lidi, jak čekat na zastávkách a cestovat v MHD:
23. srpna 2021 |
