Čínu je „rostoucí zpravodajská hrozba“
BIS ve výroční zprávě uvádí, že do budoucna bude výzvou stále asertivnější chování Číny, které se projevuje i na území Česka. Čínské zpravodajské aktivity podle BIS pokračovaly loni v ČR navzdory koronavirovým omezením, a to zejména pod diplomatickým a novinářským krytím. „V segmentu vlivových operací se čínský zájem a aktivita soustřeďovaly na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19 na západní země a na narušení česko-tchajwanských politických a ekonomických vztahů,“ uvedla BIS.
Největší intenzitu měla činnost čínských zpravodajců v oblasti politické a vědeckotechnické rozvědky, uvádí BIS. „Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ stojí ve výroční zprávě.
V oblasti politické rozvědky se čínským agentům podle BIS daří velmi dobře udržovat vztahy s osobami, které se pohybují na politické scéně, nebo ji alespoň ovlivňují. Čínští zpravodajci a diplomaté hledají v ČR také způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny díky skrytému i otevřenému ovlivňování obsahu médií, dodává BIS.
Čína se také pokouší obstarávat zahraniční pokročilé technologie a související know-how. „Aktuálně usiluje o získávání nově vyvíjených technologií, mezi které obecně patří robotické a autonomní systémy, aditivní výroba 3D tisku nebo nanotechnologie,“ píše BIS. Čínské subjekty také pokračují v zájmových nákupech českých společností. Poté se snaží přesunout výrobu do Číny, nebo využít metody reverzního inženýrství.
BIS považuje Čínu za „rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu“. Vzhledem k tamnímu zákonu o národním zpravodajství se stala podle BIS podružnou otázka, kdo je čínský zpravodajský důstojník. „Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti. Spolupráce s čínskými silovými složkami je tak pro čínské subjekty i jednotlivce ze zákona povinná a odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky,“ vysvětluje BIS.
Po desetiletích útlumu lze podle BIS v Evropě sledovat v posledních letech opětovný nárůst aktivit íránských speciálních služeb. Stoupá i jejich agresivita zejména vůči odpůrcům režimu v exilu. „I v roce 2020 se tak BIS zaměřovala na možná bezpečnostní rizika spojená s činností íránského exilu v Evropě,“ stojí ve zprávě. BIS monitoruje hrozbu útoků na opoziční novináře a aktivisty z kurdské, sunnitské či progresivní názorové opozice duchovního režimu.
Aktivity Íránu by mohly směřovat i vůči působení perské redakce v rámci Rádia Svobodná Evropa, které Írán vnímá jako opoziční entitu, upozorňuje kontrarozvědka. „BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ uvedla.
