Vzhledem k současnému dění se rozhodl pokračovat na magisterském programu bezpečnostních studií na Masarykově univerzitě v Brně i Tomáš Burian, který je upřednostnil před politologií. „S rostoucím napětím ve světě se otevírají nové příležitosti výzkumu. Často jsou události komplexnější, než se na první pohled zdá. Studium mě naučilo pohlížet na konflikty z více úhlů,“ hodnotí.
„Specialisté, kteří budou vědět, jak z krize ven, jak ji řídit nebo ochránit obyvatelstvo, budou zkrátka zapotřebí,“ míní děkanka Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Zuzana Tučková. Doplňuje, že zájem o studium těchto oborů u nich stoupá od roku 2020, kdy vypukla pandemie covidu. Loni zaznamenali o 20 procent více přihlášek.
Nejvíce populárním programem je u nich Ochrana obyvatelstva. „Hojně ho studují lidé dlouhodobě pracující ve složkách IZS (Integrovaný záchranný systém, pozn. red.) a AČR (Armáda ČR, pozn. red.) či studenti, jejichž zájmem je pracovat v profesích krizového řízení při různých ohroženích, jako je epidemie, tornádo a podobně,“ uvedla mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková.
Zájem nových studentů o bezpečnostní obory evidují i na soukromé vysoké škole CEVRO Institut. Ke studiu k těmto oborům se jim loni zapsalo asi o polovinu více studentů. „Studují u nás lidé ze všech oborů ozbrojených složek i lidé mimo ně,“ uvedl prorektor pro studium institutu Antonín Kazda.
Bezpečnostní firmy by mohly pomáhat třeba i policii, říká šéf jejich komory |
„Uchazeči se ptají na osnovy a zajímá je problematika bezpečnosti do hloubky, samozřejmě je to z části podpořeno i ve světle současných událostí,“ dodává Martin Hrinko, který je na škole garantem magisterského programu bezpečnostních studií.
Zájmu o bezpečnostní studia si všímá Hrinko i u studentů středních a vyšších odborných škol. „Tyto obory táhnou, a proto školy, které dosud vyučovaly i zcela jinou problematiku, rozšiřují svou nabídku o obory s bezpečnostní tematikou,“ dodává.
„Nesmrtelnost“ problému bezpečnosti
„Pro pochopení dění ve světě a orientaci v něm jsou bezpečnostní studia skutečně klíčová,“ míní vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibl. Zvýšený zájem o takové studium se podle něj může ještě s odstupem času projevit. Válka na Ukrajině totiž začala na konci února, kdy už některé školy končily s přijímáním přihlášek.
„Bezpečnostní studia jsou podle mě nesmrtelná, protože bezpečnost je pro lidi jedním z hlavních témat od pradávna. Člověk se naučí na konflikty nahlížet z více stran a pochopí, že ne vždy je pravda tak jednoznačná, jak je historicky prezentována,“ hodnotí Jolana K., která je také absolventkou bakalářského oboru bezpečnostních studií v Brně a nyní tamtéž pokračuje na magisterském.
Šedivý: Evropa zaspala, hrozí jí bezvýznamnost. Bezpečnostní situace se zhorší |
O tom, že bezpečnostní management má budoucnost, mají jasno i na Vysoké škole finanční a správní. „Svět v posledních letech ztrácí podobu, na jakou jsme byli zvyklí. Naše studijní programy dávají možnost jej nově pochopit,“ míní mluvčí školy Magdalena Straková.
„Studenty například naučíme orientaci v oblasti kybernetické kriminality a bezpečnosti, ochraně dat i uživatelů na národní i mezinárodní úrovni. A to je přece žhavý problém, který bude nepochybně ovlivňovat i naši budoucnost,“ upozorňuje Straková.
„V nadsázce řečeno jsme upadli do hlubokého míru a teď přichází tvrdé vystřízlivění,“ komentuje aktuální situaci Ladislav Šticha, mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS). Právě jeho úřad varuje například před ruskou hrozbou dlouhodobě. Většina států včetně České republiky už avizuje jednoznačné změny v přístupu. „Bezpečnostní složky bude potřeba posílit personálně i vybavením,“ říká mluvčí BIS.
Převratné technologie změní práci tajných služeb, tvrdí stratég zpravodajců |
„Zájem o práci v Bezpečnostní informační službě je dlouhodobě velký,“ uvedl Šticha. Každoročně se do BIS hlásí několik tisíc zájemců. „Po událostech, které jmenujete, se zájem vždy o něco zvýší, ale není to nijak dramatický nárůst,“ dodává.
Mluvčí vojenského zpravodajství Alžběta Míchalová se k dané situaci příliš vyjadřovat nechtěla. „Jelikož je přijímací proces interní záležitostí, zpravidla tuto problematiku veřejně nekomentujeme,“ sdělila iDNES.cz.
Lákají aktivní zálohy armády
Největší boom eviduje armáda. Zvýšil se zájem o vstup do armády, aktivních záloh i o dobrovolná vojenská cvičení. „Zájem o službu v aktivní záloze a o účast na dobrovolném vojenském cvičení je nyní desetkrát vyšší než před 24. únorem (den invaze Ruska na Ukrajinu, pozn. red.). Návštěvnost našeho webu se zvýšila o 200 procent,“ hlásila na přelomu měsíce mluvčí armády Magdalena Dvořáková.
K únoru bylo v aktivních zálohách 3 600 lidí, z toho asi 360 žen. Armáda letos plánovala počet navýšit o dalších 1 200 lidí. Ve výběrovém řízení uspěje průměrně 60 procent uchazečů.
„Jen do aktivní zálohy se za uplynulý měsíc přihlásilo asi 2 300 zájemců. Rekrutační střediska, velitelství výcviku ve Vyškově i lékaři, kteří jsou zodpovědní za lékařské prohlídky, mají plné ruce práce,“ uvedla na konci března pro iDNES.cz ministryně obrany Jana Černochová.
Češi se vrhli na střelnice. Přihlášek na kurzy přibylo o stovky procent |
Armáda už musela navýšit i kapacity v rekrutačních střediscích. Přidala taky kurzy základní přípravy ve Vyškově, kde se záložníci naučí základní vojenské dovednosti, třeba střelbu z útočné pušky, pistole nebo jak přežít na bojišti. Termíny vypsala až do listopadu. Už teď je ale jisté, že někteří „přepadnou“ až do příštího roku, protože pro ně na kurzech nezbyde místo.
Studentka Jolana K. zatím neví, jestli najde budoucí zaměstnání ve státních bezpečnostních složkách. „Vstoupit do nich by samozřejmě chtěla většina studentů našeho oboru, škála specializací je široká, takže každý si může najít „to svoje“,“ myslí si Tomáš Burian. Oba teď mají před sebou ještě rok a půl studia.
