Jaroslav Flegr (vlevo) a Jiří Beran

Jaroslav Flegr (vlevo) a Jiří Beran | foto: Koláž iDNES.cz

Skončeme hon na zdravé, žádá epidemiolog Beran. Flegr by zpřísnil

  • 894
Epidemiolog Jiří Beran vyzval v pondělním pořadu Interview na CNN Prima NEWS k tomu, aby Česko už nastoupilo cestu Velké Británie, Dánska a dalších zemí, které rozsáhle rozvolňují opatření proti epidemii covidu. Podle něho se má k viru už přistupovat jako k běžné nákaze. Evolučnímu biologovi a parazitologovi Jaroslavovi Flegrovi naopak nynější opatření nestačí, zavedl by plošná nová.

„Myslím ale, že bychom měli jít podle příkladu Velké Británie, Dánska a jiných zemí. Ke covidu bychom měli přistupovat jako k běžné nákaze a přestat honit zdravé lidi, kteří jsou sice pozitivní, ale nemají příznaky,“ odmítl Beran v pořadu na CNN Prima NEWS.

Podle něho není aktuálně třeba zavádět speciální „plošná opatření, která ovlivňují život celé populace“. Věnovat pozornost je potřeba lidem starším šedesáti let, kteří mají vážnější příznaky nákazy. Aby se vědělo, že „když někdo bude pozitivní, má být v nemocnici a pod kontrolou lékařů,“ vysvětlil. Z 90 procent to jsou podle něho právě oni, kteří končí v nemocnici a do pěti dní umírají.

Jste pro cestu rozvolnění, nebo pro zpřísnění opatření?

celkem hlasů: 10971
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 středa 6. října 2021. Anketa je uzavřena.

Rovněž v pořadu řekl, že nemá smysl testovat školáky. U nich se neví, koho nakazili. Právě to je důležité zjistit. „Tedy zda pozitivní člověk někoho nakazil. Když to u dětí nevíme, není třeba je testovat,“ podotkl epidemiolog.

Flegr by naopak nová přísnější opatření zaváděl už hned teď. „Za této situace je nutné co nejvíce bezbolestně brzdit. Teď by se mohlo jednat o snížení počtu lidí na hromadných akcích,“ sdělil. Připustil přitom, že by veřejnost tato opatření přijala velmi negativně.

„Opatření, která nejsou extrémně drastická a nákladná, jsou účinná jen na začátku. Jenže právě zde je největší odpor veřejnosti. Nevidím důvod, proč se omezovat, když nejsou mrtví. Neuvědomují si, že když se teď omezíme, tak se nemusíme omezovat v prosinci,“ dodal Flegr.

Podle parazitologa vláda ke zpřísnění před volbami však nepřistoupí. „Je mi jasné, že to nikdo nenavrhne a neprosadí. Díky bohu, že volby jsou tak brzy, stihneme stoupnout na brzdu relativně včas,“ dodal Flegr.

Flegr versus Beran

Beran již dlouhodobě kritizuje plošná opatření, zejména například očkování mladších ročníků. Nedávno pro MF DNES a iDNES.cz napsal, že očkování proti covidu bylo vyvíjeno především ve snaze zamezit těžké formě onemocnění, která může skončit hospitalizací nebo úmrtím. „Bylo určeno primárně pro skupiny osob ve vysokém riziku těchto komplikací,“ upozornil.

S koronavirem na věčné časy? Kde je pravda, vysvětluje profesor Beran

Beran také nesouhlasí s proklamovaným cílem ministerstva zdravotnictví dosáhnout kolektivní imunity při stanoveném množství očkovaných lidí v populaci. „Kolektivní imunitu v situaci, kdy každý desátý pozitivně testovaný člověk byl kompletně imunizován, prostě nevybudujeme. Proto se zdá být úsměvné, je-li odložení roušek a respirátorů podmiňováno právě kolektivní imunitou. Tu při současných vakcínách a měnícím se viru prostě nelze vytvořit,“ upozornil epidemiolog.

Landa zdvihá právo na odpor. Přidávají se lékaři a právníci, zní i kritika

Flegr je naopak dlouhodobým zastáncem přísných opatření. V nedávném rozhovoru v pořadu Prostor X předpověděl, že Česko čeká největší vlna pandemie a že to společnost v lednu nezvládne. Lidé budou díky očkování a promořenosti méně končit v nemocnici, proto podle něj politici opět zareagují pozdě. Lockdownu se ale asi Česko nevyhne.

Podle Flegra je klíčové očkovat, podat třetí dávku ohroženým a později všem. Očekává, že okolní státy přistoupí k povinnému očkování, v Česku to však průchozí nebude. Flegr zároveň podporuje uznávání přítomnosti protilátek na úrovni očkování a prodělání nemoci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video