Banderovci v ČTČlánek vznikl ve spolupráci s Českou televizí. Dokument Banderovci uvede ČT 2 ve čtvrtek 5. května ve 20:05. |
"Sebrali zemi, postavili všude své rudé hvězdy, bourají kostely, zatýkají faráře. Co máme dělat? Vstoupit do Komsomolu a pomáhat jim? Být loajální a pomáhat státu, který moji tetu vyhnal na Sibiř? Nebo se proti němu postavit?"
Postarší Stěpan Vyskiľ, obyvatel západoukrajinského Lvova, mluví hořce. Vzpomíná na tu podivnou dobu, kdy Ukrajina, opuštěná a mimo pozornost světa, krvácela a ztrácela svobodu. "A pak řekl Hospodin: Ukrajino, tys přišla pozdě," říká zádumčivě další pamětnice Oľha Iľlivová.
Ukázka z dokumentu ČT - Banderovci
Oba mluví o době, kdy části území dnešní Ukrajiny, Slovenska a Polska provázel obdiv, obavy i strach - to vše v předtuše zocelených partyzánů, banderovců. Pro ně konec druhé světové války neplatil.
Nepřítel mého nepřítele...
Nový dokument o ukrajinských nacionalistech, kteří si až příliš pozdě uvědomili, že bojovali předem ztracenou válku, natočil režisér Aleš Koudela. Zabývá se i epizodou, kdy se skupiny banderovců probíjely přes Československo na západ.
To už se ale psal rok 1947. Příběh banderovců, i když si dříve říkali jinak, se začal psát mnohem dříve. "Organizace ukrajinských nacionalistů má zárodek v Praze, kam přišli ukrajinští důstojníci, zajatci či uprchlíci před bolševismem. Vojenskou organizaci vytvořili v roce 1920," říká publicista Milan Syruček.
GLOSA Mirky SpáčilovéBanderovci školní dějepis neopisují |
Když Němci zaútočili na Sovětský svaz, nechávali za sebou ustupující rudoarmějci krví zalitou spálenou zemi. Ne svoji, ale cizí, které se bolševici po první světové válce zmocnili a přivedli ji k hladomoru. Z krutého prostředí vzešlí banderovci pak také nejednali v rukavičkách.
Zdroj: Dokument ČT Banderovci
Jejich sny o samostatné Ukrajině se nenaplnily, Němci je rozprášili a vzpomněli si na ně až při ústupu před Rudou armádou. Stěpana Banderu propustili z koncentračního tábora ve čtyřiačtyřicátém; o osvobození Ukrajiny se měl se svými partyzány pokusit v době, kdy sovětská válečná mašina už pracovala naplno. Němcům samozřejmě šlo o to, mít jednotky operující v týlu Rusů.
Napříč Československem
Koudelův dokument se obsáhle věnuje příběhu pro tuzemského diváka zřejmě nejatraktivnějšímu - době, kdy se skupiny banderovců probíjely přes československé území. Chtěli se dostat na území spravované západními velmocemi se zoufalým poselstvím: válka pokračuje, pomozte nám!
BanderovciOrganizace ukrajinských nacionalistů (OUN) se snažila o vznik nezávislé Ukrajiny neovládané ani Polskem, ani SSSR. Sen o samostatnosti měli Ukrajinci dlouhá staletí, ani po první světové válce jim ale nebylo přáno. Možného spojence proti Rusům viděli v nacistickém Německu. V boji pokračovali i po jeho porážce, přičemž jejich teroristickými činy (a represemi NKVD) trpěli hlavně civilisté. Na Slovensku se dopouštěli masakrů obyvatel, zejména komunistů, Židů a úředníků. Časem si na Slovensku vybudovali silné pozice, z nichž je s velkým úsilím vytlačovalo československé vojsko. |
Samozřejmě marně, protože čáru přes Evropu už spojenci nakreslili na Jaltě. Ale to banderovci nevěděli. A tak se bili dál.
Českoslovenští vojáci byli proti partyzánům zvyklým na terén i obrovskou přesilu v nevýhodě a tři banderovské sotně (obdoba rot) tak v hornatém terénu Slovenska mátly mnohem početnější československé síly. Za noc často urazily třicet až čtyřicet kilometrů.
Nakonec se přes československé území desítky banderovců dostaly. Ale byli to spíše ti, kteří se snažili projít nenápadně. Partyzáni ze druhé sotně velitele Burlaka se s nikým nemazlili. Rabovali, protože po dlouhých bojích s Poláky neměli žádné zásoby. Když zastřelili jednoho vojáka z dvoučlenné české hlídky, druhý raději dělal mrtvého, zatímco ho banderovci obírali o boty... Burlaka nakonec českoslovenští vojáci chytili a předali Polákům, kteří ho popravili.
"Dostat se přes Čechy trvalo pět měsíců. Spali jsme pod celtami v lese, hledali brambory a kradli je," vzpomíná Mychajlo Miguz, žijící dnes v Torontu.
Pro československé vojáky byl boj s banderovci největší akcí po konci druhé světové války. Zdroj: Dokument ČT Banderovci
Pro československou armádu byly boje s banderovci největším poválečným střetnutím do té doby. Padlo v nich 49 československých vojáků, i tak ale v roce 1947 na západ proklouzlo 210 povstalců. Když zjistili, že nikdo nemá zájem jim pomáhat, rozešli se s pocitem křivdy do všech koutů světa.
Vpád tří banderovských sotní a jejich československá anabáze byly labutí písní povstalců. Na Ukrajině proti nim nastoupily celé divize NKVD a povstání brutálně potlačily. Trvalo to dlouho, poslední odbojář byl zatčen až v roce 1961. Odseděl si třicet let.
