Jako u každé velké změny v legislativě, která se bezprostředně dotkne všech občanů, se i u chystaného návratu povinných odvodů vytvářejí různé informační šumy, chybné interpretace i závěry typu „nepošlu svou osmnáctiletou dceru do žoldnéřských válek“. Portál iDNES.cz přináší přehled odpovědí na nejčastější otázky, které v souvislosti s odvody lidé vznášejí.
1 Co a proč se tedy děje?
Vláda schválila dva důležité zákony: novelu branného zákona (dokumentaci najdete zde) a návrh zákona o službě vojáků v záloze (dokumentace zde). Obě předlohy nyní projedná parlament, nevstoupily tedy zatím v platnost. Lze ale říci, že možnost obnovení plošných odvodů je velice reálná, vláda má v parlamentu dostatečnou sílu. Poslanci a senátoři ovšem mohou podávat k novelám pozměňující návrhy.
Základem novely branného zákona je obnovení odvodů celých populačních ročníků mužů, od něhož ČR ustoupila se zavedením plně profesionální armády v roce 2005 (a navíc přidání odvodů celých ročníků žen). Základem zákona o službě vojáků v záloze je určité zvýšení motivace pro vstup do aktivní zálohy (a také kompenzace zaměstnavatelům záložáků za to, že je armáda ročně na několik týdnů povolá na cvičení).
2 Co je to aktivní záloha a k čemu je dobrá?
Vznik „Aktivní zálohy“ (AZ) schválili politici v roce 1999. Podrobnosti o ní se můžete dočíst například zde. Zjednodušeně řečeno je to dobrovolnická složka ozbrojených sil, která tvoří rezervu armády v případě potřeby - například při povodních či při ohrožení státu. Příslušníci AZ několik týdnů v roce cvičí, ve zbytku času se věnují občanskému povolání či studiu.
Česká armáda stojí na principu nejmenší možné velikosti umožňující plnění úkolů, které na ni kladou politici (v praxi je však nyní naplněnost útvarů asi 60 až 65 %, takže i s tím je problém). Koncept AZ vychází z toho, že ne na všechny úkoly jsou potřeba plně vycvičení profesionálové a některé úkoly (osvědčili se například při povodních, mohou též střežit objekty při zhoršené bezpečnostní situaci) mohou zastat záložáci.
Záložák je pro armádu výrazně levnější (oficiální materiály říkají, že až pětinásobně) než profesionální voják. Nyní má aktivní záloha zhruba 1 250 příslušníků. Jsou to ovšem spíš nadšenci a vlastenci, než že by je lákala roční motivační odměna 6 000 Kč.
3 Jak budou vypadat odvody?
Od roku 2017 začnou mladí, kteří daný rok dovrší 18. rok života, dostávat výzvu k absolvování odvodního řízení a zároveň s ní dotazník, který vyplní. U odvodního řízení je vyšetří dva civilní lékaři a absolvují krátký pohovor. Ti, kteří budou uznáni za schopné, budou odvedeni - stanou se „vojáky v záloze“.
Odvody neznamenají návrat povinné vojny, stát jejich prostřednictvím získá jen obraz o způsobilosti daného ročníku obyvatelstva. Námitka proti tomu říká, že z dat, která stát - například zdravotní pojišťovny - o jedinci uchovává, by řadu údajů teoreticky šlo získat také a levněji.
V době míru tedy odvod neznamená žádné povinné cvičení, ovšem při ohrožení státu by odvedené bylo možné povolat k výcviku. V míru jim stát plánuje nabídnout pouze dobrovolná cvičení. Je třeba říci, že stát zatím nemá prostředky, jak kvalifikovaně odhadnout (ani řádově), kolik by takových zájemců bylo a jaký efekt by tak dobrovolnost ve cvičeních přinesla.
Stát neplánuje odvádět občany, kterým bylo 18 mezi roky 2005 a 2015 (asi milion lidí). Nový zákon počítá s tím, že by je bylo možné odvést, kdyby se zhoršila bezpečnostní situace. Lze předpokládat, že se odvodní řízení budou odehrávat v krajských městech a že budou jednodenní záležitostí.
4 Bude možné odmítnout službu v armádě?
Občan ČR může službu v armádě odmítnout, a to z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. Musí tak učinit do patnácti dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takovém případě se na něj vztahuje zákonná pracovní povinnost (stát určí práci, k níž je člověk zdravotně způsobilý). Odmítnutí této práce je přestupkem se sazbou sto tisíc korun.
5 Kolik lidí bude každý rok odvedeno?
Velikost populačního ročníku je zhruba 100 tisíc chlapců a dívek. Generál František Malenínský odhadl, že způsobilých k odvedení bude asi padesát až sedmdesát procent z nich, způsobilých a zároveň ochotných k vojenské činné službě zřejmě bude ještě výrazně méně. Na druhou stranu i v předešlých válkách, v nichž státy mobilizovaly zálohy, bojovaly „jen“ jednotky procent populace.
Výjimku z odvodu budou mít například těžce zdravotně postižení, těhotné ženy, policisté, hasiči či osoby pečující o dítě do tří let. A také lidé nezbytní pro chod státní infrastruktury - zákon tak definuje například soudce Ústavního soudu či poslance.
6 Budou povinná cvičení pro všechny?
Návrh branného zákona s nimi nepočítá. Je ale možné, že povinná, například tříměsíční cvičení, někdo ve Sněmovně navrhne do zákona včlenit. Tím by vyvstal problém: armáda nemá pro výcvik stovky tisíc lidí ročně ani personální, ani materiální kapacity, propustnost například vojenské akademie ve Vyškově činí nanejvýš zhruba 2 500 lidí ročně. Potřeby profesionálního vojska o zhruba dvaceti až pětadvaceti tisících vojáků jsou zkrátka úplně jiné, než jaké by byly třeba pro plošný výcvik celých ročníků.
7 Proč mají být odvody i pro ženy? Chtějí je poslat do první linie?
Branná povinnost se na ženy vztahuje od roku 2005 (pro muže nikdy nezanikla, zrušená byla jen povinná vojna). „Nyní se na ně bude vztahovat i odvodní řízení. Důvodem je rovnost před zákonem a soulad s ústavou,“ uvádí poněkud suše ministerstvo obrany.
Ani v případě zhoršení bezpečnostní situace podle generála Malenínského stát nesáhne k masivnímu povolání žen (ostatně jakékoliv masivní povolání záloh by narazilo na to, že je není čím vybavit). „První by šli muži a zároveň profese, které potřebujeme k doplnění podpůrných jednotek - řidiče, lékaře, zdravotnický personál,“ uvedl generál. Lze také předpokládat, že by se stát v první řadě obrátil na bývalé vojáky z povolání.
8 Na kolik odvody vyjdou?
Náklady na odvody jsou oficiálně vyčíslené na 230 milionů korun ročně, z toho 75 milionů padnou na bedra krajských úřadů, 25 milionů na obce s rozšířenou působností a 130 milionů na ministerstvo obrany. Jeho rozpočet pro rok 2015 počítá s výdaji 44 miliard korun, odhadované náklady na odvody by tedy činily asi půl procenta z této částky. Další chystané výdaje - například na činnost rozšířených aktivních záloh - se také mají počítat ve stamilionech ročně.
Někdejší poradce ministra obrany Alexandra Vondry, bezpečnostní analytik František Šulc v polemickém textu varoval, že odvody samy o sobě nezvýší obranyschopnost české armády a musí přijít jiné kroky (jeho text najdete zde). Za klíčové označil například doplnění profesionálních útvarů na tabulkové počty, zahájení obnovovacích cvičení vojáků v povinné záloze či zlepšení přístupu státu k příslušníkům aktivní zálohy.
9 Stát chce aktivní zálohy posílit. Jak?
Nová legislativa chce motivovat ke členství v aktivní záloze zvýšením měsíční odměny z pěti set na tisíc korun (tedy dvanáct tisíc ročně místo šesti), studenti vysokých škol by dostávali dvacet tisíc korun ročně. Voják po dobu cvičení obdrží též odměnu odpovídající služebnímu tarifu vojáka z povolání.
Zaměstnavatelé vojáků v aktivní záloze mají po dobu, kterou zaměstnanci stráví na vojenském cvičení (několik týdnů ročně) dostávat podporu odvozenou od průměrného hrubého měsíčního platu: v případě plánovaných cvičení dvě třetiny platu, u neplánovaného výkonu služby plný průměrný měsíční plat. To je novinka, dosud zaměstnavatelé z toho, že jim pracovník na několik týdnů uteče na cvičení, neměli nic.
Cvičení mají být nově oznamovaná v půlročním předstihu (dosud platila lhůta 30 dnů). I to může zaměstnavatelům pomoci s organizací práce.
10 Proč to všechno?
Politici se vesměs shodují, že bezpečnostní prostředí ve světě se zhoršuje (byť různě hodnotí příčiny). Jako příklad dávají ruskou anexi Krymu a říkají, že krize mohou eskalovat v řádu týdnů, na což současné mechanismy pro posílení obrany, které by ČR uplatnila při vypuknutí krize v blízkosti jejích hranic či na jejím území, nestačí - jsou příliš pomalé.
Ve společnosti se také během 25 relativně klidných let po konci studené války, doprovázených trendem profesionalizace armád, rozšířil dojem, že vojenské hrozby a armády jsou něco překonaného a odtažitého, s čím běžný člověk nemůže přijít do styku. Krize v bezprostředním sousedství NATO, na Ukrajině a v oblasti ovládané takzvaným Islámským státem, ukázaly, že svět bezpečný není.
„Významně se zkrátily lhůty pro reakci. Alianční země potřebují být na potenciální krize, které by mohly přijít až na jejich hranice, připraveny,“ shrnuje to náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.
Současný stav je takový, že Česká republika má 1,4 milionu obyvatel v záloze (v roce 2004 to bylo 1,9 milionu). Ovšem už jen asi 7 500 lidí v záloze má vojenský výcvik z relativně nedávné doby (bývalí vojáci z povolání) a tedy jsou vhodní pro případné povolání do zbraně, aniž by je bylo třeba cvičit. V roce 2004 bylo takto vycvičených mužů 160 tisíc.
