„Pravidelné odvody osmnáctiletých umožní armádě získat objektivní přehled o zdravotním stavu populace a ochotě lidí podílet se v případě ohrožení na obraně země. Chceme také posílit roli aktivních záloh,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Od novely si armáda slibuje, že bude mít v případě napadení Česka rychlou možnost povolat zálohy.
Pružnější vojáci zatím nebudouVláda odložila rozhodnutí o tom, že při likvidaci živelních pohrom budou vojáci nasazováni pružněji. Počítá s tím novela zákona o ozbrojených silách, která ruší specializované záchranné útvary. Umožní místo nich pro záchranné práce například při záplavách vyčlenit vojenské útvary s potřebným počtem vojáků i vybavením. |
Novela se nebude týkat lidí, kterým bylo 18 před nabytím její účinnosti a dosud nebyli odvedeni. Účinnost zákona je navrhována od ledna 2016. První lidé k odvodům by měli jít o rok později. Branci budou mít možnost službu ve vojsku odmítnout. V případě válečného stavu by byli zařazeni do civilní služby třeba v nemocnicích. Pokud budou mít branci zájem, budou se moct zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení.
Zákon zachovává současnou úpravu, kdy v případě ohrožení státu začne armáda s výcvikem vojáků povolaných do mimořádné služby. Zároveň budou moci být za této situace na základě rozhodnutí vlády povoláni k odvodnímu řízení i ti, kteří dosud odvedeni nebyli.
Odvodní řízení bude podle ministerstva obrany v praxi znamenat vyplnění dotazníku a povinnost dostavit se před odvodní komisi, která posoudí zdravotní a osobnostní způsobilost dotyčného. Povoláváni k němu budou všichni, kterým v daném roce bude 18 let. Těch bývá podle statistik asi sto tisíc ročně.
Odvody se nebudou týkat například těžce zdravotně postižených, těhotných žen, policistů, hasičů nebo lidí, kteří pečují o dítě do tří let. Branná povinnost, která platí již od dob Marie Terezie, zůstává zachována pro všechny od 18 do 60 let.
Základní vojenskou službu by nechtěl obnovit ani prezident Zeman. V březnu uvedl, že by uvítal spíše tříměsíční cvičení pro dobrovolníky:
11. března 2015 |
Posílí i role aktivních záloh, nově budou moci do misí
Novela také posiluje úlohu aktivních záloh, do kterých se mohou lidé hlásit dobrovolně již nyní. Jejich příslušníci by měli například dostávat víc peněz či by se nově mohli účastnit i zahraničních misí. Nyní dostávají odměnu 500 korun měsíčně, při cvičení dále náhradu mzdy a zanedbatelné „kapesné“, které je v průměru 25 korun za den cvičení.
Nově by měsíční odměna měla být 1 000 korun. Za každý den nasazení při cvičení by „záložáci“ dostávali plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Armáda však chce do řad aktivních záloh lákat především vysokoškolské studenty, ti by proto měli dostávat místo měsíční tisícikoruny za každý semestr 10 000 korun. Tedy ročně o 8 000 korun víc než ostatní členové záloh.
Nově by měli dostávat příspěvek i zaměstnavatelé. Ti dosud často svým pracovníkům účast v zálohách rozmlouvali nebo je nutili si na cvičení brát dovolenou. Nyní za dobu, kdy bude voják v aktivní záloze třeba na cvičení, dostane zaměstnavatel podporu ve výši dvou třetin průměrného hrubého měsíčního platu. Pokud nebude cvičení plánované, obdrží celou částku.
Cvičení se také nově protáhne ze tří na čtyři týdny ročně. Návrh znemožňuje členům záloh, aby ukončili svou službu pouhým doručením výpovědi jako dosud.
Pokud by se armádě podařilo získat plánovaných 5 000 členů aktivních záloh, ročně by ji změna přišla podle odhadu na 315 milionů korun. Pokud by byl voják nasazen do operace, náklady na něj vzrostou asi o 520 000 korun. Ministerstvo ale předpokládá, že vzestup nákladů bude pozvolný.
