Kdo by neměl v paměti vzpomínku na situaci, kdy se na ulici marně a urgentně rozhlížel po toaletě. Do této prekérní situace se mnohem častěji dostávají nemocní Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou, při které zánět postihuje tlusté střevo.
WC kompas slouží všem
|
„Někdy zažíváme opravdu horké chvilky. Kolikrát jsem musela v nouzi skočit dokonce někam do křoví. Když jsem v relapsu, jak se říká aktivní fázi střevního zánětu, musím třeba s průjmem na WC dvacetkrát denně. Pokud vyrazím někam, kde to neznám, raději si předem zjistím, kde jsou po trase záchody,“ říká čtyřiatřicetiletá Veronika Hanzlíková z Prahy, která trpí ulcerózní kolitidou.
Teď se zrodila pomůcka. Do chytrého telefonu půjde zdarma stáhnout aplikace WC kompas, která okamžitě najde nejbližší záchod.
Její vznik iniciovali právě nemocní ze spolku Pacienti IBD, které sužují chronické střevní potíže. Aplikace aktuálně zahrnuje celkem 1 125 veřejných i soukromých toalet a další přibývají. Dostupná je všem, kdo jsou on-line. Vhod může přijít stejně tak zdravotně postiženým, matkám s dětmi nebo seniorům.
Mezi top městy, která se postavila k problematice záchodků čelem a mají v aplikaci WC kompas nejvyšší počet toalet, je Praha, Plzeň a Kolín.
Usilují o zpřístupnění toalet
Podle Petry Matějkové, gastroenteroložky z pražského Sanatoria svaté Anny, trpí v Česku chronickými střevními záněty přes 42 tisíc pacientů. „Crohnova choroba i ulcerózní kolitida propukají obvykle v mladém věku a projevují se zejména úpornými průjmy, bolestmi břicha a vyčerpáním. Nemoc není trvale vyléčitelná, umíme jen potlačit potíže. Z neonkologických chorob je jednou z nejhorších, protože se týká tabuizovaného vyprazdňování a výrazně zhoršuje kvalitu života pacientů,“ podotýká lékařka.
Dodává ještě, že u někoho mohou vést k podobným příznakům i psychické důvody.
S on-line mapou a aplikací WC kompas je propojený i projekt WC karty, který vznikl v roce 2014 a funguje například ve Velké Británii a Rakousku. Držitelům umožňuje požádat o zpřístupnění neveřejné toalety v případě akutní zdravotní komplikace či požádat o přednost ve frontě na toaletu veřejnou.
Zpřístupnění je domluveno i na 293 záchodech v policejních služebnách. Do projektu Podpora vydávání WC karet se zapojilo 23 měst či městských částí v Česku z celkových 94, které pacientský spolek oslovil. Většina ze spolupracujících zároveň umožnila držitelům karty vstup na toaletu zdarma. Na kartě o rozměru kreditky, jež nenese žádné osobní údaje držitele, jsou texty v češtině a angličtině.
Žádat o ni mohou na základě lékařského doporučení všichni pacienti s diagnózou chronického onemocnění střev, stomici, celiaci a lidé po operacích střev. Momentálně je mezi lidmi v Česku na 900 karet.
Možnost využít WC kompas či kartu znamená pro pacienty na cestách i psychologickou podporu, na druhé straně je nespasí vždycky. Česko se totiž na rozdíl od některých vyspělých států nemůže chlubit dostatečným počtem toalet, natož jejich kvalitou.
„Kvůli dráždivému tračníku jsem se bála cestovat, ale návštěva Nového Zélandu můj strach definitivně prolomila. Ve Wellingtonu se stačilo rozhlédnout v kterémkoliv místě a člověk uviděl piktogram panáčka a panenky. Navíc bylo uvnitř čisto a použití zdarma,“ vzpomíná třiapadesátiletá Marie Dvořáčková z Brna.
V Česku si provozovatelé toalet stýskají, že pětikoruna ani desetikoruna na pokrytí všech nákladů nestačí, mluví o ztrátovém podnikání. Veřejné toalety proto vesměs dotují obce a města.
Veronika Hanzlíková, která jako dobrovolník spolku pacientů pomáhala WC kartě na svět, hodnotí Prahu mezi evropskými městy průměrnou známkou 3.
„Doslova příšerné zážitky mám z Říma, naopak skvělé z Paříže. „I když v pražské restauraci člověka v úzkých většinou na záchod pustí tak jako tak, už párkrát se mi tady WC karta osvědčila,“ dodává žena.
