O postup do finále bojovalo osmdesát kuriózních děl ze všech krajů. Nyní představujeme čtrnáct z nich, které byly vybrány a utkají se o vítězství v celostátním kole. To začne v pátek 22. března v poledne. Hlasování bude opět tajné, každý čtenář bude moci přidělit dva hlasy. Hlasování tentokrát potrvá týden.
Na výsledky krajských anket se můžete podívat ZDE: |
Výsledky krajské ankety byly někde velmi těsné, jinde krajský favorit převálcoval soupeře na celé čáře.
To je případ například sousoší vepříků v Přešticích na Plzeňsku, kteří jednoznačně zvítězili v Plzeňském kraji. O více než tři stovky hlasů předstihli kosmonauty, jejichž socha byla vytvořena na památku československo-sovětského přátelství.
Sousoší vepříků připomíná černostrakaté prase vyšlechtěné v Přešticích.
Vepříci připomínají přeštické prase – tedy černostrakatého křížence, který byl vyšlechtěný právě tady a město proslavil. Jsou dokonce i na turistickém razítku a pohlednici města.
Dalším dílem, které si oproti ostatním vytvořilo náskok v podobě několika stovek hlasů, je brněnský "orloj" na náměstí Svobody. Jde o dlouhodobě diskutovaný kontroverzní žulový monument za dvanáct milionů korun. Památník přátelství v Břeclavi, který dostrkali čtenáři na druhé místo, předstihl rovněž o necelých tři sta hlasů.
Socha Setkání Sv. Jana s andělem na dně slapské přehrady postoupila do finálového kola za Středočeský kraj. Socha patrona dobré pověsti a vodohospodářů nacházející se ve Svatojánských proudech na dně slapské přehrady získala o tři stovky hlasů více než Socha Bohumila Hrabala v Nymburce.
Betonová socha Hamroně
Za nejbizarnější sochu Vysočiny čtenáři zvolili Hamroně. Tu dělí od druhého Bretschneiderova ucha více než stovka hlasů. Sochu z říše fantazie vystavil Michal Olšiak mezi Hamry a Frendlovským rybníkem. Socha z betonu připomíná díky ulitě a očím umístěným na tykadlech hlemýždě. Široké rty připomínající lidská ústa a velká chodidla však pořádně prověří lidskou fantazii.
Úspěchu dosáhl v anketě kontroverzní umělec David Černý. A to nejen v Praze ale i v Libereckém kraji.
Jeho pražský Viselec na Husově ulici za sebou s více než pěti sty hlasy nechal plastiku mimin na plášti televizního vysílače v Praze na Žižkově, která pochází rovněž z jeho dílny. Aby člověk mohl Viselce spatřit, musí při procházení ulicí zvednout hlavu.
Poněkud bizarní autobusová zastávka sochaře a výtvarníka Davida Černého poblíž liberecké knihovny.
Bezmála čtyři stovky hlasů obdržela socha na zastávce U Zdi v Liberci. Deska bronzového stolu je osazena různými předměty. Od vázy přes půllitr, liberecký párek až po propíchnutou lidskou hlavu. Rovněž jde o dílo sochaře Davida Černého.
Jednoznačné vítězství si z krajského kola odnáší i Socha Heleny Růžičkové v Hošticích u Volyně. Ta v Jihočeském kraji předstihla o dvě stovky hlasů Sluneční hodiny a sochu Strážce času v Sezimově Ústí. Třímetrová socha herečky v bleděmodrých šatech a zelených gumovkách vyvolává u návštěvníků Strakonicka už nějakou dobu rozporuplné pocity.
Další vítězné sochy dělí od děl na druhých místech jen několik desítek hlasů.
Socha před Městským divadlem ve Zlíně.
Za Zlínský kraj postoupila plastika Vznášející se múzy před Městským divadlem ve Zlíně, pro níž se ustálil název Letící plivanec. Vytvořil ji Luboš Moravec a řadě lidí uniká proto, že by museli zvednout oči k obloze, aby ji viděli. Múzu totiž nese poměrně vysoký sloupek před hlavním vchodem. Druhé místo si vysoutěžily Leninovy nohy, které zbyly v Hulíně po jeho bustě.
Gepardi v Trutnově jsou další sochou, která se utká o titul nejbizarnější socha Česka. Smečka stojí před trutnovským společenským centrem Uffo od srpna 2010. Za metr vysoké plastiky od výtvarníka Michala Gabriela město zaplatilo 3,2 milionu korun. Druhý skončil drak v Jičíně, obdržel ale asi jen o 40 hlasů méně.
Plechová plastika špióna stojí na Dolním náměstí v Opavě.
Téměř čtyři stovky hlasů pomohly do finále Špiónovi na Dolním náměstí v Opavě. Plastika instalovaná zhruba před osmi lety mnohým připomíná mravenečníka, jiným slona, dalším bezhlavého brontosaura. Plechový špion s dlouhým nosem je dílem Františka Skály ze skupiny Tvrdohlaví. Město za vášnivě diskutované dílo zaplatilo necelý milion.
Dalším postupivším je Babylonské dělo soudného dne. Souboj však byl v Pardubickém kraji těsný. Socha Jana Pernera získala zhruba jen od dvacítku hlasů méně. Železná replika části Babylonského děla soudného dne od sochaře Jiřího Příhody je snad tím nejpodivnějším tělesem z několika moderních soch, které se objevily v posledních deseti letech na území Brandýsa nad Orlicí.
Bronzová Sépie sochaře Jaroslava Róny na Chebském hradě.
Jen o několik hlasů předstihla Bronzová Sépie na Chebském hradě sochu Skřítka Gottsteina na hradě v Lokti. Netradiční, téměř tunový bronzový artefakt vytvořil akademický sochař Jaroslav Róna v roce 2000. Plastika byla původně součástí expozice chebské krajinné výstavy, v roce 2006 radnice dílo odkoupila do majetku města za přibližně 1,75 milionu korun.
Ústecký kraj bude reprezentovat druhá největší socha trpaslíka na světě. Ústecká plastika, která má na délku tři a půl metru, vznikla v roce 2004 k Roku trpaslíka jako připomínka místní fabriky na keramické zboží Ferdinanda Maresche. Je několikanásobně zvětšenou kopií terakotového zahradního trpaslíka, kterého právě tato fabrika vyráběla v 19. století.
Jen pár hlasů navíc posunulo do celostátního kola také obří žábu v Tršicích na Olomoucku. Tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a přibližně deset tun těžká žába se stala dominantou opraveného náměstí v roce 2009. Jen několik hlasů však chybělo, a mohl ji se zhruba 260 hlasy předběhnout čtyřmetrový svatý Kryštof na obchvatu Olomouce.
