Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMinistr se zároveň vyjádřil i k zářijovému otevírání českých škol. Nepředpokládáme, že by platila nějaká regulace.“
Desítky nových případů nákazy denně nechávají ministra zdravotnictví klidným. „Nepozorujeme, že by plošně rostl počet případů. Sice se pohybujeme kolem 50 případů denně, ale jde o lokalizované nákazy. Svého času to byl Darkov na Karvinsku.“
Koronavirus v Česku   |
Rozvolnění nezastavíme
„Například v Praze stoupá počet kolem 10 až 15 případů denně. Vytváří se nám lokální ohniska kolem některých firem, kdy jeden zaměstnanec nakazí nějaké kontakty. Ale ve většině krajů je situace klidná a situaci máme pod kontrolou,“ uklidňuje Vojtěch.
„V tuto chvíli nemáme signály, abychom zastavovali rozvolňování,“ říká ministr. „Ve srovnání třeba s Izraelem, kde počty nových případů rostou po stovkách denně, je situace stabilní.“
Do Česka se pomalu vracejí turisté ze zemí Evropské unie. Ministr zdravotnictví zásadní obavy z přílivu cizinců do Česka nemá, přesto nabádá k obezřetnosti.
Nechceme být obehnáni zdí
„Cestování určité riziko představovat může. Pandemie vznikla právě tím, že máme propojený svět, cestování bylo snadné a levné, a tím pádem je pro infekční choroby lehké, aby se rozšířily.“
„Ale není udržitelné, abychom byli obehnáni zdí a nepovolili vstup cizincům,“ míní Vojtěch. „Situace je v jednotlivých zemích různá, proto jsme publikovali semafor, ze kterého vycházíme. V řadě států je situace podobně jako u nás klidná a není důvod blokovat přístup z těchto zemí do ČR.“
„Jiná situace je mimo Evropu. Například v Jižní Americe nebo v Rusku. Tady povedeme debatu, jak umožnit lidem z těchto zemí vstup do České republiky,“ doplňuje Vojtěch s tím, že během prázdnin zřejmě cestování z těchto států možné nebude.
„Dohodli jsme se na úrovni EU, že přístup k zemím mimo unii bude jednotný. Jsme v Schengenu, a když se sem dostane občan ze třetích zemí, má tady neomezené možnosti cestování, což je riziko. Musíme v tomto být koordinováni a jsem rád, že je v tom shoda.“
Budeme dělat kampaň na eRoušku
V aplikaci eRouška je podle jejích autorů zatím registrováno 220 tisíc telefonních čísel. Ministerstvo zdravotnictví chce podle Adama Vojtěcha počet uživatelů zvýšit informační kampaní. Ministr ale odmítá, aby byla aplikace povinná, jako je tomu například v některých asijských zemích.
„Tam je mentalita lidí odlišná. Tady si nedokážu představit, abychom to nařídili. Já věřím, že to má smysl. V Německu teď mimochodem spouští podobnou aplikaci, jako je eRouška. EU má zájem, aby tento systém byl sjednocený a proto chceme, aby se tyto aplikace daly v jednotlivých zemích vzájemně propojit. I já aplikaci mám, už od začátku jejího fungování.“
Ministr zdravotnictví v rozhovoru po Skypu shrnul všechna důležitá opatření, která v tuto chvíli v České republice platí a popsal další vlny rozvolňování. „Obecně teď platí: rouška venku být nemusí, uvnitř ano.“
Ministr připomněl, že od pondělka stát povolí pořádání akcí pro více účastníků. „Bude samozřejmě platit důraz na hygienu rukou, desinfekci, ale jinak si myslím, že opatření kromě zmíněných hromadných akcí a roušek ve vnitřních prostorách jsou v tuto chvíli rozvolněna.“
Školy se vrátí do normálního stavu
„Opatření na školách platí do konce tohoto školního roku,“ uvádí ministr. „Od té chvíle nebudou platit žádná omezení ministerstva zdravotnictví pro školy. A ani od září nepředpokládáme, že by mělo dojít k nějaké regulaci.“
„Samozřejmě ke všemu připojujeme poznámku: uvidíme podle vývoje epidemiologické situace. Pravdou je, že v posledních týdnech bylo zasaženo šest školských zařízení.“
„Takže školy představují určité riziko, ale věříme, že se i v tomto ohledu bude situace uklidňovat a předpokládáme, že školy budou od 1. září fungovat tak, jak jsme byli zvyklí v době předcovidové. Možná budou platit opatření kolem vyšší míry desinfekce. Ale určitě už se nebude omezovat počet žáků a podobně,“ myslí si Vojtěch.
Druhá vlna
S druhou vlnou musíme podle Adama Vojtěcha počítat. „Je lepší být připraven na horší scénář a pak být příjemně překvapen, že tato situace nenastane. Během uplynulých měsíců jsme museli řadu věcí vybudovat na zelené louce. Například celý systém testování, laboratoře, odběrová centra, napojení na systém hlášení, kde máme třikrát denně aktualizovaná data.“
Vše o koronaviru
|
„To vše nám dává dobrý základ pro druhou vlnu,“ pochvaluje si ministr. „Infrastrukturu máme vybudovanou. Důležitý je i nadále projekt chytré karantény, kam spadá i eRouška, ale také vzpomínkové mapy, mapy.cz, které s námi spolupracují. Dále celý systém krizového fungování ve spolupráci s armádou, odběrové týmy, testování. Potřebujeme, aby tohle vše fungovalo pro případnou druhou vlnu.“
„A pak jsou to ochranné pomůcky, které musí mít k dispozici Správa státních hmotných rezerv, ale nejenom ta,“ vysvětluje Vojtěch. „Zadal jsem proto nemocnicím, aby si udělali zásoby minimálně na jeden měsíc.“
Maďar nevládne všem
Podle ministra zdravotnictví neexistuje jediný člověk, který by rozhodoval o strategických otázkách ohledně pandemie koronaviru v ČR. „Významnou roli samozřejmě hraje docent Rastislav Maďar, který vede skupinu posuzující epidemiologickou situaci. Ale je to i hlavní hygienička, odborníci ze Státního zdravotního ústavu, dále profesor Ladislav Dušek a další.“
„Je to týmová práce,“ tvrdí ministr. „Nikdy nerozhoduje jediný člověk. Je dobře, když se k tomu vyjádří více lidí a vznikne konsenzus. Skupina pod vedením docenta Maďara se schází každý týden. Ale jsou tu i další týmy. Je tu skupina pod vedením docenta Mariána Hajdúcha, která se zabývá laboratorními otázkami. Ta připravuje národní strategii testování, která by měla v případě druhé vlny připravit pravidla.“
„Je tu i skupina pod vedením profesora Vladimíra Černého. Díky němu jsme schopni monitorovat kapacity jednotek intenzivní péče. Tohle vše funguje, to vše jsme za dva měsíce vybudovali a jsme tudíž připraveni na druhou vlnu, ale nejen to. Nemůžeme vyloučit, že nepřijde nějaký další virus a právě tato zkušenost a postavená infrastruktura nám dávají dobrý vklad do řešení podobných hrozeb.“
Vojtěch hovořil v rozhovoru po Skypu také o potřebě většího počtu hygieniků a epidemiologů, kteří budou do budoucna potřební pro řešení dalších možných epidemií.
