Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jsem ráda, že jsem ve Švédsku, že jsem nezůstala někde zavřená. Měla jsem svobodu a to mi vyhovuje. Ani já jsem tady, v regionu Skåne, moc lidí nenavštěvovala. Ale jsem ráda, že jsem mohla chodit do práce, takže jsem spokojená, že jsem to přečkala tady,“ říká v rozhovoru po Skypu Češka.
„Zaznamenala jsem i to, že lidé v Česku museli povinně nosit roušky. Překvapilo mě, že je museli mít, i když šli ven nebo do lesa. Jsem ráda, že nám to tady nikdo nepřikázal. Opravdu nevím, jestli to skutečně pomáhá,“ dodává.
Ptali jsme se: Proč Švédsko nic nedělá?
„Poprvé jsem si vážnost situace uvědomila ve chvíli, kdy došlo k uzavření českých hranic,“ vzpomíná učitelka. „Ale asi nejvíce mi to došlo v okamžiku, kdy se zavřely hranice mezi Švédskem a Dánskem. V tu chvíli jsme s kolegy nerozuměli tomu, proč Švédsko nic nedělá.“
„V ten okamžik jsem obavy měla, protože to vypadalo, že ostatní země to berou velmi vážně a velice dramaticky, jako třeba v České republice. Sama jsem nerozuměla tomu, co se děje a kde můžeme skončit. Takže jsem měla obavy.“
Podle Martiny Běťákové ale nakonec i Švédsko některá omezující opatření přijalo. „Zavedl se zákaz shromažďování více než 50 lidí, což zůstalo doteď. Pořád nám říkali, že máme dodržovat hygienu, tedy neustálé umývání rukou.“
Kde se stala chyba? Švédský experiment produkuje příliš mnoho mrtvých |
„Dále platí izolace lidí starších 70 let. Do obchodů umisťovali přepážky z plexiskla, používají se rukavice. Ale co nezavedli, bylo zavírání škol, izolaci všech lidí a povinné roušky.“
Mateřské a základní školy vláda podle Běťákové nezavřela. „Ale došlo k uzavření středních škol a univerzit. Tamní studenti mají individuální program. Učitelé, kteří jsou v rizikových skupinách, pracují z domova. Na naší škole se to dotklo dvou mých kolegyň. Jedna má cukrovku a druhé je přes 70.“
Otevřené bary a restaurace
Oblíbeným se během pandemie stal ve Švédsku home office, tedy práce z domova. „Vidím to u nás na škole. Rodiče našich žáků pracují převážně v mezinárodních firmách a většinou ho využívají.“
Ve Švédsku je podle Běťákové možné navštěvovat určité restaurace a bary, ale sezení je tam uzpůsobené povinným rozestupům. Jsou to restaurace, kde může být méně než 50 lidí. „Divadla se také uzavřela. Měla jsem jít na balet, ale představení se přesunulo na podzim.“
Nálada ve Švédsku je podle učitelky českého původu nyní klidná. „Přijde mi, že Švédové mají vysokou důvěru ve své zdravotnictví, věří odborníkům. Dodržují doporučení, takže pokud vím, během léta nebudou cestovat do ciziny, ale zamluvili si dovolenou hodinu až dvě od svého bydliště. Tady v regionu Skåne je to opravdu klidné, ale třeba ve Stockholmu to může být jiné.“
Oblíbená tvář švédského boje proti covidu-19
Zatímco evropské země pomalu uvolňují karanténní opatření, Švédsko v posledních týdnech vykazovalo nejvyšší počet úmrtí na covid-19 na milion obyvatel. K 27. květnu zaznamenalo Švédsko 34 440 nakažených a na následky infekce už zemřelo 4 125 lidí. Smrtnost se v zemi pohybuje na hranici 12 procent.
„Vysoká čísla jsou důsledkem toho, že se nemoc dostala do domovů pro seniory. Tam došlo k vysoké nákaze proto, že nebyl dostatek ochranných pomůcek. Tady ve Švédsku většinou senioři nežijí s rodinami, což je rozdíl oproti České republice. Žijí buď sami nebo v domovech důchodců.“
Koronavirus ve světě   |
V místech, kde se virus rozšířil, jsou většinou velice nemocní lidé. Takže by k úmrtí pravděpodobně došlo, i kdyby tam koronavirus nebyl. Tím ale nechci omlouvat vysoká čísla. Ale je to důvod, proč je ve Švédsku tak vysoký počet úmrtí mezi seniory. Tohle ale nepředpokládal ani Anders Tegnell, hlavní švédský epidemiolog.“
Anders Tegnell se stal hlavní tváří Švédska v boji proti pandemii. Přestože je švédský přístup terčem kritiky zejména v zahraničí, přibližně tři čtvrtiny Švédů podle společnosti Novus vyjádřily v dubnu vysokou nebo velmi vysokou důvěru v jeho úřad veřejného zdraví.
„Na Tegnella se ale snáší i kritika. Zaznamenala jsem ji zejména ze strany některých mých kolegů z jiných zemí. Ale i přesto jeho obliba stále roste.“
I ve Švédsku přicházejí lidé kvůli pandemii o práci. „Nejvíce lidé ztrácejí práci v cestovním ruchu. Třeba v letectví jsou to letušky, propouštějí aerolinky... Ale já se pohybuji ve školství, kde lidé o práci nepřišli,“ uzavírá v rozhovoru po Skypu Martina Běťáková.
