Soudce Tomáš Kubovec Salačové navíc zakázal na 10 let vykonávat činnost advokátky a také jí přikázal, aby spolu s další obžalovanou Štěpánkou Kunstovou zaplatila 3,4 milionu korun přítelkyni zesnulého muže.
Žaloba nepochybovala, že Salačová vše vymyslela a zorganizovala. „Kdyby nebylo jí, tak by před soudem nestály další čtyři osoby. Jsem si vědoma, že každý svého štěstí strůjcem. Ale Salačová si vybírala záměrně osoby, které byly lehce ovlivnitelné, některé měly i psychické problémy,“ zmínila ve své závěrečné řeči státní zástupkyně Radka Miclíková.
Když se o věc začala zajímat policie, Salačová jako právnička údajně opět převzala iniciativu. „Ostatním obžalovaným radila, jak mají vypovídat. V jejím počítači jsme našli návody, jak mají odpovídat na konkrétní otázky,“ uvedla žalobkyně.
Pro Salačovou navrhla trest v polovině sazby, která sahá až k 12 letům, a to ve věznici s dozorem. Navíc chtěla, aby deset let nemohla pracovat v advokacii. Již nyní má Salačová pozastavené členství v advokátní komoře.
Věštkyně pro mě byla osobnost, hájila se právnička
Obhájce Michal David se více než na obhajobu své klientky zaměřil na ostatní obžalované, kteří už si tresty vyslechli. Soudu vytkl, že k nim byl příliš shovívavý. Většinu trestné činnosti má podle něj na svědomí již potrestaná Kunstová, na kterou byla přepsaná část majetku poškozeného. „U mé klientky nezůstala z toho majetku ani koruna,“ sdělil.
Salačová o Kunstové mluvila jako o osobě, která ji úplně zmanipulovala. „Já jsem si až později uvědomila, jaká to byla manipulace od Štěpánky. Dnes si myslím, že jsem měla vypovídat,“ řekla ve své závěrečné řeči obžalovaná, která po celou dobu soudního procesu nevypovídala. Kunstová prý u soudu předváděla divadlo. „Dělat ze sebe osobu, která neumí číst a psát, když má vystudovanou střední školu a úspěšně podniká jako věštkyně, to nechápu,“ uvedla o ní.
S Kunstovou se prý seznámila v roce 2005, kdy ji kontaktovala jako věštkyni a kartářku. „Rozhodovala jsem se tehdy, zda dělat advokacii, neměla jsem na to sebevědomí. Ona mě v tom velmi podpořila. Měli jsme pak velmi přátelský vztah, ona to s lidmi umí,“ řekla advokátka. Kunstová podle ní má určitou schopnost vidět budoucnost. „Vytáhla ze mě osobní informace, moje ambice a plány, a velmi mě podpořila. Dokonce mi slíbila, že mi bude posílat klienty,“ vzpomínala na vztah s Kunstovou Salačová.
Kunstové prý věřila takovým způsobem, že si ani neuvědomila, jak je na ní závislá. „Vazba mi paradoxně pomohla, že jsem se té závislosti zbavila. Potom jsem nastoupila na terapii. Ona prostě uměla budovat vztahy. Já jsem byla těhotná, přestala jsem si rozumět s manželem a ona byla jediná, komu jsem věřila,“ popsala jejich vztah.
Vylíčila svou verzi událostí, podle níž se nechala oklamat ženou, které příliš důvěřovala. „Její verze nekoresponduje s ostatními důkazy, zejména s listinnými,“ odmítl to Kubovec.
Nechala seniora podepsat prázdné papíry
Advokátka dělala od ledna 2010 opatrovnici seniorovi, který žil v domově v Ostředku u Benešova. Místo toho ale inženýrovi Jiřímu B., který kvůli svému zdravotnímu stavu nebyl schopen si plně uvědomovat důsledky svého jednání, podstrčila k podpisu prázdné papíry. Později na ně doplnila text a když muž v květnu 2010 zemřel, začala jednat.
„Využila je a vytvořila kupní smlouvu na nemovitosti, která měla být uzavřena mezi ing. B. a spoluobžalovanou Kunstovou, a tu antedatovala,“ vysvětlila žalobkyně. Kunstovou přitom poškozený B. vůbec neznal a neměl důvod jí cokoli výhodně prodávat. Katastr smlouvu uznal a majetek převedl. „Škoda činila 21 milionů korun,“ doplnila žalobkyně.
Některé podepsané listy posloužily Salačové na převodní smlouvu na družstevní byt v Hlinsku. Byt byl opět převeden na Kunstovou, která při jednání s družstvem uvedla, že je nevlastní dcerou poškozeného Jiřího B.
Chtít i rodinnou hrobku, to je hyenismus, řekla žalobkyně
Podobně tomu bylo v případě rodinné hrobky, jejíž cena se pohybovala kolem 350 tisíc korun. „V tomto jednání spatřuji určitý hyenismus. Co se týče převodu nemovitostí, to je jedna věc, ale u hrobky by takovému jednání měla zabránit určitá pieta, úcta k zemřelým, ohled na to, že v hrobce jsou uloženy ostatky konkrétní rodiny,“ zhodnotila to žalobkyně Miclíková.
Zfalšovaná byla také závěť Jiřího B. „Jeho dřívější pravé závěti odkazovaly majetek na velké množství osob. Nikde není zmínka o Štěpánce Kunstové. A náhle bez jakéhokoli důvodu, bez toho, že by se s někým nepohodl, byl odkázán veškerý majetek Kunstové, kterou ani neznal a nikdy se s ní nesetkal,“ vysvětlila Miclíková. Závěť ale příbuzní napadli, takže tento trestný čin zůstal ve stádiu pokusu.
O chamtivosti obžalované svědčilo podle obžaloby také to, že hodlala získat i další majetek zesnulého. Navštívila jeho družku, které ještě za svého života daroval nemovitost v pražských Vršovicích, a chtěla, aby se této nemovitosti vzdala. Přitom ji vydírala. Kdyby se Salačové podařilo dovést i tento zločin do konce, byla by celková škoda 31 milionů.
Kunstovou, která se sama prezentuje jako vědma, poslal soudce Kubovec na šest let do vězení. Rozsudek ještě není pravomocný. Menší tresty dostali i další spoluobžalovaní, kteří k podvodům napomohli (více zde). Advokáta Jana Slunečka, který pomáhal Salačové s antedatací, předal soudce ke kárnému řízení Advokátní komoře. Ani toto rozhodnutí není ještě pravomocné.
