Žalobce Yvoně Legierské klade za vinu, že nechala opravovat střechu paláce za peníze ze státní kasy i poté, co již přešel do rukou nového majitele, a způsobila tak milionovou škodu.
Žena obžalobu odmítla, obsahuje podle ní nepravdivé konstrukce. "Obžaloba se mě hluboce dotýká a uráží mě," řekla soudu třiapadesátiletá Legierská.
Smlouva o výměně budov byla podepsána začátkem února 2006, směnu v prosinci 2005 odsouhlasila vláda. Budovu v Lannově ulici do té doby užívala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Po uzavření směnné smlouvy mezi státem a firmou WSF Delta ministerstvo pověřilo ČSSZ, aby se o budovu v Lannově ulici starala až do konce srpna 2006. ČSSZ sice střechu paláce opravovala již předtím, v únoru ale práce zastavila. Legierská pak podle obžaloby 10. dubna uzavřela s ČSSZ dodatek dohody o nouzovém zajištění provozu paláce, ve kterém správě uložila pokračovat v opravách střechy budovy, přestože věděla, že se o den později stane jejím vlastníkem firma.
ČSSZ to podle obžaloby zjistila v červnu a od dohody o provozu objektu odstoupila s tím, že hrozí použití peněz ze státního rozpočtu ve prospěch soukromé společnosti. Do té doby do oprav podle spisu vložila zhruba 1,5 milionu korun. Legierská prý ale trvala na pokračování oprav za dalších asi 2,5 milionu. ČSSZ pak podala trestní oznámení, ministerstvo se k němu připojilo v listopadu 2006.
Podle Legierské se ale vše odehrálo jinak. V březnu 2006 podle ní střechu budovy silně poškodil silný vítr a déšť, voda ničila půdu a ze střechy padaly tašky. Firma prý tehdy oznámila, že v takovém stavu palác nepřevezme.
Legierská soudu řekla, že se také bála, že někomu "spadne taška na hlavu" a bude za to zodpovědná ona. Také prý chyběl hromosvod a budova nebyla pojištěná. Podepsané směnné smlouvy podle ní měly odkladný účinek, a tak se mohlo stát, že palác nakonec zůstane státu. Ze smluv navíc podle Legierské vyplývalo, že až do předání koncem června odpovídal za stav paláce původní majitel.
Začátkem dubna podle Legierské budovu prohlédli zástupci ČSSZ a MPSV, ředitel správy Jiří Hoidekr uznal kalamitní stav střechy a připravil dodatek o financování opravy za zhruba 2,5 milionu korun, který podepsala 10. dubna. Z toho prý bylo později fakturováno asi 1,5 milionu korun.
Částka uvedená v obžalobě je tak podle ní chybná. Hoidekr ovšem soudu řekl, že si na údajný havarijní stav střechy nevzpomíná.
Legierská odmítla, že by se tehdejší šéf ČSSZ dozvěděl o změně majitele budovy až v červnu. Hoidekr se podle ní začátkem května účastnil porady na ministerstvu, na které prý o zápisu do katastru nemovitostí informovala.
Bývalý ředitel ČSSZ s tím ale nesouhlasil a trval na tom, že se o změně dozvěděl až od podřízených. Následné trvání na opravách žena vysvětlila tím, že v červenci zaslala ČSSZ dopis se seznamem nedodělaných prací, ve kterém správě předala reklamaci firmy WSF Delta.
V rámci výměny budov ministerstvo s ČSSZ nejprve vyměnilo budovu v Lannově ulici za nemovitosti na Karlově náměstí a v Podskalské ulici. Získaný palác pak MPSV směnilo s firmou WSF Delta za nemovitosti v Sokolovské ulici ve Vysočanech a za ideální polovinu areálu Veleslavín. Druhou půlku areálu stát vlastnil již předtím. V areálu měl vyrůst takzvaný domov důchodců pro umělce a válečné veterány.
MPSV v lednu 2006 informovalo, že stát směnou ušetří až 35 milionů korun ročně. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ale stát při výměně přišel o více než 137 milionů korun. Podle MPSV za tím stojí špatný znalecký posudek. Úřad tak na znalce loni v únoru podal trestní oznámení.
