Za budovami stáli architekti Josef Drahoš z Holešova a Dominik Fey z Uherského Hradiště. Z jejich práce dnes zbyla jen přední fasáda.
Záložnu tvořily dvě budovy a vystavět je dal první peněžní ústav ve Zlíně, Občanská záložna. Jedna budova podle návrhu Drahoše vznikala v letech 1891 až 1892. Druhá od Dominika Feye, který stojí i za dnešní Krajskou knihovnou Františka Bartoše nebo první továrnou firmy Baťa, pak přibyla o pět let později.
ANKETA: Vyberte, které zmizelé stavby je nejvíc škoda |
Bankovní služby ale nebyly to hlavní, čím se Záložna vepsala do paměti místních. Chodili do ní na zábavy, plesy a představení ochotnických divadel. Byla tu herna a čítárna nebo vůbec první lékárna ve městě.
Mladší budovu pak postavili přímo jako výčep, restauraci, kavárnu a byly v ní i hostinské pokoje. V roce 1927 se z ní stal hotel, když přistavěli dvorní ubytovací křídlo.
Bankéři v té době podporovali rozvoj drobných živnostníků a rolníků a investovali také do jejich vzdělání.
Postupem času se Záložna měnila, to hlavní však zůstávalo. Lidé se do ní chodili bavit, třeba do kina Oko, které vzniklo před druhou světovou válkou a v provozu bylo i po ní.
Další velké plány ale válka zarazila. Přesněji řečeno ne válka samotná, ale poválečný vývoj. V něm už nebylo možné využít plány architekta Bohuslava Fuchse na stavbu nové budovy, která by zaplnila celé prostranství od náměstí až k Dlouhé ulici.
Na bourání v roce 2006 se jezdili dívat lidé i z okolí
Většina lidí si dnes Záložnu pamatuje jako restauraci a vyhledávanou pivnici. Už po roce 1948 ji dostal do správy podnik Restaurace a jídelny.
Znovu začala veřejnost zajímat teprve v novém tisíciletí, když se objevily plány na přestavbu v obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko. Na bourání kdysi slavných budov se lidé jezdili dívat i z okolních měst.
Největší atrakcí pak byla čelní zeď, která stála osamocená na zlínském náměstí Míru jako divadelní kulisa. Ani ta už tady nestojí.
