Lidé, kteří navštěvují Univerzitní centrum UTB ve Zlíně nebo sousední Kongresové centrum postavené podle návrhu Evy Jiřičné, možná ani nevědí, proč před nimi stojí socha Tomáše Garrigua Masaryka. Připomíná, že studují na místech, kde dříve stávaly Masarykovy pokusné školy.
Návrh na jejich stavbu vypracoval v roce 1927 architekt František Lydie Gahura. Koncem července 1927 firma Baťa žádala o schválení staveniště se zdůvodněním, že buduje "školy jako pokusné, aby v nich byly zkoušeny nové směry a snahy pedagogické".
Protože slavnostní otevření se konalo 28. října 1928, tedy přesně na 10. výročí existence Československa, propůjčil jim prezident T. G. Masaryk své jméno.
ANKETA: Vyberte, které zmizelé stavby je nejvíc škoda |
V elegantní trojkřídlé budově se opravdu začalo vyučovat a roku 1930 povolilo ministerstvo, aby se tam provozovala takzvaná pokusná diferencovaná škola. Co to znamenalo? Tomáš Baťa chtěl, aby se žáci učili hlavně praktické věci.
"Nenáviděl školskou moudrost a vyučovací metody a už jako dítě hubovával na učební plán, který jej nutil učit se, kolik milionů kilometrů daleko je Sirius od Země," píše Evžen Erdély v knize Švec, který dobyl světa.
Výuka tak v některých směrech předběhla o desítky let dobu. Žáci mohli dělat ve škole pokusy, učili se cizí jazyky a k dispozici měli třeba i čítárnu, kreslírnu nebo letní koupaliště, které vzniklo za školou. Válka ale všechno přerušila a brzký nástup komunismu z Masarykových škol na náměstí Práce ve Zlíně udělal 1. základní devítiletou školu sportovní a pomocnou na náměstí Rudé armády v Gottwaldově.
Tak plynul čas až do roku 1986, kdy město zjistilo, že jsou školy v havarijním stavu. Proto se v nich ještě týž rok přestalo učit. Postupně se vystěhovaly pomůcky i nábytek a o rok později se v akci "Z" dala budova k dispozici lidem, kteří z ní odmontovali, co se dalo.
5. ledna 1988 zazněl výbuch, který školy sprovodil ze světa. Na jejich místě měly vyrůst nové školní budovy, k tomu ovšem nedošlo. Nakonec tam stojí Kongresové a Univerzitní centrum.
