Musíme naplnit třídy, protože systém je špatně nastavený, shodně tvrdili mnozí ředitelé středních škol ve Zlínském kraji. Právě tím vysvětlovali, proč berou i slabší žáky.
Zatímco v současnosti platí, že čím víc má škola studentů, tím víc peněz dostane od státu na platy i provoz, za tři roky přijde výrazná změna.
„Financování se bude odvíjet od počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová krátce poté, co změnu schválila vláda.
Počet hodin je přesně daný, například čtyřleté gymnázium jich má týdně v jedné třídě odučit 54 včetně dělených hodin. Novinka tak středním školám pomůže.
„Pokud je málo peněz, nemůžeme si dovolit hodiny dělit. Změna znamená, že budeme mít peníze i na to,“ podotkl ředitel vsetínského gymnázia a zdravotnické školy Dalibor Sedláček.
Rozdělit třídu na dvě menší skupiny je výhodné typicky například při výuce cizích jazyků. Výhledově se takto má učit i matematika, z níž se bude povinně maturovat.
Nabízející se otázku, jestli už školy nebudou přijímat studenty bez dostatečných předpokladů, ale není snadné zodpovědět.
„Může to tak fungovat, spíš ale jako vedlejší efekt,“ řekl Sedláček.
Právě tímto ale argumentuje ministerstvo školství a očekává, že pokud školy nebudou nuceny plnit třídy na maximum, nebudou to dělat. A tím přirozeně pošlou část uchazečů na učební obory, o které je zájem nepoměrně menší, i když firmy avizují, že jejich absolventy potřebují, a nabízejí jim zaměstnání.
Schází lepší regulace škol
Změna ve financování je ovšem jen jedna část problému. Druhou je dlouhodobý nadbytek míst v maturitních oborech. Gymnázií nebo průmyslovek ve velkých městech se problém netýká, tradičně mají přetlak zájemců, a tedy logicky přijímají ty s nejlepším prospěchem.
Školy v menších městech ale nezřídka přijmou všechny, kteří splní přijímačky, a následně vypisují ještě druhá kola.
Například letos bylo ve Zlínském kraji po přijímačkách volných ještě 17 gymnaziálních míst. Na odborných školách je situace ještě horší a druhá kola vypisují, až na výjimky, pravidelně.
„Chybí regulace škol, je jich hodně a navíc nabízejí stejné obory poměrně blízko sebe. Toto by měl řešit stát a říct, které školy chce zachovat,“ poznamenal ředitel vsetínské Střední odborné školy Josefa Sousedíka Josef Slovák.
Zlínský kraj je se slučováním škol o kus dál než ostatní. Začal s tím v roce 2002. Jenže pokud se stejně nezachovají všechny kraje, má tohle opatření jen omezený efekt. Studenti, které nepřijmou zdejší školy, si jednoduše pořídí maturitu v jiném regionu.
„Fungovat to bude a přijetí na maturitní obory se opravdu zpřísní, i když zřejmě v dlouhodobějším horizontu,“ doufá krajský radní odpovědný za školství Petr Navrátil.
Ne všichni změnu chválí
Přesto změnu chápe jako pozitivní. Srovná totiž nepoměr mezi příjmy škol v jednotlivých krajích.
Mezi nimi má ten Zlínský vůbec nejméně peněz. Z jednoho balíku totiž financuje nejen školy, ale také základní umělecké školy nebo dětské domovy.
A protože jich má hodně, na střední školy zbývá méně peněz. Částka přepočtená na žáka je proto nižší než jinde v zemi. Roli hraje i síť základních a mateřských škol, jejichž optimalizaci chce vláda řešit s obcemi.
Ačkoliv po proplácení hodin, a ne počtu studentů volala většina ředitelů škol, jsou slyšet i opačné názory.
Například ředitel gymnázia v Uherském Hradišti Zdeněk Botek by systém zachoval a proplácel počet kvalitně vzdělaných studentů.
„S důrazem na slovo kvalitně, což se dá objektivně určit,“ vysvětlil Botek.
„Nový systém bude jen soutěž o to, kolik hodin škola vykáže,“ dodal.
