V Kelníkách potřebovali vybudovat asi kilometr dlouhou lesní cestu, aby se dalo snáze těžit v obecním lese a dřevo jako zdroj příjmů mohlo jít na odbyt. Proto si obec vzala úvěr 7,5 milionu korun s tím, že šest milionů dostane zpátky z dotace a zbytek umoří ze svých zdrojů. Tím se ovšem její dluh dočasně značně zvýšil, v Kelníkách mívají roční rozpočet kolem tří milionů korun.
„Dotace se teď schvaluje, měli bychom ji dostat v srpnu nebo v září. Jakmile nám budou peníze přiděleny, velký dluh se smaže a bude všechno v pořádku,“ věří starosta Kelníků Lukáš Horenský.
Když ministerstvo financí monitorovalo hospodaření obcí, měst i krajů ke konci loňského roku, nevelká obec se dostala mezi více než 500 těch (byla 15. nejhorší), které překračují pravidla rozpočtové odpovědnosti.
To znamená, že podíl jejich dluhu k průměrnému příjmu za poslední čtyři roky je nad zákonnou hranicí 60 procent. Kelníky se dostaly přes 220 procent.
„Zařazení do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření nemusí nutně znamenat, že by dotčený subjekt hospodařil nezodpovědně či jinak nevhodně, nýbrž pouze indikuje vyšší pravděpodobnost možného rizika hospodářských problémů,“ píše se v materiálu ministerstva financí, který vzala na vědomí vláda.
Obcím podle resortu hrozí nedostatek peněz na správu obecního majetku, na náhlé výdaje a na udržitelnost projektů, na něž získaly dotace.
Pravidla rozpočtové odpovědnosti překročilo v republice 517 obcí z více než 6 tisíc. Z toho 22 je ve Zlínském kraji. A většinou se zadlužily ze stejného důvodu: vzaly si úvěr, který splácejí z vlastních zdrojů, případně čekají na dotaci. Věří však, že vzniklou situaci zvládnou a nedostanou se do ekonomických potíží.
Nedachlebice byly na konci loňského roku na 70. místě, když překročily pravidla rozpočtové odpovědnosti o více než 100 procent, neboť si vzaly úvěr 11 milionů na výstavbu obecního sálu.
„Nutně jsme ho potřebovali,“ řekl starosta Josef Jandouš. „Splácíme přes dva miliony ročně, poslední dva roky ještě půl milionu navíc. Na konci letošního roku bychom se měli dostat na zhruba 40 procent,“ doplnil. Nedachlebice hospodaří s ročním rozpočtem zhruba 13 milionů.
Ministerstvo může trestat
Pokud obec nerespektuje pravidla, ministerstvo financí jí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech. To letos hrozilo Felbace a Starosedlskému Hrádku ve Středočeském kraji a Pramenům v Karlovarském kraji. Loni nesnížily dluh, i když to podle zákona měly udělat. Proto s nimi ministerstvo letos v dubnu zahájilo správní řízení o pozastavení převodu daňového podílu. Obce nakonec dluh snížily ve lhůtě 30 dní a ministerstvo řízení ukončilo.
Výše zmíněné může hrozit i Hostětínu. Obec si vzala krátkodobý úvěr 4 miliony korun na dobudování sociálního bydlení. Na začátku letošního roku pak dostala dotaci ve stejné výši. Letos si ale vzala další půjčku – 9,5 milionu na výstavbu komunitního centra.
„Stejně vysokou dotaci máme dostat do konce tohoto roku,“ nastínil starosta Hostětína Jaroslav Boleček. „Zadluženost by pak měla být nižší. Děláme vše pro to, aby se situace zlepšila,“ doplnil starosta obce, jejíž roční rozpočet bez dotací je zhruba tři miliony korun.
Obce si berou úvěry, protože jim banky nabízejí velmi výhodné podmínky, na které by běžní lidé nedosáhli. Úroky se pohybují pod jedním procentem, nejsou ani na úrovni inflace.
Jak je na tom s dluhy kraj
Zlínský kraj pravidla rozpočtové odpovědnosti nepřekračuje, nicméně se 17 procenty (poměr příjmů za 4 roky a dluhu) je druhý nejhorší za Olomouckým krajem. Naopak bez dluhu hospodařil Plzeňský a Jihočeský kraj.
„Je to dědictví po minulých politických reprezentacích. Nemyslím to negativně, ale prostě se tehdejší vedení kraje ocitlo v situaci, kdy podle jejich názoru potřebovali financovat provozní náklady a zároveň chtěli investovat do nových projektů,“ reagoval ekonomický náměstek hejtmana Jiří Sukop. „Vlastní příjmy na všechno nestačily, tak to řešili úvěry,“ doplnil.
Hejtman Jiří Čunek přitom při nedávném projednávání stavby nové nemocnice prohlásil, že zadluženost kraje není vysoká a jiné regiony jsou na tom i hůř.„Domnívám se, že někteří členové vedení kraje se vyjadřovali přehnaně optimisticky. Ale na druhou stranu není kraj v celkovém hodnocení nejhorší,“ dodal Sukop.
Ministerstvo financí sleduje i další ukazatele, ve kterých je kraj zhruba v polovině žebříčku. V roce 2014 měl dluh 2,3 miliardy korun, teď je necelé dvě miliardy. Sukop říká, že už v roce 2017 mohl všechny dluhy zaplatit, ale s ohledem na výhodné podmínky bank dodržuje původní splátkový kalendář. „Při letošním daňovém příjmu ze státního rozpočtu 3,71 miliardy korun není roční splátka úvěru 200 milionů podstatná částka,“ dodal Sukop.
