ilustrační snímek | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Psychiatrická pomoc v terénu funguje, odborných týmů je však málo

  • 0
Víc než 160 lidí s psychickým onemocněním využilo služeb Centra duševního zdraví v Kroměříži. Zařízení, které nabízí ambulantní a terénní odbornou pomoc, vzniklo před rokem, aby se péče o tyto pacienty přesunula z psychiatrických nemocnic do přirozeného prostředí.

Další takové pracoviště v regionu funguje v Uherském Hradišti, kde ho zřizuje tamní Charita. Jde o první vlaštovky státní reformy psychiatrické péče.

Novou službu zaštiťuje zlínské Centrum služeb postiženým (CSP) společně s kroměřížskou Psychiatrickou nemocnicí. Vytvořili tým čítající šestnáct lidí – psychiatry, psychology, specializované sestry či sociální pracovníky. A za první rok existence si ověřili, že myšlenka funguje správně.

„Podařilo se zachytit dosud neléčené lidi, kteří mohli být potenciálně nebezpeční sobě nebo okolí,“ sdělila vedoucí sociální pracovnice CSP Silvie Romanová.

Naprostou většinu klientů pak tvořili lidé, jejichž zdravotní stav se zhoršoval. Na přijetí u svého psychiatra by ale mohli čekat i měsíce.

V několika případech, především u nově podchycených pacientů, byla hospitalizace nutná. Devadesát procent z nich se však s pomocí odborníků mohlo zaléčit doma. „Lidé službu přijali velmi kladně, je to pro ně pomoc a možnost, jak se obejít bez pobytu v nemocnici,“ dodal ředitel CSP Milan Antoš.

V praxi to vypadá tak, že klient kontaktuje centrum telefonicky nebo mailem a domluví se, zda je schopen přijít osobně. Třeba lidé, kteří se léčí se schizofrenií, se cíleně učí rozpoznat blížící se ataku nemoci, aby dokázali reagovat včas. Pokud člověk sám přijít nedokáže, vyráží za ním domů tým specialistů.

Druhou možností je, že na klienta upozorní rodina nebo lidé z jeho okolí. „Stalo se, že nám volali sousedé muže, jehož chování bylo problematické pro celý panelák. Nikdy dřív se neléčil a jeho stav se zhoršoval, podařilo se ho ale stabilizovat,“ popsal Antoš.

Spojení zdravotníků a sociálních pracovníků je nezbytné kvůli tomu, aby šlo řešit situaci nemocného v celé šíři. Lidé s psychickým onemocněním se dostávají do sociálně obtížných situací. Udržet si bydlení, vyřídit sociální dávky nebo pomoc terapeutů bývá nad jejich síly a často padají do dluhových pastí.