Už od dětství mu říkali Tomík. Tomáš Baťa junior se narodil 17. září 1914. Do rodiny, ve které se dodržovala pravidla, ctily morální zásady a panoval optimismus. Do rodiny, která psala dějiny Zlína a dala celému světu návod, jak z ničeho vybudovat nadnárodní obuvnické impérium.
A podle toho také vypadalo Tomíkovo dětství. Byl sice jedináček, ale o rozmazlování v této rodině nemohla být řeč. Než šel do první třídy, uměl anglicky i německy.
„Výchova byla tvrdá, ale na dětství si nikdy nestěžoval. Dělal to, co jiné děti, a zlobil stejně jako ostatní,“ připomněl Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati.
Do školy chodil Tomík bos a pěšky. Stejně jako ostatní. Také jezdil na koni a dostával domácí vězení. V jeho rodné vile na Čepkově, kterou Tomáš Baťa starší nechal postavit, je pořád dětský pokoj, kterým viděl na celou továrnu. A ze kterého také po stříšce utíkal za kamarády.
„Maminka se ho sice zastávala, ale nebylo jí to moc platné,“ vysvětlil Velev.
Tomík musel hrát na housle, které ho nebavily, a vést si záznamy o tom, za co utratil peníze.
V jedenácti letech ho otec poslal do Anglie na gymnaziální přípravku. Cestu přitom už tehdy zvládl sám. Až do patnácti let pak studoval ve Švýcarsku.
Začínal u pásu
Ve Zlíně se vyučil ševcovskému řemeslu a pak začal pracovat v továrně u svého otce. Ne v kanceláři a řídící pozici, jak by mnozí čekali, ale u pásu. A za nejnižší mzdu. Po večerech studoval marketing a další předměty.
Ještě mu nebylo ani osmnáct, když dostal na starost otevření nové prodejny firmy Baťa ve Švýcarsku. Před jejím otevřením se ale v Otrokovicích zřítilo letadlo, ve kterém seděl jeho otec.
99 informací o BaťoviTomáš Baťa junior se chtěl dožít „baťovských“ 99 let. Další zajímavosti o něm čtěte zde. |
Tomík dokončil školy v zahraničí, a když začala druhá světová válka, odjel do Kanady. Přihlásil se do armády a bojoval v Asii i Africe.
Ve svých 32 letech se oženil s o třináct let mladší Sonjou Ingrid Wettsteinovou. V Kanadě s nimi pár let žila i jeho maminka Marie Baťová.
A právě Tomík Baťa o mnoho let později výrazně přispěl k vydání knihy o jeho matce, kterou napsal spisovatel a scénárista Pavel Hajný.
„Neexistoval žádný jiný žijící pamětník než Tomáš Baťa junior. Musel pátrat ve starých novinách a zamýšlet se, co asi ve své době řešila,“ upozornil Hajný (více o knize čtěte zde).
Do Zlína se vrátil až po revoluci
V Kanadě Tomík pokračoval v obuvnickém průmyslu. Stejně jako jeho otec, i on přesáhl hranice státu a do 80. let založil stovku závodů v desítkách zemí.
Přitom stále myslel na svůj domov a bál se, že se do něj už nikdy nepodívá.
„Víc jak čtyřicet let o své rodné zemi vůbec nemluvil,“ prozradila už dříve při návštěvě Zlína manželka Sonja.
Zpět do rodného města se vrátil až po revoluci. Vítal ho celý Zlín včetně prezidenta Václava Havla.
Natrvalo už se tady neusadil. Často se ale do Zlína vracel. Za přáteli, na univerzitu, která nese jméno jeho otce, i na významné události.
Tomáš Baťa junior zemřel v Torontu v nedožitých 94 letech.
1. září 2008 |
