Následek rozhodnutí, učiněného na začátku 90. let, si starostové Vsetína předávali více než dvacet let. Teprve nyní je však kauza spojená s firmou Wojtoň Kovex definitivně u konce.
„Nejvyšší soud České republiky potvrdil, že neexistují zástavní práva k nemovitostem Lidového domu, kulturního zařízení na Sychrově a budovy bývalého okresního úřadu na Horním městě,“ uvedl starosta Jiří Růžička.
„Je to výborná zpráva. Nyní můžeme postupně pokračovat s úpravami chátrajících budov,“ dodal.
Poslední možností, jak věc zvrátit, je ústavní stížnost. „Rozhodnutí soudu je však pravomocné a město tak může s majetkem volně nakládat,“ potvrdil právní zástupce radnice Petr Vohnický.
Soudy řešily případ v několika oddělených sporech. V roce 2014 město docílilo vynětí nemovitostí z konkurzní podstaty, stále na nich ale vázla zástava. O její vymazání se vedly další dva spory.
V prvním z nich uspěl Vsetín před dvěma lety, kdy získal zpět budovu nákupního střediska Kotovo na sídlišti Rokytnice a lesy na Jasence. Nyní je rozhodnuto i o zbývajících nemovitostech.
Město se za chod firem Wojtoň Kovex a Wojtoň příbory v Hošťálkové, za kterými stál podnikatel Václav Wojtoň, zaručilo majetkem v roce 1993. Celkem šlo o 140 milionů korun. V té době stál v čele Vsetína první polistopadový starosta Jaromír Kudlík a rozhodnutí posvětili zastupitelé. Nešlo o nic neobvyklého.
„Zákon to umožňoval a měst a obcí, které se takto rozhodly, bylo víc,“ sdělila právnička Jana Zwyrtek Hamplová, která se specializuje na státní správu. Tato praxe skončila teprve se změnou zákona o obcích v roce 2000.
Firma spadla do konkurzu a noví majitelé sídlili v zahraničí
Vsetínu mělo z pomoci firmě plynout ročně do rozpočtu několik milionů korun. Jenže ta po šesti letech zkrachovala a spadla do konkurzu.
„Tehdejší vedení města věřilo, že jde o dobrou investici a že bude pro město výhodná,“ líčí bývalá starostka Vsetína Iveta Táborská.
Sama přitom následky řešila během svého funkčního období v letech 2010 až 2014. Tou dobou už byly soudní pře v plném proudu.
Město ručilo majetkem bance, ta však zástavy později prodala a noví majitelé měli sídlo v zahraničí. To komplikovalo a protahovalo soudní jednání.
„Z toho, jak se jednání neúměrně táhlo, a z neprůhlednosti vlastníků pramenily naše největší obavy,“ připomněla Táborská.
Zároveň narůstaly problémy s chátráním budov. Po letech už potřebovaly zásadní rekonstrukce, město ale nemohlo investovat do majetku, který nebyl v jeho vlastnictví. Zato muselo platit udržovací a záchranné práce.
V současné době je opravená jen jedna z budov, Lidový dům. V jedné polovině předloni vzniklo velké kasino, které je dnes jediným místem ve městě, kde se legálně provozují hazardní hry. Ostatní herny skončily. Město opravilo budovu i divadelní sál a vybudovalo parkovací místa.
O tom, jak se má změnit nákupní středisko v Rokytnici, rozhodovali v anketě obyvatelé sami. Přáli si zachovat služby a prodejny, zároveň by uvítali opravu nádvoří, které středisko ze tří stran obklopuje, nebo třeba kavárnu.
Stejné využití pravděpodobně zůstane i kulturnímu zařízení na sídlišti Sychrov. Velkou část dnes zabírá provozovna sociální firmy, sídlí zde také pošta.
„Objekt je využitý komerčně, a tak bychom to chtěli nechat. Co se týká bývalého okresního úřadu na Horním městě, tam je otázka využití zatím otevřená,“ uvedl Růžička.
