Žalobu na město podaly čtyři rodiny, celkem padesát lidí. Náhradou teď žádají přidělení městských bytů ve Vsetíně, kam se hodlají vrátit i jejich dnes už dospělé děti s rodinami, finanční odškodnění a veřejnou omluvu v tisku.
„Město tehdy mělo právo vystěhovat je na ulici. S ohledem na děti jsme to neudělali, nabídli jsme jim bezúročné půjčky a oni je přijali. Za to, že jsme poskytli lidskou pomoc, jsme teď popotahovaní,“ reagoval hejtman a tehdejší starosta Jiří Čunek.
Na pondělní jednání zastupitelů přišel jako host a zapojil se do debaty. Ta byla klidná a poměrně věcná. Mimosoudní vyrovnání už dříve projednali radní a dospěli k názoru, že město před lety nepochybilo.
„Postoj rady je jasný. V takto komplikované věci je nutné nechat rozhodnutí na soudu,“ shrnul starosta Jiří Růžička.
Začátek kauzy je v roce 2006, kdy město pod vedením Čunka rozhodlo zbourat zdevastovaný a vybydlený pavlačový dům u polikliniky. Obývaly ho romské rodiny, naprostá většina z nich neplatila nájem a zůstávala v bytech i přesto, že na ně neměli nájemní smlouvy.
Větší část obyvatel domu dostala byty v lokalitě Poschla na periferii, kde nechalo město postavit montované bytovky. Čtyřem rodinám radnice nabídla bezúročné půjčky, zároveň pro ně našla domky na Jesenicku, Olomoucku a Prostějovsku.
„Přirozeně jsme hledali levné bydlení, aby měli střechu nad hlavou. Domky si mohli opravit a slušně bydlet. Navíc naši nabídku nemuseli přijmout,“ připomněl Čunek.
„Pokud někdo tvrdí, že jsme těm lidem neměli nabídnout pomoc, zřejmě smýšlí rasisticky. Kdybychom je vystěhovali bez náhrady, nikdo by nás dnes nesoudil,“ dodal Čunek.
Podívejte se na reportáž z roku 2006:
25. října 2006 |
Rodiny chtějí miliony, radnice je ochotná vyjádřit lítost
Rodiny, kterých se stěhování mimo město týkalo, však tvrdily, že podlehly nátlaku, stěhování označily za deportaci a po čase podaly žalobu. Krajský soud ji třikrát zamítl, vrchní soud rozhodnutí třikrát zrušil. Poté dostala případ na starosti jiná soudkyně krajského soudu, jež vyzvala k mimosoudní dohodě.
Obě strany se o ni pokusily. Návrh města a ten, který předložila právní zástupkyně rodin, se ale zásadně lišily.
Město je ochotné vyjádřit lítost nad tím, že rodiny cítily stěhování jako újmu.
Rodiny chtějí dohromady 5,2 milionu korun jako odškodnění. Buď formou peněz, nebo odpuštění dluhu na nájemném, který stále nevyrovnali. Někteří navíc v exekucích přišli i o domy, do nichž se v roce 2006 stěhovali.
„Neznám příklad, kdy si někdo rozebere barák, ve kterém bydlí, a město mu pak zaplatí další. Každý občan si musí zajistit bydlení a řádně ho platit, na všechny ve městě jsou stejné požadavky,“ reagoval v rozpravě zastupitel Petr Kořenek.
„Lidé, kteří tady bydlí, vědí velmi dobře, v jakém stavu pavlačový dům před bouráním byl a jaká byla situace. Nevidím jediný důvod přistupovat na takto postavenou mimosoudní dohodu,“ dodal.
21. října 2016 |
