Zapíchněte prst naslepo do mapy Zlínského kraje a velmi pravděpodobně trefíte území, které je součástí církevních restitucí. Zatímco velké sakrální stavby na Velehradě či Svatém Hostýně už církvi patří, návrh zákona, který minulý týden schválila vláda, řeší hlavně pole, lesy a plochy ve městech. Všechny jsou kvůli restitucím blokované, takže se s nimi nedá nic dělat. Ovšem přesný soupis majetku zatím schází.
"Jednoduchý seznam není možný. Máme jen dokumentaci, která obsahuje desítky šanonů. Jde především o kopie z pozemkových knih," sdělil MF DNES olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
K městům, kde leží nejvíc blokovaného majetku, patří Uherský Brod. Není se co divit, stával tam velký klášter, kolem něhož měla církev rozsáhlé polnosti. "Jde o desítky ploch, začínáme teď pracovat na jejich detailním seznamu," řekl starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar.
Většinou jde o volné pozemky. Podle Kunčara by se některé daly zastavět, což zatím nebylo kvůli blokacím možné. Část pozemků leží i pod obchvatem města.
Liptál se těší, že konečně opraví školu
A další příklad: v Pozlovicích už dlouho mluví o nadstřešení části sportovního areálu s fotbalovým hřištěm. Vše zatím ale vázne na jediné věci - hřiště je na pozemku, který patřil církvi. "Ačkoliv se tělovýchovná jednota o areál stará, ještě musí státu platit nájem. To je paradox," upozorňuje starostka Pozlovic Olga Tkáčová. "Teď s tím určitě začneme něco dělat."
Podobný je případ školy v Liptálu. Obec ji chce opravit a nastěhovat tam mateřskou školu. Má už hotový projekt. Pozemek školy ale blokují restituční nároky církve. "Je dobře, že se s tím konečně začalo něco dělat. Aspoň budou dána jasná pravidla," těší se starostka Liptálu Věra Dostálová.
A výčet obcí či měst, které brzdí blokované pozemky, by mohl pokračovat. Třeba ve Fryštáku chtějí na dvou takových uskutečnit své plány. Na jednom radnice hodlá rekultivovat skládku za 40 milionů korun, druhý by ráda zastavěla, třeba bytovkami. Zatím ale nemůže.
Ve Zlíně církev nežádá ani centimetr pozemků
Jednou z výjimek je Zlín. Tam si církev nenárokuje ani centimetr čtvereční. "Restituce se nás opravdu netýkají," ujistil mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.
Církev by ale měla dostat asi 15 tisíc hektarů lesa. Nejvíc v okolí Bystřice pod Hostýnem, Buchlovic a Vsetína. "Nevím, co s tím bude církev dělat, ale usiluje o to dvacet let," uvedl šéf zlínské lesní správy Martin Pavlíček.
Rozhodnutí vlády o církevních restitucích je ještě příliš čerstvé. V některých obcích se bojí, že na případný odkup pozemků nebo placení nájmu nebudou mít. Jinde jsou ochotni sáhnout do obecní kasy. Nikde ale netuší, co přesně se bude dít.
"Raději bychom pozemky směnili nebo se dohodli na jejich dlouhodobém pronájmu," naznačil starosta Fryštáku Lubomír Doležel. "Město o ně má ale každopádně velký zájem," dodal.
Fryštácká radnice už si nachystala žádost o evropskou dotaci na rekultivaci skládky v části Žabárna. Skládka ale leží na blokovaném pozemku. "Čím dřív blokace zmizí, tím líp," přeje si starosta Doležel.
Podle ministerstva kultury má právo na vydání církevního majetku pouze stát. Nikoliv obce nebo kraje. I finanční náhrada tak bude nejdříve na bedrech státu. Ale co bude dál? "Přesnější údaje nám zatím scházejí," přiznal starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar.
