Společnosti a radnice se v rámci mimosoudního vyjednávání, takzvané mediace, shodli na východisku – založení nové provozní společnosti. Ponese název Vodárna Zlín a podíl by v ní měl získat VaK Zlín i Moravská vodárenská.
Ta by zároveň v roce 2029 z podniku odešla, což je o pět let dříve než podle původních smluv, které žalobami zpochybňovaly právě Otrokovice a Fryšták. Zlínské vodárny by pak řídila města a obce, jež jsou jejich hlavními akcionáři.
„Jsme rádi, že jsme v rámci vyjednávacích týmů nalezli shodu na řešení sporů, které dlouhodobě zatěžují naši společnost,“ uvedl předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík. Za důležité považuje to, že VaK získá plnou kontrolu nad vodárnami.
Pro některé starosty je to přijatelné a kompromisní řešení. Faktem však je, že i v něm stále figuruje Moravská vodárenská. Ta má podnik od roku 2004 v nájmu na třicet let. Tehdy totiž koupila za 80 milionů korun jeho provozní část. Tu má vložit do nově vzniklé firmy s tím, že VaK Zlín za ni zaplatí 142 milionů korun.
„Na počátku transformace, v roce 2022, by Moravská vodárenská převedla 75 procent akcií této nové společnosti na Vodovody a kanalizace Zlín a zbylých 25 procent by bylo převedeno s koncem roku 2029,“ podotkl ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.
Kritici ovšem upozorňují na fakt, že Vrchní soud v Olomouci už dříve rozhodl o tom, že valná hromada VaK, na níž se prodej v roce 2004 schvaloval, byla neplatná. Březík opakovaně sdělil, že vyzval Moravskou vodárenskou k předání podniku, ovšem nepochodil. Také proto došlo ke zmíněné dohodě.
Cena 142 milionů korun má být hrazena v ročních splátkách do roku 2030 a Moravská vodárenská by po dobu působení v nově vzniklé firmě neměla mít právo na výplatu zisku.
„Klíčové je, že navržený model transformace je neutrální z hlediska výše vodného a stočného,“ poznamenal Březík.
Po letech souzení přichází kompromis
Mezi dvěma akcionáři bude uzavřena dohoda upravující podrobněji pravidla, podle kterých bude nová firma řízena. Na základě zvláštní dohody by pak města Otrokovice a Fryšták měla mít právo vyslat po jednom svém zástupci do dozorčí rady této firmy.
„Vzhledem k tomu, že za dlouhých sedmnáct let se soudům nepodařilo spory vyřešit, považuji za racionální dát prostor dohodě, která náš cíl v dohledném horizontu naplní. Návrh smírného řešení je výsledkem dvouletého úsilí vyjednávacích týmů,“ reagovala otrokovická starostka Hana Večerková.
„Neměním svůj názor na to, že zavedení provozního modelu v roce 2004 bylo v rozporu s právy minoritních akcionářů,“ konstatoval fryštácký starosta Lubomír Doležel.
„Po letech souzení však vnímám konkrétní ekonomické řešení jako přijatelnou alternativu. Přináší zkrácení provozní smlouvy a hlavně jasné podmínky, jak se provozní podnik vrátí do rukou VaK.“
Dohoda má své kritiky, nechtějí Veolii
Pokud toto řešení schválí zastupitelstva akcionářských měst a potom i valná hromada VaK Zlín, Fryšták a Otrokovice stáhnou žaloby a dlouholetá pře skončí. Obě tato města také ještě navrhnou úpravy stanov VaK, aby se posílila práva akcionářů.
Klíčové bude, jak se ke změnám postaví Zlín, jenž vlastí skoro polovinu akcií VaK. Magistrát si nechává navržené řešení posoudit dvěma externími právními firmami. Pak se rozhodne.
„Základní principy této dohody jsou z mého osobního pohledu přijatelné. Nevidím problém ani se změnami stanov,“ řekl zlínský primátor Jiří Korec.
Už teď je ale zřejmé, že ne všichni zlínští zastupitelé dohodu podpoří. Opozičnímu zastupiteli Pavlu Sekulovi, který dlouhodobě kritizuje provozní model vodáren, se nelíbí skutečnost, že i v nové společnosti figuruje koncern.
„Namísto toho, abychom od Veolie dostali zpět neoprávněně vyvedené zisky a domáhali se zaplacení bezdůvodného obohacení, budeme platit my,“ zlobí se Sekula.
Klíčové jsou dotace na infrastrukturu
Podle něho by se měl ukončit současný model do dvou let s tím, že by Veolia měla VaK vyplatit finanční kompenzaci za svůj nepřiměřený zisk z minulých let.
„Připadá mi to jako zbytečně složitá konstrukce, šlo by to udělat i bez Veolie. Provozní část podniku se mohla převést zpátky na VaK a nemusela se vymýšlet další společnost,“ uvažuje Michal Špendlík, starosta Želechovic, jež jsou také akcionářem VaK Zlín.
Jiní politici reagovali na dané kompromisní řešení smířlivěji. „Pokud dohoda ukončí spory, bude to dobře,“ poznamenala starostka Napajedel Irena Brabcová.
„Klíčové je, zda bude více peněz na opravu vodovodní infrastruktury, která je ve špatném stavu, a jestli bude možné čerpat evropské dotace,“ naznačil starosta Slavičína Tomáš Chmela.
VaK Zlín dnes evropské dotace čerpat nemůže, protože v podniku figuruje právě koncern Veolia.
