(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Jatka nechtějí prasata, která mají morový „cejch“. Vepřínům pomůže stát

  • 7
Nízké výkupní ceny masa a africký mor prasat drtí velkochovatele domácích vepřů na Zlínsku. Počty chovaných prasat klesají v celém Zlínském kraji. Ministerstvo zemědělství proto od února zmenší zamořenou zónu, aby v ní velkochovy nebyly.

Když se loni v červnu objevil africký mor prasat na Zlínsku, začaly velkochovatelům domácích vepřů potíže, které se stále stupňovaly. Kvůli nákaze od nich jatka nechtěla kupovat maso, a když přece jen ano, tak za výrazně nižší cenu. Důvodem byl fakt, že chovy se nacházejí v místech, kde umírají kanci na mor.

„Jatka nechtěla vykupovat naše vepře. Lekla se, když zjistila, že jsme v zamořené zóně. Museli jsme i likvidovat prasnice,“ popsal Zdeněk Červenka, majitel zemědělského holdingu Lukrom. Ztráty v této oblasti byly podle něj kolem 40 procent.

Lukrom vyprodukuje v chovu v Halenkovicích ročně asi 20 tisíc prasat. Nejen pro něj je proto velmi negativní skutečnost, že výkupní ceny domácích prasat z velkochovů výrazně klesly. Momentálně jsou kolem 26 korun za kilogram, což už je pod výrobními náklady, které jsou o asi tři koruny vyšší.

„Pokud se situace nezlepší, nebo nám stát nepomůže, může to velkochovy zničit. Nebudou mít důvod chovat prasata se ztrátou,“ obává se Aleš Mikoška, který má v zemědělském družstvu Zemet v Tečovicích na starost prodej prasat a selat.

Zemet, kde ročně vyprodukují 10 tisíc prasat, se rovněž nachází v zamořené zóně a s odbytem má stejné potíže jako Lukrom. Na jatka prodával se ztrátou 10 až 20 procent a musel jít pod běžnou cenu, která je už tak hodně nízká.

„Dostali jsme se v chovu prasat do minusu,“ konstatoval Mikoška.

Zamořená zóna se zmenší

Pomoci může, že ministerstvo zemědělství s posvěcením Evropské komise od února o 60 procent zmenší zamořenou zónu, která je dosud na celém zlínském okrese. Zmizí především její východní část.

Klíčové pro zdejší velkochovy je, že už v ní po nové úpravě nebudou figurovat, a také to, že jim stát zaplatí ztráty, které jim vznikly nízkými výkupními cenami.

„Škoda, která vznikla velkochovatelům, byla 2,5 milionu korun. Jsme připraveni ji kompenzovat,“ slíbil ministr zemědělství Jiří Milek, který v pondělí na Zlínsku jednal s chovateli, myslivci i veterináři (viz též Zóna s africkým morem prasat se zmenší, vyhlásil ministr).

Velkochovy se tak zbaví „cejchu“ nákazy a měly by maso zase bez problému prodávat na jatka za standardní ceny. S výkupními cenami jim ale stát nepomůže. Důvodem je přetlak na trhu způsobený hlavně levnějším masem z dovozu.

„Naše výkupní ceny jsou dané evropskými cenami prasat. Bohužel ve vyspělých zemích si zadotují chovy a za nižší cenu dovážejí maso k nám. A to ještě více bourá trh, který je už tak křehký,“ zmínil Milek.

„Nemůžeme bojovat s Němci či Dány, kteří mají národní rozpočty násobně větší,“ doplnil.

Počty prasat klesají

Velkochovatelé ve Zlínském kraji jsou rádi alespoň za kompenzace ztrát, které jim způsobil africký mor. Musejí ale splnit přísné bezpečnostní pokyny, aby se k nim nákaza nedostala.

„Uděláme další opatření, aby se minimalizovala možnost nákazy. Hlavní ale je, že se vrátíme mezi standardní chovy,“ podotkl Červenka.

Výkupní ceny moravských jatek jsou ale nižší než u českých právě kvůli moru. A to se nemusí změnit hned.

Všechny uvedené faktory stojí za neustálým poklesem chovaných domácích prasat ve Zlínském kraji. Loni jich bylo 55 411, o něco méně to bylo jen v roce 2009, jinak byly počty vždy vyšší. Například v roce 2014 se chovalo ve Zlínském kraji přes 110 tisíc prasat. Další šíření afrického moru pak může ohrozit další malochovy i velkochovy.