Loňský rok v úlech řádily choroby – zejména ty, jejichž původcem je roztoč kleštík včelí neboli varroa destructor. Ten způsobuje varroázu i některá virová onemocnění, která decimovala včelstva ve velkém.
Včelaři na Zlínsku hlásí v průměru dvacetiprocentní úhyny.
„Jsou ale lokality, kde se to šplhá až k 80 procentům. Teď jsou včelaři trochu jako na trní, co vlastně bude,“ potvrdil předseda včelařů ve Zlínském kraji Roman Slavík.
Východní Morava přitom byla v minulosti vůbec nejpostiženější oblastí, řádila tam především další z vážných chorob – mor včelího plodu. V posledních letech se však situace velmi zlepšila. Nyní ovšem chovatele více trápí varroáza.
„Může to mít dvě příčiny. Jednak zanedbávání péče některých včelařů, kteří se nestarají o to, co se děje v úlech. Druhá věc je ta, že včelstva hynou i vzorným včelařům kvůli nákaze od těch nepoctivých nebo od volných hynoucích rojů,“ vysvětlil jednatel kroměřížských včelařů Pavel Buřinský.
Také na Kroměřížsku mají případy, kdy jsou ztráty více než poloviční. A to ne každý včelař všechny úhyny nahlásí.
Je tu plno, včely bojují o potravu
Proč přesně varroáza řádí, je otázka, na kterou ani odborníci neznají spolehlivou odpověď. Pravděpodobně jde o souhru více faktorů.
„K nemocem přispívá i obecný fakt, že je nás včelařů hodně. Když jsou včelstva rozmístěna v členité, úživné krajině, je to v pořádku,“ míní Buřinský.
„Ale tady na Hané máme obce mezi poli, které mají v katastru třeba 250 včelstev. To není k uživení, včely se tu bijí o potravu a strádají.“
Odborníci to přirovnávají k situaci, kdy by dlouhodobě podvyživený člověk dostal angínu či chřipku a k tomu ještě další nemoc.
Choroby se projevují plošně, přesto jsou chovatelé, kterým se vyhnou, a pak také ti, kteří přijdou o všechno. Například Jaromír Machač, který pečuje o včelí farmu na Žlutavě, přišel ze 140 včelstev jen o tři. Někteří jeho kolegové na Napajedelsku smutně pozorovali, jak jim umírá jedno včelstvo po druhém.
„Snad jsme tentokrát měli štěstí, ale my jsme si podobnou katastrofou prošli před třemi lety. Všichni včelaři trochu tápou, proč se to děje,“ míní Machač.
Sám se například poučil v tom, že přestal využívat šlechtěné matky, jejichž včelstva měla mít nejlepší výnosy. „Taková podléhala chorobám jako první.“
I když zřejmě neexistuje stoprocentní metoda, jak se nákaze vyhnout, základem by měla být pravidelná kontrola úlů a důkladné plánování aplikace léčiv.
„S tím někdy bývá problém. Pokud je využívají včelaři nevhodně, sami si včely oslabí či poškodí,“ upozornil Slavík.
On sám je propagátor tepelného ošetření včelího plodu. Laicky řečeno, jde o to, že včelaři zahřejí zavíčkovaný plod na takovou teplotu, aby zahubila roztoče, ale včelám neublížila. Do úlů se navíc nedostanou žádné škodlivé látky.
„Netvrdím, že to je jediná správná metoda, kterou musí používat všichni. Nicméně je to postup schválený veterinární správou, který je účinný a včely nezatěžuje žádnou chemií,“ zmínil Slavík.
Mohou žádat o kompenzaci škod
Ztráty, které chovatelé včel utrpěli, se letos promítnou do ceny medu. Lidé musejí počítat se zdražením až o desetikoruny za kilogram. Promítne se do toho i to, že včelaři budou muset svá včelstva obnovovat.
To znamená, že produkční včelstva připravená na sezonu budou muset rozdělit na půl. Tím přijdou o část produkce medu,“ vysvětil šéf krajských včelařů, který odhaduje, že cena za kilogram medu se vyšplhá ke 200 korunám za kilogram. „To je podle mě adekvátní, je to průměr v Evropské unii. Samozřejmě stále jsou tu zájmoví včelaři, kteří ceny podstřelují,“ dodal Slavík.
Aby cena medu nešplhala do závratných výšek, nabádají včelaři ministerstvo zemědělství k uvolnění dotací na kompenzaci škod. Stát přitom náhrady ztrát, které vznikly v důsledku veterinárních opatření ke zdolávání nákaz v úlech, třeba právě varroázy, vyplácí.
„Výše se odvíjí od počtu utracených včelstev v ohnisku a s tím souvisejícího počtu úlů, včelařského zařízení, pomůcek a jejich stáří,“ odhaluje mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Chybou podle něj je, že chovatelé o náhrady nežádají.
Včelaře podporuje i Zlínský kraj, který jim loni rozdal 1,5 milionu korun. Tyto peníze mohli mimo jiné využít právě na obnovu včelího díla zdecimovaného chorobami.
