Kvalitní med? Včelaři se dívejte pod ruce, radí jejich šéf

  8:12aktualizováno  8:12
Předseda včelařů Zlínského kraje Roman Slavík umožňuje získat kolegům lepší vzdělání a snaží se propagovat nové technologie. V rozhovoru pro MF DNES mluví také o ženách mezi úly i o tom, jaký bude letošní med.

Roman Slavík předsedá chovatelům včel ve Zlínském kraji od roku 2015, snaží se je vést ke vzdělávání a využívání nových technologií. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Jen za posledních pět let ve Zlínském kraji stoupl počet včelařů skoro o deset procent. Je jich tu dnes necelých pět tisíc, úly jsou u lesů, polí, vesnických stavení i na střechách domů ve městech. S nadsázkou by se dalo říct, že kraj má „převčeleno“.

„Pravdou je, že koncentrace včelařů v některých regionech je natolik velká, že krajina nemusí uživit všechny včely. Na druhou stranu jsme v situaci, kdy každoročně řada včelstev nepřežije zimu,“ říká Roman Slavík.

Od roku 2015 vede okresní organizaci včelařů na Zlínsku a je také předsedou krajského koordinačního výboru Českého svazu včelařů. „Včelařství je bohatý a komplexní obor, i když většina lidí jej často vnímá jen ve spojitosti s produkcí medu,“ míní.

Med je ale přece pro včelaře to nejdůležitější, ne?
Dnes je med nejpopulárnějším produktem od včelaře, ale nebylo to tak vždy. Než byl vynalezen medomet, býval hlavním produktem včelí vosk, který má dodnes využití v řadě oblastí. Med včelaři nechávali v úlech a lisovali jej až po Velikonocích, měli jej jen jako odměnu. Dnešní technologie chovu včel je postavena tak, aby bylo medu co nejvíc.

A kolik ho bude ve Zlínském kraji letos?
Nečekáme žádnou oslnivou sezonu, na druhou stranu ani výrazný propadák. V posledních letech je to tak, že současně vykvete velké množství rostlin, ovocných stromů i významné zemědělské plodiny a včely pak nestíhají opylovat všechny květy. Do poloviny května jsme měli navíc chladné a deštivé počasí, včely trpěly hladem a zkonzumovaly si zásoby. Mokrý květen ale zase nastartoval poměrně slušnou medovicovou snůšku, ta loni skoro nebyla. Sečteno a podtrženo to vychází na průměr. Před čtyřmi pěti lety jsme vytočili až 35 kilogramů medu z jednoho úlu, letos to odhaduji na průměr do 20 kilogramů na jeden úl.

Fotogalerie

Český med prý patří mezi nejlevnější v Evropě. Je to pravda? Kolik bude stát letos?
Statistiky ukazují, že v Evropě se prodává kilo medu od 5 do 18 eur, což je velký rozptyl. My se pohybujeme při spodní hranici. Počítáme s tím, že letos zůstanou ceny v průměru stejné jako loni. Květový med bude stát v průměru 160 korun, medovicový 200 korun za kilogram. Odpovídá to nepsanému pravidlu, že cena medu je stejná jako cena másla.

Proč je med u nás k sehnání tak lacino?
Na rozdíl od západních států, kde je včelařství vysoce profesionalizované, máme v Česku přibližně 80 procent takzvaných hobby včelařů. Zbývající část tvoří vyšší zájmový chov a profesionální včelaři s více než 150 včelstvy. Dá se usoudit, že hobby včelaři převážně produkují med, který dávají rodině a známým, přebytek prodávají za relativně nízké částky nebo jej dávají do výkupu, kde ceny jsou rovněž nízké.

Tedy „podstřelují“ ceny. To profesionální včelaři nevidí rádi...
Profesionální včelař chce logicky svou práci zhodnotit, má spočítané provozní náklady, a proto je často lépe schopen stanovit, za kolik může med prodat. Jenomže když je ve vesnici včelař, který má chov jako volnočasovou aktivitu, tak se lze setkat s tím, že prodává kilogram medu například i za sto korun. S tím se pak soupeří velmi těžko. Sám znám u nás lokality, kde se med prodává i za 80 korun kilogram, což je zcela mimo realitu.

Záleží ovšem také na kvalitě. Ke komu má jít zákazník, když chce opravdu špičkový med?
Tu otázku slýchám často. Lidé jsou pochopitelně nedůvěřiví, vždyť med patří mezi nejfalšovanější potraviny. Rada je ale jednoduchá. Najděte v okolí blízkého včelaře a domluvte si u něj návštěvu. Podívejte se, jak pracuje se včelami, jak získává med při medobraní, a ideálně když vás do toho procesu přímo zapojí. Moderní zákazník se často zajímá, odkud med pochází a jaká je jeho kvalita. Mnohdy také zjistí, že od včel není jen med, ale i řada dalších užitečných produktů, jako propolis, mateří kašička, vosk, pyl a tak dále. Mimo to, rovněž ochutnáte různé vzorky medů, například květový, medovicový, nebo jednodruhové jako akátový, lipový a jiné. Každý má rád něco jiného.

Včelaře na Zlínsku v minulosti hodně trápily nemoci včel. Před pěti lety tu bylo nejvíce ohnisek moru včelího plodu v republice. Jak jsme na tom v současnosti?
Když jsem přebíral funkci předsedy, ta situace byla skutečně alarmující. Nyní se naštěstí vše zlepšuje, díky skvělé práci Státní veterinární správy. Nyní jsme zhruba na polovině ohnisek co před pěti lety a dá se odhadnout, že trend je klesající, což je pozitivní zpráva. Každopádně však stále nemůžeme tvrdit, že jsme se problému s morem včelího plodu zbavili.

Někteří včelaři viní z šíření nemocí své kolegy. Říkají, že spousta z nich je nedisciplinovaných, nestará se o včelstva dobře a nedodržuje hygienické předpisy. Je to tak?
Toto jsou časté stesky včelařů, určitě to hrálo a hraje roli. Dle mého názoru je každý včelař producent potravin a musí jednat se zodpovědností prvovýrobce potravin. Musí znát základní hygienická pravidla jak při chovu, tak při získávání včelích produktů nebo při jejich zpracování a důsledně je dodržovat. Vzdělaný včelař to samozřejmě dobře ví, ten nevzdělaný si to dělá podle sebe a to může být špatně.

Máte možnost z pozice předsedy promlouvat ostatním včelařům do duše?
(usměje se) Mám jen velmi omezené možnosti, jak na ně působit. Oficiální nástroje drží spíše Státní veterinární správa, Státní zemědělská inspekce, případně Státní zemědělský intervenční fond, který poskytuje včelařům dotace. Já osobně se snažím jít cestou vzdělávání včelařů, pořádáním kurzů, propagací moderních způsobů péče o včely.

Zmiňujete vzdělávání. Co se včelaři musejí učit?
Je to komplexní obor zahrnující řadu oblastí, od ochrany životního prostředí, biologie, chemie, zemědělství, potravinářství, farmacii až po technické oblasti, jako je strojírenství nebo práce se dřevem. Včelařství je proto dobrým způsobem, jak získat vztah k přírodovědným a technickým oborům, po kterých je v současnosti velká poptávka. Těší mne, že naším úsilím v Uherském Hradišti vznikl studijní vysokoškolský obor zaměřený na včelařství, který vyplňuje mezeru na trhu se vzděláním.

Ing. Roman Slavík, Ph. D.

  • Je mu 42 let, vystudoval magisterský obor technologie životního prostředí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
  • V současnosti působí v rámci studijního oboru správa v oblasti včelařského provozu a udržitelná správa krajiny, který se vyučuje na Fakultě veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti, Vysoké školy Jagiellońské v Toruni.
  • Od roku 2015 je předsedou krajského koordinačního výboru ČSV pro Zlínský kraj a předsedou okresní organizace ČSV v okrese Zlín.
  • Organizuje odborné přednášky a včelařské kurzy nejen pro začátečníky.
  • v současnosti se věnuje osvětě a zavádění nové metody hypertermického ošetřování včelího plodu do včelařské praxe.

Jak velkou roli ve včelaření hrají moderní technologie?
V zahraničí je ten přínos více viditelný. K dispozici jsou například inteligentní úly, které se dají řídit na dálku. Můžete sledovat letovou aktivitu včel, meteorologické vlivy, analyzovat zvuky u úlů, včelám třeba v době chemických postřiků zamezit, aby vyletovaly z úlu. S nadsázkou se dá říct, že můžete včelařit a být vzdálení dvě stě kilometrů daleko. (úsměv) Těch nových technologických vymožeností je hodně.

Využívají je i naši včelaři?
Zatím příliš ne, spíš je teď s těmito novinkami seznamujeme. Limitem mohou být finance nebo neochota učit se novým věcem. Jako příklad lze uvést úlové váhy, jejich pořizovací cena se pohybuje okolo dvanácti tisíc. To je pro malé včelaře poměrně velká částka. Na druhou stranu, když je používáte správně, řeknou vám, co se zrovna se včelstvem děje, kdy vytáčet med, nebo plní roli ochrany proti krádežím.

Velkým tématem je kritizovaná řepka. Opravdu včelám škodí?
Sama plodina je pro včely přínosná. Je vysoce nektarodárná a máme z ní výborný květový med. Jsou s ní ale spojeny dva problémy. Prvním jsou postřiky, kterých se dělá šest až osm za sezonu, aby řepka dobře rostla a dala se sklidit jako kvalitní produkt. A druhá věc je, že včely, které jsou odkázány jen na řepkovou monokulturu, nejsou v ideálním prostředí. Aby prospívaly, potřebují co nejrozmanitější krajinu, co nejpestřejší stravu, podobně jako lidé.

Jakou máme dnes ve Zlínském kraji včelařskou základnu? Začínají více včelařit i ženy?
Mírně se zvětšuje, když to porovnám s rokem 2015, tak došlo k nárůstu o 8,5 procenta. Přibylo i žen, i když stále platí, že chov včel je především mužská doména. Je ale zajímavé pozorovat rozdíl v mužském a ženském přístupu ke včelaření.

Ženy včelaří jinak?
Všímám si toho při různých kurzech. Přijde mi, že ženy se ke včelám chovají jako k dětem, dávají včelám větší mateřskou péči, berou to jako poslání, přístup k životu. Jde jim o kvalitu a o zdravý přírodní produkt. Chlapi jsou mnohem pragmatičtější, když jim včelstvo pojde, nelámou si s tím hlavu a pořídí prostě nové. Jde jim spíše o požitek a kvantitu.

Nejčtenější

Batole zůstalo na nástupišti ve Zlíně, matku se sourozencem vlak odvezl

Ani ne tříletá holčička zůstala sama na nástupišti ve Zlíně, maminka s mladším...

Téměř tříletá dívenka se ocitla sama na nástupišti vlakové zastávky ve Zlíně-Prštném. Matka s holčičkou nejprve...

Odháčkování je dobrovolné, jinak by nefungovalo, říká obhájce guru Járy

Jaroslav Dobeš ve filipínském vězení.

Znásilnění vydávané za léčebnou metodu zvanou odháčkování, která ženám pomůže nastartovat další život, se znovu vrátilo...

Zlín - Sparta 0:2, před derby zlepšený výkon, trefili se Tetteh a Kanga

Hráči Sparty se radují ze vstřelené branky v utkání proti Zlínu.

Fotbalisté Sparty konečně vyhráli ve Zlíně, po třech předchozích neúspěších tam v 9. kole ligy zvítězili 2:0. První...

Slavia - Slovácko 3:0, před Interem snadná výhra, trefil se i Provod

Slávisté Josef Hušbauer a Vladimír Coufal se radují z gólu v utkání proti...

Slávističtí fotbalisté po reprezentační přestávce hravě zvládli duel devátého ligového kola se Slováckem, před domácím...

Pronájmy ve Zlíně jsou třetí nejdražší v zemi, chtějí je i studenti

Spousta městských bytů je ve dvou „segmentech“ na zlínském sídlišti Jižní Svahy.

Weby s poptávkou bydlení či skupiny na Facebooku na stejné téma jsou v posledních týdnech zahlceny inzeráty, které mají...

Další z rubriky

Odháčkování je dobrovolné, jinak by nefungovalo, říká obhájce guru Járy

Jaroslav Dobeš ve filipínském vězení.

Znásilnění vydávané za léčebnou metodu zvanou odháčkování, která ženám pomůže nastartovat další život, se znovu vrátilo...

Přírodu Bílých Karpat, Beskyd a Kysuc symbolicky uchová unikátní „trezor“

Podobu centra s názvem Trezor přírody navrhl architekt Michael Klang ze zlínské...

V Horní Lidči chtějí začít příští jaro stavět unikátní multimediální centrum nazvané Trezor přírody. Obec nyní...

Spor o koupaliště rozděluje lidi v Uherském Brodě, chtějí referendum

Jako první v Moravskoslezském kraji otevřel Aquapark ve Frenštátě pod...

Patnáct set podpisů se podařilo nasbírat autorům petice v Uherském Brodě. Jejich cílem je vypsání referenda o venkovním...

Elektromobilů ve Zlínském kraji přibývá, mají je lidé, města i dopravci

Elektromobil na hradeckém Masarykově náměstí (5. června 2012)

Počet elektromobilů rok od roku stoupá. Před čtyřmi lety jich ve Zlínském kraji jezdilo 105, loni už to byl více než...

Najdete na iDNES.cz